http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-vadi-nevadi-tomas-chalupa-ministr-zivotniho-prostredi-1-dil
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

PR článek

Vadí, nevadí - Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí (I. díl)

V sobotu 25. února 2012 byl hostem pořadu "Vadí, nevadí" na rozhlasové stanici Rádio dobrý den, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Níže uvádíme přepis jeho rozhovoru s moderátorkou pořadu Ivetou Chmielovou Dalajkovou.
 

Moderátorka:
Všem posluchačům Rádia Dobrý den přeji krásný a ničím nerušený poslech. Jsme v pořadu Vadí, nevadí a mým dnešním hostem je Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí. Pane ministře, vítejte u nás.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Dobrý den.

Moderátorka:
Pane ministře, děkuji vám, za to, že jste přijal mé pozvání, jste ministr životního prostředí, čili člověk nejfundovanější na to, jaký stav životního prostředí je na Liberecku nebo v Libereckém kraji. Máme se čeho obávat, nebo můžeme klidně spát?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Já myslím, že asi spát klidně můžeme, samozřejmě, že jsou chvíle v roce, kdy to zejména ovzduší je zhoršené a to i, řekl bych v řadě měst v republice zejména v těch, které mají problém s dopravou a těch je bohužel celá řada, ale řekl bych, že zrovna Liberecko patří k těm regionům, které jsou na to z hlediska životního prostředí docela dobře.

Moderátorka:
Co vy konkrétně doma děláte proto, aby životní prostředí nebylo znečištěné?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Tak na jedné straně nepodléháme jakýmkoli módním klišé, fámám, vlnám a nesmyslům, které se na nás valí, za druhé myslím, že se všichni chováme rozumně a racionálně a nepotřebujeme k tomu státní dirigismus. A zatřetí to znamená, že se snažíme spotřebovávat jenom to co fakt potřebujeme, znamená to, že když jsou různé nabídky produktů, tak se snažíme chovat asi racionálně jako každý z nás a pokud jsou nějaké tzv. ekologické produkty smysluplné, pak je podporujeme. Příklad, my bydlíme v řadovém domku, který má asi 50 metrovou zahrádku, což není moc, a na druhou stranu, já myslím, že každý, kdo někdy měl zahrádku, řešil problém kam s tou trávou, když poseká trávník, tak jako já velmi oceňuji systém těch, toho sběru bioodpadu, ty popelnice na bioodpad, kterou třeba my máme před domem a které jsme nejdřív si říkali, co to je za nápad, a musím říct, že to funguje a že je to jedna z těch věcí, která mi přijde jako velmi dobrý nápad.

Moderátorka:
Třídí ministr životního prostředí Tomáš Chalupa odpadky?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
My v tom vlastním místě bydliště nemáme ten systém těch domů, těch sběrných míst až na ulici, snažíme se třídit takový ten velký rozsah, to znamená, jednak když se koupí nějaká věc, kus nábytku, když máte doma malý dítě a snažíte se posouvat s větší postýlkou, jak roste, tak zkrátka se tomu nevyhnete, tak využíváme sběrné dvory. Musím říct, že je to systém, který se velmi osvědčil a já jako starosta si jej pamatuji, která fakt ty lidi velmi zaujala. Snažíme se třídit takovou tu základní strukturu, ale že bychom byli třídiči do té největší podrobnosti, to nejsme.

Moderátorka:
Zmínil jste syna, připomenu, že máte dvouletého syna Davida. Jak trávíte se synem čas? Teď jste ministrem životnícího prostředí, určitě toho času nemáte příliš?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Tak problém je, že moc netrávíme spolu volný čas. Teď jsme byli 3 dny na horách nebo dva a půl dne. Tak o víkendu, tak to bylo prima, tak jsme spolu zase po dlouhé době měli možnost být. Přes týden je to bohužel většinou tak, že odcházím, když spí a přicházím, když už spí, ale takže mi občas žena posílá MMS, jak mě vidí v televizi a mává mi. Ale to je takové to úsměvně, myslím si, že je to zkrátka daň za to, že má zaměstnanýho tátu a že ten táta se domu přes týden moc nedostane. Dal jsem si takový závazek na začátek svého ministrování, že alespoň dvakrát týdně budu číst pohádku, a zatím jsem se dostal do stavu, kdy to většinou zvládám v pátek, takže to se zatím udržuje. Pravda je, že ten pátek spolu soupeříme, kdo usne dřív a jsou občas okamžiky, kdy já pohádku nedočtu a moje manželka pak přijde do ložnice, kde se dál svítí, náš syn si listuje v pohádkové knížce a říká mamince: „Pšššt táta hají“ a já mám půlnoc, ale to je hold situace, kterou asi každý z nás jednou zažil.

Moderátorka:
Už za chvíli budeme pokračovat s mým dnešním hostem pořadu Vadí, nevadí, ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou. Pro ty z vás co posloucháte pořad Vadí, nevadí, jen připomenu, že se k nám můžete přidat na sociální síti facebook, kde máme svůj profil, anebo můžete sledovat naše novinky a nejenom naše novinky, ale také novinky Rádia Dobrý den na webových stránkách rádia a to na www.radiodobryden.cz. Hezký poslech.

Moderátorka:
Pane ministře, my jsme rádio, které vysílá na Liberecku, trávil jste někdy dovolenou v našem okolí tady?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
No tak, jak to vezmeme. Já myslím, že všichni na jedné straně jezdí do Krkonoš a v tomto ohledu je to součást, já bych řekl, jako mého dětství. Dodneška tam jezdíme, já si pamatuji Liberec, také proto, že to je třeba zmínit, že na Liberecké fakultě architektury studovali dva moji nejlepší kamarádi, takže taková ta doba těch studií, byla taková, že oni jezdili do Prahy nebo já za nimi do Liberce. Takže trochu znám to liberecké řekněme studentské prostředí, i když já jsem nebyl zrovna z těch studentů, kteří by toho času trávili, už v té době jsem chodil do práce, ale myslím si, že to Liberecko docela známe, samozřejmě chtěl bych ho znát více, ale to někdy nejde. No a teď je taková ta oblast, kdy taky zase je to na jiné straně toho Libereckého kraje. Zajíždíme na Máchovo jezero, je to zase taky jedno z těch míst, kde člověk se občas dostane na prázdniny.

Moderátorka:
Když se blíže podíváme do vašeho životopisu. Pracoval jste na Úřadu vlády jako tiskový mluvčí. Můžete nám přiblížit tuto profesi?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Tak musím říct, že ač se nezdám, jak a ono je to nějakých jestli dobře počítám. 12, 13 let, možná 14 let, jak za tu dobu se ta práce změnila, zejména práce se sdělovacími prostředky. Vezměte si, že v době, kdy já jsem dělal tiskového mluvčího vlády, tehdejší Václava Klause, tak počet mobilních telefonů, které byly, byl pár, když potřeboval někdo hovořit s tím premiérem, tak to vždycky bylo prostřednictvím tiskového mluvčího a většinou to bylo tak, že ten mluvčí byl ten sdělovač těch informací. Dneska je to tak, že každý novinář má ve svém mobilu mobilní telefon prezidenta, předsedy vlády, předsedy sněmovny, parlamentu, všech ministrů. Ta situace je spíše trošku jiná, spíš jakoby jakási koordinační, nebo v roli hledání nějaké strategie. Pravda taky je, že ta agenda byla trochu klidnější než teď, i když samozřejmě byli vypjaté okamžiky kdy ten telefon, nebo ty telefony zvonily od rána do večera, a jedna věc nebyla, nebyly maily, to teprve začínalo, my jsme se všichni učili to znát, spíše jsme komunikovali přes fax, nebo něco takového, takže já bych řekl, že pro řady lidí a řadu dnešních novinářů je to taková ta dřevní doba, a ono je to jenom 14 let.

Moderátorka:
Vy jste dělal tiskového mluvčího právě v době, kdy současný prezident Václav Klaus byl předsedou vlády, máme nějakou veselou vzpomínku na toto období?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Já myslím, že každý má spoustu vzpomínek, to období bylo hrozně intenzivní, velmi takový rychlý a těch vzpomínek a příběhů, který se staly, bylo obrovský množství, já si asi nevzpomenu na nějaký konkrétní, ale spíš byly takový ty okamžiky, který si zapamatujete, zapamatujete si třeba tzv. sarajevský atentát. Já jsem v tom Sarajevu byl, a byl jsem v té skupině, která slyšela ten první telefon, od pánů Rumlů, Vodičků a slyšeli ty reakce a viděli toho Klause, jak vlastně jediný zůstává klidný. Jak jediný šel spát, nikdo nemohl spát všichni seděli v hospodě a v hotelovým baru a řešili, co bude a jak co bude, a co se má dělat a Václav Klaus si šel v půl dvanáctý lehnout, protože věděl, že musí být druhý den v kondici a v pořádku, což mi ostatní nevnímali jako to nejdůležitější.

Moderátorka:
Vraťme se k vaší současné profesi, jste ministrem životního prostředí, přibližně rok a jeden měsíc jste ve funkci. Jak byste zhodnotil váš poslední rok, co se vám podařilo, nebo co naopak byste ještě chtěl vypilovat ve vašem úřadu?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Tak já když jsem přišel do té funkce, tak jsem v podstatě definoval nějaké základní okruhy toho, co je potřeba dělat. Máme problém v ovzduší, hodně Moravskoslezský kraj, ale on to není jenom Moravskoslezský kraj, ale je to v podstatě drtivá většina velkých a dnes už i středních měst v celé ČR. Byla to Šumava, nepochybně je to otázka těch evropských fondů, Zelená úsporám. Když bych to vzal odzadu, ta bych řekl, že jestli v únoru, v březnu, ještě v dubnu na vládě jsem předkládal materiál, který říkal, že Zelená úsporám má 8 miliard deficit, že nevím, jestli se dostane na všechny, že proto uděláme všechno.
A tak se změnil celý systém, správa, lidi, organizace, metodika, způsob informování a i když furt si sebou neseme tu minulost a vím, že je strašná spousta lidí jakoby otrávená z toho programu, protože se s nimi dlouho nemluvilo, nebo ta komunikace nebyla nejlepší, tak bych řekl, že se ten stav dnešní nedá srovnávat s tím stavem předtím.
A fakt, že jsme v mírném plusu, a že se dostane na všechny fyzické občany, nebo vlastníky, bytová družstva, zatím to vypadá, že se nedostane na všechny obce, ale prostě jak říkám, jsme mírný optimista, že přeci jenom na některé z nich ano, tak si myslím, že je úspěch, ale to není úspěch můj jako ministra. Vezměte si, že to je úspěch obrovského týmu lidí, který na tom pracujou, který se na to vrhli, přišli, naučili se to. Ať už je to třeba to, že my máme povinnost 5 % všech projektů zkontrolovat. Jejich 80 000 a ty projekty se měli kontrolovat průběžně a v době mého nástupu nebyla dovedena ještě ani jedna kontrola. A ta kontrola není 5 minutová. Dejme tomu, vy tam musíte dojet, vést spis, udělat agendu, vyřídit jí, informovat, ta jedna kontrola je otázka spíš hodin, než minut. Teď třeba na tom místě je půl hodiny.
Šumava - to je takový trochu neverending story, vždycky to bude o tom, že tam budou někteří, kteří jsou nespokojeni, víc nebo míň, ale řekl bych, že se povedlo tu situaci zklidnit, to že máme připravený zákon. Dneska jsem si přečetl v novinách stanovisko pana senátora Krejči, který byl jeden z těch ostrých kritiků toho procesu ještě v loňském pololetí a dneska v novinách jsem si přečetl větu, která myslím, že mě velmi potěšila, kdy říká: „ myslím, že jsme vyjednali dobrý kompromis a proti jsou pouze extrémisté.“ Na obou stranách, protože na obou stranách toho sporu jsou extrémisté, aby bylo jasno, tak to je hodnocení, nevím, jestli to jsou všechno názory, já myslím, že existuje řada lidí, kteří vždycky budou nespokojení a to nejen ti co zastávají extrémní polohu, chtěli zkrátka navíc třeba starostové, nebo na druhou stranu nějaký vědci, ale myslím si, že je to dobře vyjednaný kompromis a že jsme se zase posunuli dál. Určitě úspěch.
Operační program Životní prostředí je příběh, který je složitý. My jsme tady vstoupili do vlaku, který není v první stanici z pěti, ale je někde mezi čtvrtou a pátou stanicí konce toho programu a snažíme se ty věci posunout. A já myslím, že to každý z nás vidí, vidí situaci ve vodohospodářství, kolik měst a obcí v ČR bojuje se změnou toho systému, jak hodnotit práci mojí jako ministra, nemá dělat ministr, a ještě ten, který hodnotí sám sebe, že je to práce jednak premiéra, jako šéfa týmu a jednak taky občanů, který jsou toho rozhodnutí a posoudí.

Moderátorka:
Protože jsme v pořadu Vadí, nevadí, samozřejmě se přiblížil, čas, kdy budeme muset pomalinku končit rozhovor s ministrem životního prostředí, pane Tomášem Chalupou, a já v tuto chvíli kladu panu ministrovi otázku na tělo. Vadí nebo nevadí?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Co, vadí?

Moderátorka:
No to právě přijde teďko ta otázka.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Tak zkusíme vadí, nebo nevadí a uvidíme.

Moderátorka:
Fajn. Říká se, a teď je na vás, jak odpovíte, že s představiteli Ústeckého kraje nějakým způsobem jste zodpovědný za převoz nebezpečných kalů z chemičky Ostramo. Můžete nám vyvrátit toto tvrzení?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Tak musím říct, že málokteré situace jsou takové, že když sedíte s někým na jednání, který něco takového tvrdí, tak si nejste jist, zda z té místnosti má odejít on, či vy, protože já považuji hru Ústeckého kraje a paní hejtmanky na tom, že oni sice vydali ta povolení, hlasovali pro ně, podepisovali a schvalovali, ale že s tím nemají nic společného, nejenom za projev určitého zvláštního způsobu nakládání s pravdou, ale hlavně za projev neuvěřitelné drzosti.
Zkrátka já stoprocentně trvám na tom, a teď prosím neřešme otázku, jestli to, že se v Ústeckém kraji dneska spalují kaly nebo ty produkty z kalů z Ostrama, je špatně nebo dobře, ale fakt, že jediný povolovací orgán, který v té době činil to jediné rozhodnutí, které bylo potřeba, to znamená rozšířit možnost skládkování v té skládce, tak byl kraj Ústecký a paní hejtmanka. Já jsem s paní hejtmankou mluvil, když mi položila otázku, co s tím já budu dělat, tak jsem říkal, jestli si ze mě dělá legraci a pak jsem si říkal, prosím vás a vy sem jdete proto, abyste mi řekli, že jste sice to povolili, ale že si tím nejste jisti a že bychom chtěli, abyste to změnili, aby to ministerstvo změnilo tohleto rozhodnutí. Ona říká, že ne. Takže já myslím, že se točíme v nějakém zvláštním kruhu, do kterého já tedy rozhodně nehodlám ani vstupovat, ani se jím zabývat, a je to myslím mimo schopnost normálního slušného uvažování. Zkrátka zodpovědnost o tom rozhodnutí je na Ústeckém kraji a to je třeba vzít jako fakt, to, že můžeme vést debatu nad tím, jestli fakt platí ty teze, některých že jaká je to katastrofa, to zase já zase musím říct, že netvrdím. A řekl bych, že je to jedna z cest, která je možná, ono totiž ten problém těch kalů z Ostrama, nebo z ostravských provozů, to není nějaký ideální příběh, to není nějaká jednoduchá operace, to je operace, která bude vždycky velmi bolestivá a že by existovalo nějaké geniální řešení, které zkrátka vyřeší problém skladování těchto nebezpečných látek víc než 100 let, tak ten bohužel není. Bohužel, ale tvářit se, že s tím nemám nic společného, že hlasuji proto rozhodnutí, mi přijde fakt absurdní.

Moderátorka:
Pane ministře, děkuji vám moc, za váš čas, že jste strávil tady s námi v éteru libereckého rádia Dobrý den a budu se zase těšit příští týden. Děkuji moc.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:
Děkuji pěkně.

Ministerstvo životního prostředí
tisknout poslat
 twitter
reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist