Aby našli samičku, musí samci kobylek "překřičet" hluk z dopravy
Zjištění vědců je jednoduché: kobylky odchycené podél hlučných silnic musí „překřičet“ hluk z aut. U svých dvousekundových frází proto přidaly na nízkých frekvencích. Ukázal to výzkum vědeckého týmu z německé univerzity v Bielefeldu. Ten pro účely zkoumání pochytal 188 sarančí měnlivých. Část kobylek pocházela z klidných lokalit, část vědci nasbírali podél frekventovaných silnic. A zkoumali, jestli se liší jejich koncertování.
V laboratorních podmínkách vědci zkoumali, zda je mezi cvrkáním kobylek z různých míst nějaká odlišnost. Na základě téměř tisíce nahrávek se pak ukázalo, že kobylky žijící u hlučných silnic mají jiný cvrkot, než kobylky žijící v tichém prostředí.
„Cvrkání kobylek má běžně jak nízké, tak vysoké frekvence. Ukázalo se, že kobylky z hlučného prostředí přidávají více nízké frekvence cvrkání,“ říká Ulrike Lampeová, která výzkum vedla. Podle jejího vysvětlení je to tím, že hluk z dopravy právě tyto nízké frekvence přehlušuje. Kobylky proto musí přidat.
Jde přitom o citlivou věc. Cvrkání je důležitá součást námluv kobylek. „Nárůst úrovně hluku může rozmnožování kobylek ovlivnit v celé řadě aspektů. Samičky mohou jednoduše přeslechnout lákání samečků. Samičky nemusí dobře rozpoznat cvrkot samečku jejich druhu. A samičky pak mají také ztíženou schopnost podle cvrkání rozpoznat atraktivitu samečka,“ vysvětluje Ulrike Lampeová.
Lampeová se chce v dalším výzkumu zaměřit na to, jak ke změně cvrkání dochází, zda už v larválním stádiu, nebo zda jde o genetickou adaptaci na prostředí.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí