http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-privitejte-jaro-s-nasi-prirodou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

PR článek

Přivítejte jaro s Naší přírodou

9.4.2015 05:00 (Naše příroda)
V myslivecké mluvě je označováno jako černá zvěř, nebo jen divočák. Žije téměř nočním životem a tak často uniká pozornosti. Ovšem jeho život je velmi zajímavý.
V myslivecké mluvě je označováno jako černá zvěř, nebo jen divočák. Žije téměř nočním životem a tak často uniká pozornosti. Ovšem jeho život je velmi zajímavý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Máme tu duben a tedy dle kalendáře jaro. Ve skutečnosti se během dne několikrát vystřídá zimní sněhová fujavice, sluníčko i krupobití. Prostě aprílové počasí v celé své síle. Tedy alespoň začátkem měsíce, kdy vznikají tyto řádky. Pojďte si raději znovu „vlézt za kamna“, jak nám radí přísloví, a nezapomeňte si s sebou vzít nové číslo Naší přírody.
 

Najdete v něm poslední díl seriálu o stopách, které nám v přírodě mnohé napoví o živočiších žijících v naší blízkosti, ohlédnutí za loňským houbařením, nahlédnutí do života divočáků a samozřejmě i zajímavosti ze života hmyzu, tentokrát je to kovařík rezavý. Dozvíte se také, že i taková těžká technika, jako jsou tanky, může za určitých podmínek přírodě pomáhat, že není sýček jako sýček a nebo kam se vydat za konikleci nebo mečíky.

A až se počasí umoudří, nezapomeňte na pozorování ptáků, kteří se k nám vracejí z teplých krajů. Letošní projekt Jaro ožívá je poprvé zaměřen tematicky, a to na ptačí zahrady a balkony.

Po zvířecích stopách

V dnešním pokračování našeho stopařského minima se zaměříme na stavitelské umění živočichů a jejich „oblečení“. S trochou nadsázky by se dalo říci, že i zvířecí šatník podléhá módě. Jen si zkuste porovnat svatební šat kačera kachny divoké s jeho šatem prostým, a ani se vám nebude chtít věřit, že jde o toho samého ptáka (zajímavé ovšem je, že v přírodě jsou daleko parádivější samci – inu i tady je vidět, jak daleko se již člověk od přírody vzdálil). Také třeba zimní odění srnce se svou šedohnědou barvou výrazně liší od rezavě hnědé srsti letní. A to ještě nezmiňujeme šat juvenilní či immaturní, který převlékají ptáci během svého dospívání. Zkrátka, v přírodě to během roku vypadá skoro stejně jako v převlékací kabince obchodního domu s textilem, jen s tím rozdílem, že většina lidí části svých svršků v kabince nezanechá, zatímco zvířata je odkládají – většinou po malých částech – kde se dá. Tím nám dávají příležitost procvičit si své stopařské umění i na jiných objektech, než jsou šlépěje či zbytky potravy. A někdy je to pořádný oříšek.

Ze života černých rytířů

Prase divoké (Sus scrofa) je u nás poměrně rozšířené. V myslivecké mluvě je označováno jako černá zvěř, nebo jen divočák. Žije téměř nočním životem a tak často uniká pozornosti. Ovšem jeho život je velmi zajímavý.

3. Zobák křivky obecné je skvěle přizpůsoben k získávání semen ze šišek.
3. Zobák křivky obecné je skvěle přizpůsoben k získávání semen ze šišek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Semenožraví mlsouni na šiškách

Možná jste již slyšeli o poněkud svérázné křivce obecné, která svým mohutným, hákovitě překříženým zobákem zručně otevírá šišky našich jehličnanů. Páčí jednu šupinu za druhou a vybírá z nich semena, kterými se živí (nejraději má smrková). Kolem nás ale létá spousta dalších ptáků, kteří si na semenech jehličnanů také rádi smlsnou. Jejich jídelníček je však mnohem pestřejší než jídelníček křivky, a tak je příroda speciálním „otvírákem“ na šišky neobdařila. Ptáte se jak si s nimi tedy poradí? No je to docela prosté. Šišky některých jehličnanů (borovic, smrků a modřínu) se po dozrání semen otevírají samy a pěkně do široka. Semena z nich pak jednoduše vypadávají a vítr je roznáší po okolí. Malý mlsoun to dobře ví a právě na tento okamžik netrpělivě čeká. Přilétá v době, kdy otevírání šišek teprve začíná a jemu nastávají dočasné hody. Když jsou totiž semena uvnitř pootevřené šišky ještě zakotvena, stačí jen hlouběji zabořit zobák a laskominu má dřív, než ji vítr vezme s sebou...

Obsah čísla 2/15

Po zvířecích stopách – 3. část / Hana a Vladimír Motyčkovi
Život černých rytířů / Jaromír Zumr
Semenožraví mlsouni na šiškách / Alena Říhová
Kovařík rezavý / Mladen Kaděra
Dva ze zajímavějších houbařských nálezů v roce 2014 / Jiří Unar
V lese bahenních mečíků / Jiří Sladký
Úvod do pravěku Českých zemí / Lukáš Kukal
Divokou přírodou Krkonoš / Martin Janoška
Za rozkvetlými konikleci na Malhostovickou pecku / Jakub Hloušek
Není sýček jako sýček / Přemysl Pavlík
Tanky a offroady ve službách ochrany biodiverzity / Jan Moravec
Blíž přírodě v Ostravě… Rybník jak z jiného světa / Jan Moravec
Dům přírody Litovelského Pomoraví / Zuzana Janková
Rorýsi ve školách / Gabriela Dobruská
Školní „kecy“ aneb co se dá najít v písemkách / Marek Velechovský
Zaměnitelné houby: hřib moravský / Michal Mikšík

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist