http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zoo-liberec-se-po-roce-opet-prida-k-oslavam-mezinarodniho-dne-slonu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

ZOO Liberec: ZOO Liberec se po roce opět přidá k oslavám Mezinárodního dne slonů

3. srpna 2017 | ZOO Liberec
Autor: Barbara Tesařová, tel: 778 717 788
Na 12. srpna připadá Mezinárodní den slonů. Je věnován nejen těm chovaným v lidské péči, ale zejména chobotnatcům žijícím ve volné přírodě. V liberecké zoologické zahradě tento speciální den ale oslavíme s našimi návštěvníky již v pátek 11. srpna 2017.

V zoo pod Ještědem připravujeme k této příležitosti výjimečné komentované prohlídky v zázemí slonince. Během nich se návštěvníci od našich ošetřovatelů dozví spoustu zajímavých informací nejen o životě slonů, ale také o našich slonicích, Rání a Bale. Komentované prohlídky budou probíhat v 10.00, 11.00, 13.00 a 14.00, sraz je vždy 10 minut před začátkem exkurze v prostorách hlavního vchodu do zoo. Kapacita prohlídek je omezena a zájemci se mohou hlásit u pracovníků marketingu na telefonním čísle 487377149. Návštěvníci si v den akce mohou také projít Sloní stezku a vyluštit sloní kvíz. Pro správné luštitele bude připravena drobná odměna. Zajímavosti ze sloního života a jejich chovu nabídnou i stanoviště umístěná nedaleko sloní expozice (9.00 – 16.00), kde bude možné spatřit např. běžnou krmnou dávku sloního jedince, preparát sloní lebky, sloní stoličku či veterinární a ošetřovatelské pomůcky. Dále chystáme i ukázku zničených předmětů a nářadí, které během let padly za oběť sloní síle, hmotnosti či zvědavosti.

Chov slonů v ZOO Liberec započal v roce 1958, kdy do zahrady přijela asi dvouletá samice slona indického, Kity. Její ubikace a výběh se nacházel v prostorách úseku dnešních stájí. Měla ráda procházky po zahradě se svým ošetřovatelem a žila zde dalších 7 let, než uhynula následkem nevhodného krmení ze strany návštěvníků. Chov slonů indických se obnovil o dva roky později v roce 1967, kdy do zoo přiletěla z indické Kalkaty čtyřletá Rání. Ve stejném roce jí začala dělat společnost podobně stará slonice Gaurí, původem z indické ZOO Mysore. Obě slonice byly v roce 1972 přesunuty do nového pavilonu, který je k chovu slonů využíván dodnes. V sedmdesátých letech, v roce 1974, se chov rozrostl o dalšího člena, tentokrát o samici slona afrického jménem Tana, která pocházela z volné přírody. Rání přežila obě své sloní společnice. Bylo tedy nutné vyřešit její sociální izolaci. V roce 2013 získala zahrada slonici jménem Bala z německé ZOO Münster. Bala vyrůstala jako mládě v přírodě v Myanmaru, poté prošla berlínským cirkusem a dvěma zoologickými zahradami. Kvůli její problematičtější povaze bylo obtížné jí v těchto institucích začlenit mezi ostatní chované slony. V liberecké zoo si naštěstí se starší slonicí Rání hned porozuměla a dnes společně tvoří stabilní dvojici.

Ve volné přírodě jsou sloni silně ohroženi. Je to dáno zejména ztrátou životního prostředí a ilegálním lovem. Sloni indičtí, které v naši zoo chováme, původně obývali oblasti o rozloze téměř 9 miliónů km2 (od Iráku k Číně a na jih po Srí Lanku). Z důvodu přeměny jejich přirozeného prostředí na zemědělskou půdu však došlo k rapidnímu poklesu sloní populace. Dnes žijí na území o celkové rozloze necelých půl milionu km2, což je pouze 5 % jejich původní rozlohy. Vědci odhadují, že velikost volně žijící populace těchto nejmohutnějších savců světa čítá přibližně 40 000 jedinců.

Kromě chovu slonů indických se nejstarší zoo v Čechách významně zapojuje do ochrany slonů afrických. Jako hlavní partner organizace Save-Elephants přispíváme na omezení pytláctví v oblasti střední Afriky. Pytláctví zde dosáhlo v několika posledních letech neudržitelné míry. Ročně je uloveno přes 30 000 savanových a pralesních slonů. Jen v poslední dekádě jejich populace klesla o 60 %. Naprostá většina slonů přichází o svůj život kvůli svým klům, které jsou i přes mezinárodní zákaz CITES na černém trhu velmi ceněnou komoditou. Liberecká zoologická zahrada pomáhá s logistikou a výcvikem psovodů, kterým poskytuje tzv. pachové konzervy. Ty se staly základní pomůckou úspěšného tréninku psů, kteří jsou následně převáženi do Konga. Zde jsou nasazeni k vyhledávání zvířecího masa a slonoviny na letištích, v přístavech a na cestách využívaných pytláckými spolky. Psi se tak stávají nenahraditelnou posilou pro konžské celníky a policisty. Zakladatel organizace Save-Elephants, přírodověděc a cestovatel Arthur F. Sniegon, dále v centrální Africe doprovází strážce parků přímo při protipytláckém boji. Vyjednává s pytláky a dealery a pomáhá zatýkat překupníky. V Čadu pomáhá ochranářům s monitorováním a GPS obojkováním slonů a společně s nadací Kola pro Afriku organizuje také zásilky darovaných českých horských kol pro strážce národních parků.
Barbara Tesařová, tel: 778 717 788 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist