http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zmena-klimatu-v-evrope-zavinila-od-r-1980-skody-za-400-mld-eur-snemovna-dnes-projedna-ratifikaci-parizske-dohody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

MŽP ČR: Změna klimatu v Evropě zavinila od r. 1980 škody za 400 mld. eur. Sněmovna dnes projedná ratifikaci Pařížské dohody

2. března 2017 | MŽP ČR
Autor: Jana Taušová, tel: 267 122 944, 739 242 379
Mimořádné projevy počasí související se změnou klimatu způsobily v evropských zemích od roku 1980 hospodářské ztráty za více než 400 miliard eur. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve zprávě "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016" [1]. Evropa podle zprávy čelí kvůli změně klimatu růstu hladiny moří a zvyšujícím se extrémům počasí, které se projevují častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, povodněmi, epizodami sucha a bouřemi. V souvislosti s potřebou řešit změnu klimatu a především její negativní dopady dokončuje ČR ratifikační proces Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ratifikaci dnes projednají poslanci.

Ve světě i Evropě v posledních letech neustále padají nové teplotní rekordy, zaznamenány jsou i rekordní hladiny moří nebo rekordní úbytek mořského ledu v Arktidě. Charakter atmosférických srážek se v Evropě mění, vlhké oblasti se obecně stávají ještě vlhčími a suché oblasti ještě suššími. Objem ledovců a sněhové pokrývky se zmenšuje. Zároveň jsou v mnoha oblastech stále častější a intenzivnější extrémní projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky a sucha. Zpřesňované prognózy vývoje klimatu poskytují další důkaz o tom, že v mnoha evropských regionech se budou projevovat stále častější extrémy spojené se změnou klimatu. To jsou závěry zprávy "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016", kterou koncem ledna vydala Evropská agentura pro životní prostředí.

Ve střední Evropě je podle zprávy hlavním rizikem zvýšení teplotních extrémů, společně se snížením srážek v létě, které mohou zvyšovat riziko výskytu sucha, zdravotní rizika i energetickou spotřebu v létě. Kvůli poklesu srážek v zimě a na jaře klesne v některých oblastech podle projekcí EEA intenzita a četnost povodní. V jiných oblastech Evropy by změna klimatu měla naopak přinést zvýšené riziko záplav, větší výkyvy výnosů úrody a vyšší výskyt lesních požárů.

Změna klimatu a její dopady v Evropě v číslech

Dle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí dosáhla průměrná koncentrace CO2 v atmosféře v roce 2016 úrovně 400 ppm [2], což je zhruba o 40 % více než v období před průmyslovou revolucí. Teplota zemského povrchu v Evropě stoupla o 1,5 °C v období mezi rokem 2006 až 2015 v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Navíc se v Evropě předpokládá vyšší nárůst teploty do konce tohoto století, než bude celosvětový průměr.

Mimořádné projevy počasí související se změnou klimatu v členských zemích Evropské agentury pro životní prostředí přinesly od roku 1980 hospodářské ztráty ve výši přesahující 400 miliard eur. V budoucnu bude změna klimatu v různém rozsahu napříč Evropou ovlivňovat intenzitu a četnost extrémních projevů počasí a s nimi spojené ztráty [3].

Ratifikace Pařížské klimatické dohody

"Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí potvrzuje to, co v Česku na vlastní kůži zažíváme v posledních letech. Předchozí vlády klimatickou změnu příliš neřešily. Všichni věděli, že přijde, skoro nikdo si ale nedovedl představit, že ovlivní i střední Evropu takhle rychle. Mysleli si, že chystané kroky budou zapotřebí za 10 nebo 20 let a ještě bude hodně času se připravit, ale ono už se to děje. O to větší rychlost musela česká vláda po svém nástupu v r. 2014 zařadit a aktivně připravit řadu opatření proti extrémním projevům počasí a jejich dopadům na obyvatele a ekosystémy," upozorňuje ministr Brabec a dodává, že ČR je v posledních třech letech aktivní jak v přípravě a realizaci konkrétních opatření, tak i na mezinárodních jednáních. V Poslanecké sněmovně nyní čeká na schválení ratifikace Pařížské klimatické dohody, v níž se Česká republika spolu s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 [4].

"Již v roce 2015 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů cca o 36 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další snižování emisí skleníkových plynů, zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí," upozorňuje ministr Brabec.

Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízkoemisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. MŽP letos na jaře předloží vládě Politiku ochrany klimatu v ČR, která prošla procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a v lednu bylo vydáno kladné stanovisko SEA. Letos v lednu česká vláda schválila Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z dílny MŽP, který představuje nástroj Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR [5]. Akční plán obsahuje na 52 prioritních opatření rozpracovaných do konkrétních úkolů, které budou muset jednotlivé resorty realizovat do roku 2020 [6].

K dnešku Pařížskou dohodu ratifikovalo 133 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílejí cca 83 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a 23 jejích členských států jako např. Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko.

"U nás byla ratifikace schválena vládou už loni v září a dnes ji čeká znovu projednání Poslaneckou sněmovnou. Pokud ji poslanci schválí, zamíří do Senátu a následně na podpis k prezidentovi," uzavírá ministr Brabec.

Poznámky:
[1] Zpráva "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016" je dostupná zde: http://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-impacts-and-vulnerability-2016. Zpráva obsahuje hodnocení, založené převážně na indikátorech, týkající se proběhlých i předpokládaných změn klimatu, jejich dopadů a také zranitelnosti a rizik pro ekosystémy, lidské zdraví a společnost v Evropě.
[2] To je počet molekul CO2 v milionu molekul.
[3] Další závěry zprávy "Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016"
Zatímco v severní a severozápadní Evropě se sníží spotřeba energie pro vytápění, tak vzroste spotřeba energie pro chlazení v jižní a centrální Evropě. Celková spotřeba energie v Evropě by se neměla významně změnit, ale očekávají se významné změny mezi sezónami a dopady na energetický mix členských zemí EU. Zvýšené teploty, měnící se srážkové modely, nárůst extrémních srážek a možný nárůst v síle a četnosti bouřek může mít dopad na obnovitelnou i tradiční výrobu elektřiny.
Bez dalších kroků a opatření proti změně klimatu by se podle projekcí měl zvýšit rozsah a četnost záplav na velkém území Evropy. Povodně a bleskové povodně způsobené vydatnými lokálními srážkami budou pravděpodobně více časté napříč celou Evropou. V některých oblastech se očekává nižší sněhová pokrývka během zimy, čímž by mělo klesnout riziko jarních povodní.
Dřívější začátek jara je pozorován u mnoha rostlinných druhů. Také pylová sezóna začíná dříve a trvá déle. Prodloužila se i délka trvání pěstitelské sezóny, což vedlo k rozšíření některých typů odrůd do vhodných lokalit více na severu.
Nedávné vlny veder, sucha, extrémní srážky a kroupy značně ovlivnily výnosy z některých plodin. V celé Evropě se očekává, že zvýšená frekvence extrémních projevů počasí zvýší riziko ztrát na úrodě a také představuje riziko pro produkci dobytka.
[4] Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí Dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství aj.
[5] Více zde: http://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie.
[6] Více k NAP adaptace na změnu klimatu: http://www.mzp.cz/cz/news_170116_NAP.
Jana Taušová, tel: 267 122 944, 739 242 379 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist