http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vlada-ignoruje-neustavnost-plosneho-uchovavani-dat-o-elektronicke-komunikaci-pocty-zadosti-o-poskytnuti-dat-pritom-raketove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Iuridicum Remedium, z. s.: Vláda ignoruje neústavnost plošného uchovávání dat o elektronické komunikaci. Počty žádostí o poskytnutí dat přitom raketově rostou. IuRe chystá ústavní stížnost.

23. srpna 2017 | Iuridicum Remedium, z. s.
Autor: Jan Vobořil, tel: 728937902
Jak vyplývá z dat poskytnutých ze strany Českého telekomunikačního úřadu nevládní organizaci Iuridicum Remedium, tak v roce 2016 bylo zažádáno o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů pouze o používání mobilních telefonů v celkem 472 522 případech, což je více než dvojnásobek počtu z roku 2015 (219 070 žádostí) či 2014 (173 087 žádostí). Jde o data o tom, kdo komu či odkud telefonoval. Obrovský meziroční nárůst žádostí ještě prohlubuje problém, že naše právní úprava, která uchovávání dat upravuje, zřejmě odporuje evropskému právu, neboť Soudní dvůr EU opakovaně jasně deklaroval, že plošné a dlouhodobé ukládání metadat o elektronické komunikaci každého z nás je v rozporu s Listinou základních práv EU. Přesto tato praxe trvá a dle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu se žádná novelizace zákona o elektronických komunikacích, který plošné shromažďování dat upravuje, nechystá.

Evropský soudní dvůr se shromažďováním a využíváním těchto metadat zabýval ve dvou svých rozhodnutích. „V prvním případě (věc Digital Rights Ireland) konstatoval již v dubnu 2015, že celá směrnice, která plošné sledování zavedla (tzv. směrnice o data retention) je v rozporu s Listinou základních práv EU. V roce 2016 pak v rozhodnutí (věc Tele2 Sverige) konstatoval, že princip plošného a nevýběrového ukládání dat bez toho, aby toto opatření platilo pro omezený okruh osob, omezené území či v omezeném čase, je nepřípustný. Podobně je nepřípustná i praxe, kdy jsou data poskytována bez soudního povolení, jako je tomu v některých případech i v ČR,“ uvedl právník IuRe Jan Vobořil.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má problematiku na starosti žádnou novelizaci zákona, který by vyhověl zmíněným rozhodnutím, nepřipravuje. Proto se IuRe rozhodlo navázat na úspěšnou snahu z roku 2011, kdy uspělo s návrhem na zrušení předchozí právní úpravy data retention u Ústavního soudu a připraví do konce října nový návrh na zrušení příslušného ustanovení zákona o elektronických komunikacích a pokusí se pro něj sehnat podporu v Poslanecké sněmovně či Senátu.
IuRe si vyžádalo data o žádostech jednak od policie ČR, jednak od Českého telekomunikačního úřadu, který shromažďuje výkazy operátorů. „ Je zajímavé, že policie takto výrazný výkyv v počtu žádostí o výpisy nedeklaruje. Je tedy potřeba se ptát, pokud budeme věřit statistikám policie, kdo podal řádově větší počet žádostí o výpisy, když to nebyla policie. Mohou to být další orgány činné v trestním řízení, u nichž to ale nepovažujeme ze zkušenosti za pravděpodobné vzhledem k tomu, že se o data žádá obvykle v úvodní fázi vyšetřování. Další možností jsou pak zpravodajské služby a Česká národní banka, které jsou rovněž oprávněny o data žádat. Bohužel zpravodajské služby statistiky počtu žádostí tají,“ uvedl Vobořil.
Zajímavý je i výrazný nárůst počtu žádostí o informace o přístupech ke schránkám elektronických komunikací a k internetu, který meziročně dle výkazů operátorů vzrostl z 525 v roce 2015 na 5 661 v roce 2016. Podle jiných statistik poskytnutých IuRe policií bylo 439 operátorům ze strany policie vyplaceno za uchovávání dat a vyřizování žádostí v roce 2016 celkem 272 milionů korun, což je obdobné jako v roce 2015. O údaje bylo žádáno v roce 2015 v 164 396 případech, v roce 2016 v 158 369 případech a za prvních pět měsíců roku 2017 v 80 507 případech.
Zákon o elektronických komunikacích ukládá každému operátorovi uchovávat po dobu 6 měsíců množství dat o telefonní či internetové komunikaci. Konkrétně jde například o údaje, kdo s kým a jak dlouho telefonoval, kde se v té chvíli nacházel, kdo komu a kdy odeslal e-mail, kdy a kdo přistupoval k internetu apod. K údajům mají přístup například policie, státní zastupitelství, soudy, zpravodajské služby nebo Česká národní banka. Data jsou uchovávána o každém uskutečněném spojení a mohou být poskytnuta v některých případech i bez soudních povolení.
Jan Vobořil, tel: 728937902 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist