http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/americka-armada-chce-vyvinout-biodegradabilni-munici-ktera-by-obsahovala-semena-rostlin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Americká armáda chce vyvinout biodegradabilní munici, která by obsahovala semínka rostlin

12.1.2017 01:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Za léta provozu vojenských i soukromých střelnic je to totiž pořádná hromada toxického olova a dalších potenciálně nebezpečných rozkládajících se kovů, které ve zvýšené koncentraci mohou působit problémy jak přímo v půdě, tak i rezervoárech podzemních vod. Ilustrační foto.
Za léta provozu vojenských i soukromých střelnic je to totiž pořádná hromada toxického olova a dalších potenciálně nebezpečných rozkládajících se kovů, které ve zvýšené koncentraci mohou působit problémy jak přímo v půdě, tak i rezervoárech podzemních vod. Ilustrační foto.
Když přijde na řešení vlastností munice, v první řadě nás většinou zajímá průraznost, účinný dostřel nebo efekt zásahu na zamířeném cíli. Snad proto byla dosud opomíjena škoda páchaná vypálenou municí na životním prostředí. I když někomu mohou jednotlivé vypálené kulky připadat jen jako zrnka písku ztracená v poušti, americké Ministerstvo obrany nebere tento problém na lehkou váhu. Informuje o tom například žurnál New Atlas.
 

Za léta provozu vojenských i soukromých střelnic je to totiž pořádná hromada toxického olova a dalších potenciálně nebezpečných rozkládajících se kovů, které ve zvýšené koncentraci mohou působit problémy jak přímo v půdě, tak i rezervoárech podzemních vod. Důvod je prostý: munice do palných zbraní vlastně nikdy nebyla hodnocena z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí. Proč taky. Téma možných rizik, plynoucích z vystřílené i nevystřílené ztracené munice, nakousl před časem vědecký žurnál Environmental Sciences. V uveřejněné studii se vědci z Princetonské univerzity pustili hlavně do munice s obsahem olova, ale po faktické stránce naráželi na celou řadu neznámých. Ani Američané sami totiž netuší, kolik vlastně nejrůznějších střelnic mají.

Armáda jich provozuje přes 700, ale svou rozlohou pokrývají tisíce hektarů. Na nich se může nacházet ledacos zajímavého a nebezpečného, od fragmentů granátů ráže 40 mm až po nábojnice ze 155 mm houfnic. Rozsáhlá území jsou tamní armádou jako střelnice využívána dlouhá léta. Některé dokonce fungují ještě od dob války Severu proti Jihu. Dál je tu přibližně 16-18.000 krytých střelnic, které přímý dopad na životní prostředí nemají, a blíže nespecifikovaný počet střelnic venkovních. Odhaduje se, že přibližně na každých 100.000 obyvatel připadá jedna. Číslo není přesné. Například na 18 milionů obyvatel státu Florida připadalo v roce 2008 hned 144 venkovních střelnic, zatímco na milion obyvatel Havaje devět. A celoroční návštěvnost střelnic, stejně jako počet vypálených ran za sezónu, je údajem nedohledatelným.



Vypálené roztříštěné náboje i prázdné nábojnice se většinou nikdo nesnaží odklízet, což platí zvláště pro armádní střelnice. Projektily, a v určitých případech i odpalovací články, zásobníky či palivové nádrže, se pak postupně na střelnicích hromadí, v místě dopadu na povrchu i několik stop pod zemí. Jejich samovolný rozklad by si vyžádal stovky let, a po celou tuto dobu by docházelo k pozvolné kontaminaci životního prostředí. Dá se s tím vůbec něco dělat? Volání po změně neekologického trendu nyní přichází z poněkud nečekané strany, a to přímo z amerického ministerstva obrany.

Formou veřejné soutěže vědeckých projektů si zadalo „vývoj biodegradabilní cvičné munice, nabité semeny rostlin schopnými snižovat ekologickou zátěž na vojenských střelnicích“. Pokud máte nějaký nápad, je nejvyšší čas. Podávání přihlášek projektů končí 8.2 2017. Je to jednoduché: pokud se vám podaří vymyslet, jak do těla nábojnic, min a granátů funkčně zapracovat semena rostlin vhodných k bioremediaci, máte vyhráno. Americká armáda by pak na závěr každého cvičení odpálila na střelnici několik salv s takovou ozeleněnou municí, která by se časem postarala o vyčištění dopadové plochy. Odolné vyšlechtěné rostliny by svými kořeny „vytáhly“ z půdy toxické látky, a tím by se snížila přímá zátěž na životní prostředí. Při návrhu se můžete soustředit jak na likvidaci nebezpečných chemikálií z explodované munice, tak i na rezavějící střepiny.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JB

Jen B.

16.1.2017 00:11
Jen k tomu počtu vypálených ran - ten by se snad měl dost těsně blížit počtu prodaných nábojů. I když možnáže v Jůesesej bude i tento údaj nezjistitelný.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist