http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zoo-dvur-kralove-chce-ochranit-sve-nosorozce-zacala-jim-odstranovat-rohovinu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

ZOO Dvůr Králové: ZOO Dvůr Králové chce ochránit své nosorožce. Začala jim odstraňovat rohovinu

21. března 2017 | ZOO Dvůr Králové
V pondělí 20. března dvorská zahrada zkrátila rohy prvnímu ze svých nosorožců. Jde o jedno z bezpečnostních opatření, kterým se zahrada snaží snížit riziko případného útoku na zoo. Reaguje tak na incident ve francouzské Zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině usmrtili nosorožce.

„Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ popisuje důvody k tomuto kroku ředitel zoo Přemysl Rabas. „Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ doplňuje Rabas.

Odstranění rohoviny podstoupil v pondělí jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir. “Zvíře bylo kvůli zkrácení rohu uspáno. Zákrok, který vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů dvorské zoo, trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací,“ říká kurátor nosorožců Jiří Hrubý.

V ZOO Dvůr Králové žije nyní 21 nosorožců. „Rohy zkrátíme všem jedincům, u nichž je to potřeba. Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ doplňuje Přemysl Rabas. Rovněž v přírodě dochází k případům, kdy si zvířata rohy ulomí nebo si je z nějakého důvodu sami obrušují.

K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. „Rohy jsou občas zvířatům zkracovány kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo z jiných zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný, rohy nosorožce jsou v podstatě něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají,“ vysvětluje Přemysl Rabas.

Ke zkrácení rohu jako k bezpečnostnímu opatření před útoky pytláků přistoupila nejen dvorská zoo. Už minulý týden se v reakci na útok ve Francii k tomuto kroku odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. Při krácení rohů tam pomáhali odborníci ze ZOO Dvůr Králové. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza a další ho zvažují.

Nutné je omezit poptávku po rohovině

Nosorožčí rohovina nemá žádnou reálnou hodnotu, přesto je nezákonný obchod s ní kvůli jejím údajným léčebným účinkům hlavním důvodem, proč jsou nosorožci stále zabíjeni a proč na některých místech zcela vyhynuli. V uplynulých letech bylo jen v Africe každoročně upytlačeno přes 1300 nosorožců.

Nosorožčí rohovinu si kupují konzumenti zejména ve Vietnamu a Číně. „Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány,“ říká Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů ZOO Dvůr Králové. „Ve státech východní Asie je navíc rohovina bohužel pokládána za statusový symbol. Omezení poptávky by přitom nosorožcům výrazně ulehčilo život. Drobnou změnou ve svých zvycích by tak obyvatelé východní Asie mohli pomoci k jejich záchraně. A my bychom jim nemuseli uřezávat rohy,“ doplňuje Jan Stejskal.

ZOO Dvůr Králové se už několik let snaží nejen ochránit své nosorožce, ale vynakládá obrovské prostředky a úsilí i na kampaně za záchranu volně žijících nosorožců. Podrobnější informace najdete níže mezi odpověďmi na často kladené otázky.




Často kladené otázky související s odřezáním rohů nosorožcům


Není reakce ZOO Dvůr Králové hysterická – šlo přece jen o jediný incident ve francouzské zoo?

Zastřelení nosorožce ve francouzské Zoo Thoiry bohužel jediným incidentem není, spíš jde o důkaz neustále narůstající otrlosti gaunerů, kteří se na pytlačení a nelegálním obchodování s rohovinou podílejí.
Už v roce 2013 varovala britská policie tamější zoologické zahrady v hrabství Kent, že by se jejich nosorožci mohli stát terčem útoku organizovaných pytláků. Po celé Evropě také nejméně od roku 2010 působí kriminální gangy zaměřené na vykrádání nosorožčích trofejí z muzeí a zámků. V roce 2011 byly takto dokonce ukradeny i rohy, které ZOO Dvůr Králové zapůjčila na výstavu o Africe na zámku v Napajedlech. Zatímco zloděje se podařilo vypátrat, rohy už se nikdy nenašly.
Díky práci České inspekce životního prostředí, Celní správy ČR a Policie ČR je prokázáno, že na území České republiky operuje několik skupin, které jsou zapojeny do pašování nosorožčí rohoviny přes ČR do východní Asie. Nemůžeme si tedy namlouvat, že podobné nebezpečí jako v Zoo Thoiry nehrozí i ostatním zoologickým zahradám, a to i v České republice.


Proč jste se rozhodli nosorožcům uřezat rohy a nepřistoupili raději k jiným opatřením?

ZOO Dvůr Králové si díky informacím uvedeným výše riziko útoku uvědomuje už delší dobu. Jak elektronická, mechanická či personální bezpečnostní opatření, která v zoo fungovala už v minulosti, jsme po nedávném útoku zpřísnili. Zkrácení rohů je pouze dalším, zdaleka však ne jediným opatřením, kterým se snažíme snížit riziko útoku na zoo. Žádná bezpečnostní opatření nikdy nebudou stoprocentní, proto je třeba dát jasně najevo, že i kdyby se kdokoli do ZOO Dvůr Králové pro nosorožčí rohovinu vydal, k žádné se tu nedostane. ZOO Dvůr Králové se navíc snaží pomáhat i s omezováním vlastní příčiny současné kritické situace nosorožců, kterou je poptávka po jejich rohovině, a to zejména ve východní Asii (viz otázka níže).


Je odřezání rohu bolestivé? Jak přesně probíhá zákrok, musí být zvíře uspané? Co se používá k odstranění za nástroje?

Samotné odstranění je bezbolestné, protože roh má podobné složení jako nehty nebo vlasy. Jde tedy o něco podobného jako ustřižení vlasů nebo nehtů. Většina nosorožců však není dost trpělivá na to, aby si roh nechala zkrátit při plném vědomí, proto se zvířata musejí trochu sedovat. Jde však o běžný veterinární zákrok. Samotný roh je odříznut motorovou pilou.


Přistoupili jste už k odřezání rohu nosorožcům někdy v minulosti?

Ano, už v minulosti jsme nosorožcům rohy krátili, například kvůli jejich bezpečnosti během transportu nebo ze zdravotních důvodů.


K čemu nosorožcům rohy slouží? Nebude je jejich odstranění nějakým způsobem omezovat?

Rohy nosorožcům slouží k různým účelům, například k obraně teritoria nebo při půtkách o dominanci. Pokud jsou rohy zkráceny všem nosorožcům, kteří spolu žijí v jedné skupině, tak je to neomezuje. Rovněž v přírodě dochází k případům, kdy si nosorožec roh ulomí nebo si ho z nějakého důvodu sám obrušuje.


Dorůstají nosorožcům odstraněné rohy?

Ano, rohy nosorožcům dorůstají, jde o několik málo centimetrů za rok. Odřezání rohů je tak pouze dočasné řešení, a pokud by se situace zlepšila, ZOO Dvůr Králové nechá nosorožcům rohy zase dorůst.


Jak bude s uřezanou rohovinou naloženo dále?

Bude uložena na bezpečném místě mimo zoo.


Kolik momentálně chová ZOO Dvůr Králové nosorožců?

Zoo chová 17 nosorožců dvourohých a 4 nosorožce bílé. Jde o největší chov v Evropě.


Podniká zoo nějaké kroky, aby pomohla chránit i volně žijící nosorožce?

ZOO Dvůr Králové vynakládá obrovské prostředky a úsilí na kampaně pro za záchranu volně žijících nosorožců. Jako jediná zoo na světě odchovala nosorožce tuponosé severní, kterých zbývají na světě poslední tři jedinci. Ani jeden z nich už není schopen přirozené reprodukce a zoo se proto s kolegy z vědeckých institucí snaží vyvinout umělé techniky reprodukce, které by jim umožnily přežít.
ZOO Dvůr Králové rovněž vrátila už osm nosorožců do africké přírody. Naposledy v létě 2016 poslala svou samici nosorožce dvourohého Elišku do tanzanského národního parku Mkomazi, aby obohatila tamní populaci nosorožců. Celkem se v ZOO dosud narodilo 44 nosorožců dvourohých.
Navíc se zoo snaží působit i přímo na konzumenty ve východní Asii. Sama zorganizovala spálení více než 50 kg nosorožčí rohoviny ve Dvoře Králové v roce 2014 a o dva roky později dostala pozvání k účasti na demonstrativním ničení historicky největších zásob rohů a sloních klů v Keni a několik měsíců na to v Hanoji, samotném centru jedné z konzumentských zemí. Smyslem demonstrativního ničení rohoviny a slonoviny je ukázat světu, v jak tíživé situaci se dnes nosorožci nacházejí a že rohy i kly nemají žádnou reálnou hodnotu. Masivní vyvražďování nosorožců a slonů proto musí být zastaveno.


Jak moc ceněné jsou nosorožčí rohy na černém trhu?

Nosorožčí rohovina žádnou reálnou hodnotu nemá a její cena na černém trhu je zcela uměle vytvořena za účelem zisku překupníků. Je velmi obtížné odhadnout, zda udávaná čísla ohledně ceny na černém trhu odpovídají realitě.


Jak často zabíjejí pytláci nosorožce ve volné přírodě?

V posledních letech je v Africe zabito přes 1300 nosorožců ročně. Ještě v roce 2007 to přitom bylo „pouhých“ 13 nosorožců, o rok později už ale 80 a čísla dále prudce stoupala.


Kolik momentálně celkově žije nosorožců ve volné přírodě?

V Africe žije přibližně 20 000 bílých, 5000 dvourohých. V Asii pak 3 500 indických, několik desítek sumaterských a jávských. V zoo může být přibližně 750 nosorožců bílých a cca 300 nosorožců černých.


Mohla by problému se zvýšenou poptávkou po rohovině pomoci legalizace obchodu s ní nebo tvrdší tresty pro pytláky?

Obchod s nosorožčí rohovinou legální byl a toto období se nedá nazvat jinak než jako jatka, během nichž byly vyvražďovány tisíce až desetitisíce nosorožců. Až po zákazu mezinárodního obchodu s rohovinou a především po následných zákazech vnitrostátního obchodu v důležitých konzumentských zemích se podařilo stavy některých druhů nosorožců stabilizovat.
Otevření obchodu s rohovinou by nepřineslo snížení poptávky po rohovině, jak je někdy mylně předpokládáno, ale její nárůst, a tím by vedlo k ještě rozsáhlejšímu zabíjení nosorožců. Obchodníci a překupníci by se snažili prodat co největší množství svého zboží, a proto by mu dělali reklamu a přemlouvali ke koupi co nejvíc zákazníků. V posledních letech například přišli se zcela nepodloženým tvrzením, že rohovina je účinná proti rakovině. Legalizace by navíc v mnoha lidech vyvolala dojem, že na konzumaci rohoviny není nic špatného.
Příklad vnitrostátního obchodu se slonovinou v Číně přitom jasně ukazuje, že legální prodejci slouží jako krytí pro prodej ohromného množství nelegálně získané slonoviny z upytlačených slonů a že legální prodej nesnižuje poptávku, naopak ji zvyšuje. V případě legalizace obchodu s rohovinou by s největší pravděpodobností došlo k tomu samému – poptávka po nosorožčí rohovině by šla vzhůru a mohla by vést až k vyhubení nosorožců.
V případě legalizace obchodu by navíc měli celníci a další státní orgány velké problémy s rozlišováním legální a nelegální rohoviny a překupníci by měli poměrně snadnou možnost vydávat rohovinu z upytlačených nosorožců za legální. Ztížila by se tak možnost odpovědných institucí odhalovat a trestat pytláky a překupníky.
Nutné je tedy zejména omezit poptávku v zemích, kde si lidé nosorožčí rohovinu kupují, tedy v současnosti zejména ve Vietnamu a v Číně. Rovněž je nutné tlačit na země s největší spotřebou rohoviny, aby vymáhaly už přijaté zákony a proti obchodu s nosorožčí rohovinou účinně zasáhly. Stejně tak je nutné důsledně trestat pytláky a překupníky a také omezit korupci, a to jak v zemích, odkud a přes které je rohovina pašována, tak v zemích, kde je nelegálně prodávána.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist