http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zeny-ktere-poskytuji-sexualni-sluzby-se-setkavaji-s-nasilim-a-nekorektnim-jednanim-ze-strany-policie-a-strazniku-situaci-by
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

ROZKOŠ bez RIZIKA: Ženy, které poskytují sexuální služby, se setkávají s násilím a nekorektním jednáním ze strany policie a strážníků. Situaci by pomohly řešit zóny tolerance

16. června 2016 | ROZKOŠ bez RIZIKA
Autor: Jan Losenický, tel: 777 180 039
Žádost o úplatek, poskytnutí sexuální služby zdarma, rasistické urážky, vyhrožování zadržením na služebně, fyzické násilí, ponižující jednání, tyto a mnoho dalších podob má násilí a nekorektní chování ze strany policie a strážníků, s nímž se setkávají ženy poskytující placené sexuální služby. Na současný stav ukazuje výzkum organizací ROZKOŠ bez RIZIKA (R-R) a Spolek Ulice Plzeň, které ženám nabízí sociální a zdravotní služby. Alespoň část problému by pomohly vyřešit zóny tolerance, které existují například v sousedním Německu nebo Rakousku.

„Není výjimečné, že se ženy setkávají s problematickým jednáním i v situacích, kdy se staly obětí trestného činu a hledají u policie pomoc. Máme zdokumentovány případy bagatelizování hlášené události, vinění oznamovatelky, že si za skutek může sama nebo ponechání ženy na místě činu v případě únosu“, říká spoluautorka výzkumu Petra Kutálková z ROZKOŠE bez RIZIKA.

Jedna z žen například uvedla: „Mám špatné zkušenosti, asi jako každá z nás. Stal se mi incident se zákazníkem a samozřejmě jsem zavolala policii. Chovali se ke mně tak, jakože tam nemám co dělat, místo, aby mi nabídli zdravotní [prohlídku], protože ten zákazník mně nastříkal pepřový sprej do obličeje. Když mě odvezli na služebnu, tak se ke mně chovali s nezájmem. Říkala jsem, že protokol takhle nepodepíšu, ale přinutili mě ho podepsat. Nakonec to dopadlo tak, že mně poslali pokutu tisíc korun, že jsem tam neměla co dělat. Takže dobrý zkušenosti nemám, byla jsem na tom pak psychicky špatně“.

Situace žen komplikují obecní vyhlášky, které poskytování sexuálních služeb na území obce zakazují. „Negativními dopady vyhlášek na ženy nabízející sexuální služby jsou jejich větší zranitelnost, snížení bezpečí při práci, zdravotní rizika či zhoršení sociální situace,“ uvádí spoluautor výzkumu a vedoucí Terénního programu Ulice Jiří Frýbert a dodává: „Ženy mají s různými složkami různé zkušenosti a ne všechny policisty či strážníky „hází do jednoho pytle.“ Zjednodušeně lze říci, že nejhorší zkušenosti mají s Městskou policií, lépe hodnotí Službu pořádkové policie (Policie ČR) a největší důvěru chovají k Službě kriminální policie a vyšetřování (Policie ČR), což vyplývá i z toho, že každý orgán má jiné úkoly a jinak do jeho práce zasahuje vyhláška o zákazu prostituce.“

Nesnadnou situaci žen pracujících tzv. „na trase“ by podle R-R i Ulice vyřešily zóny tolerance a tippelzóny, které už úspěšně odzkoušeli například v sousedním Německu nebo Rakousku. Jedná se o vyhrazená místa, ať již formou oploceného areálu či určených lokalit v obci, kde může výměna sexuálních služeb za peníze probíhat snadněji podle určených pravidel. „Obec, která takovou zónu zřídí, dává jasně najevo, že jí záleží nejen na zajištění veřejného pořádku, ale i na bezpečí žen, které sexuální služby poskytují. Úlohou strážníků pak není sexuální pracovnice z místa vystrnadit a za poskytování služeb sankcionovat, ale naopak zajistit v prostoru bezpečí. To mění dynamiku vzájemných vztahů k lepšímu.“ doplňuje Petra Kutálková z R-R.

ROZKOŠ bez RIZIKA, z. s. (R-R) vznikla v roce 1992. Posláním neziskové organizace je zlepšovat postavení sexuálních pracovnic a snižovat rizika, která s sebou práce v sexbyznysu přináší. R-R ženám ze sexbyznysu nabízí sociální, zdravotní a terapeutické služby a internetové poradenství. V současné době má tři poradenská centra (Praha, Brno, Č. Budějovice), devět týmů pracujících ve dvanácti krajích České republiky a k dispozici mobilní ambulanci s malou gynekologickou ordinací. Organizace pravidelně pořádá akce pro veřejnost, např. testování na HIV zdarma, připravuje besedy, přednášky, ale i divadelní představení. V posledních letech se cíleně věnuje rozvoji sexuální asistence v ČR. Více na www.rozkosbezrizika.cz.
Výzkum byl realizován v rámci projektu „Spojme se proti násilí na ženách ze sexbyznysu“. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.


Kontakt pro média:
Petra Kutálková, spoluautorka výzkumu, e-mail: petra.kutalek@seznam.cz, tel.: 777 894 759
Jiří Frýbert, vedoucí Terénního programu Ulice , e-mail: jirka@ulice-plzen.com, tel.: 725 705 073
Lucie Šídová, výkonná ředitelka R-R, e-mail: sidova@rozkosbezrizika.cz, tel. 777 180 039

Příloha:

Příklady výpovědí sexuálních pracovnic dotázaných při výzkumu R-R
„Já jsem si připadala hrozně, jako kdybych já byla ta obviněná, ne poškozená. […] Není mi důvěřováno. Feťačka, šlapka, cigánka. Bylo mi dokonce řečeno, když jsem byla napadena teleskopickou tyčí, že my romského původu jsme zvyklí si to vyřizovat takhle. Čekám teď půl roku, tři čtvrtě a byla jsem na vyšetření kvůli psychickému stavu. Psychiatr byl také nechutný, prý jestli jsem si to nevymyslela, že půjdu sedět za křivé obvinění. Brečela jsem tam“. (Pavla, 9 let zkušeností, ulice, Plzeň)

„Na policii bych nešla, protože můj muž byl policajt. […] My jsme spolu měli problémy, domácí násilí a to se pak strašně špatně řeší, všechno to padalo pod koberec. Když tedy přijeli, tak si ho vzali kolegové a vlastně o tom výjezdu nebyl žádný záznam. Oni třeba napsali, že někde zpacifikovali bezdomovce. Vždy tam napsali něco úplně jiného. Já říkám, ale v tenhle čas byli u mě, chci záznam. […] Neměla jsem šanci vyhrát. (Darina, 3,5 roku zkušeností, klub, Ostravsko)

„I když stojíme na tý trase, tak si myslím, že se s námi nemusí bavit jako s hadrem. Nejsme hadr. To je nejhorší, když se s vámi baví jako s hadrem a ve finále vám řekne, jakou máte taxu a nakonec s vámi ten policajt jde.
Tazatel: A stává se to teda často, že policajt jde s vámi na kšeft?
„Za mnou přišel, když mi kluk utíkal z pasťáku, policajt přesně ví, že mám děti, mám chlapa, ví kde bydlím. A prostě za mnou jezdí a chodí se mnou“. (Markéta, 5 let zkušeností, ulice, Plzeň)

„Sledovali mě, viděli, že jsem nastoupila do auta, já jsem si jich nevšimla. Museli být někde za rohem. Pána nechali za chvilku odjet. No a mě tam nechali hned šacovat. Co mám u sebe a tak. A já jsem pořád opakovala: Takhle se chovat nemáte! Přestaňte, tohle nemůžete! Na mě sahat nemůžete, nemůžete mě prohledávat. A on: “Drž hubu, kdo ti to dokáže tady. Komu si myslíš, že budou věřit? Nám anebo tobě.“ No a tak mi z podprsenky vytáhl peněženku a mobil, dokonce mi ten den vlezl do ponožek, když jsem jim řekla, ať mi ty pouta sundají, že jim z těch ponožek vytáhnu zbytek peněz. On se neštítil. Sundal mi botu, sundal mi ponožku. Říkám, vy máte teda chování, to je neúnosný. Tak mi dal facku. (Renata, 1,5 roku zkušeností, ulice, Ostravsko)

„Říkala mi, že mám držet hubu a to byla policistka. Byly tam vertikální žaluzie a ona mi říká, svlíkněte se do naha, a já říkám, to si děláte srandu ne? Ty žaluzie byly odkryté a vedle panelák. Lidi tam bydleli a bylo tam vidět. Ona pořád, svlíkněte se do naha. A teď jsem viděla, jak si ty rukavice natahuje. Odpověděla jsem, to si děláte srandu, proč bych se měla svlékat, já jsem nic neukradla. Takže jsem prostě odmítla. Nakonec jsem ale radši svolila, ale brrr…, prohledali mi úplně všechno. Dutiny, všechno.“ (Gábina, výslech na policejní stanici, 4 roky zkušeností, privát, klub, Ostravsko)

„Ať si nás kontrolují, to je mi jako jedno. Nevadilo mi, že byla razie, mně vadilo to chování. Neřekli nám, co se děje, proč tam jsme. My jsme tam seděly, jak kdybychom byly nějaká zvířata. A nic, ani čůrat, ani napít, ani převléct, nic. Kdyby nám řekli, je tu hlášený trestný čin, musíme to prověřit, musíte tu sedět. My musíme zajistit nějaké důkazy, prostě cokoliv, tak to pochopím. Ale oni se k nám chovali úplně nehorázné. Při výsleších nám ani neřekli, jaká máme práva. (Anna, policejní razie v klubu, 3 roky zkušeností, klub, Ostravsko)

„To nemá cenu, už se to jednou stalo a řekli mi, že si za to můžu sama, že sem k němu neměla lézt do auta.“

„Akorát nás tady furt špehujou a nenechaj nás pracovat. Minule jeden policajt rozepnul Pavle bundu a začal jí prohledávat, i v podprsence a říkal jí: Já vím, že jsi tady na parkovišti „mrdala“, tak koukej zaplatit pokutu.“ (Lenka, ulice, Plzeň)
Jan Losenický, tel: 777 180 039 tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist