http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bartosovicka-stanice-se-stara-o-mlade-jezevce-srncata-i-kalouse
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Bartošovická stanice se stará o mládě jezevce, srnčata i kalouse

29.5.2017 08:00 | BARTOŠOVICE (ČTK)
Pracovníci Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku se jako každý rok na jaře starají o mláďata, která jim donesli lidé, protože mysleli, že jsou opuštěná. Ve stanici je aktuálně mládě jezevce, několik srnčat, okolo deseti sov kalousů nebo mladé káně lesní. / ilustrační foto
Pracovníci Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku se jako každý rok na jaře starají o mláďata, která jim donesli lidé, protože mysleli, že jsou opuštěná. Ve stanici je aktuálně mládě jezevce, několik srnčat, okolo deseti sov kalousů nebo mladé káně lesní. / ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Věra Klimešová
Pracovníci Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku se jako každý rok na jaře starají o mláďata, která jim donesli lidé, protože mysleli, že jsou opuštěná. I když se ale tato mláďata podaří odchovat, jejich vracení do přírody je obtížné a v řadě případů to vůbec není možné. ČTK to řekl zástupce vedoucího stanice Jan Kašinský. Ve stanici je aktuálně mládě jezevce, několik srnčat, okolo deseti sov kalousů nebo mladé káně lesní.
 

"Lidé vědí, že se na mláďata nemá sahat, a potom se vymlouvají. Někdy jsou to až absurdní, nepravděpodobné historiky. Jako třeba u srnčete, že šli na cizí zahradu, ani neví, kdo tam bydlí, a v králíkárně bylo srnče, tak jim ho vzali a přinesli ho sem," řekl Kašinský. Stává se, že lidé přinesou do stanice vyhladovělé srnče, o které se možná několik dní neúspěšně pokoušeli starat sami doma.

Ošetřovatel Martin Bělehrádek řekl, že někdy je obtížné naučit mládě pít z lahve a musí se krmit skoro násilím. "Rozhodující je prvních pár dnů, než se dobře chytí," řekl. Šance na vypuštění zpět do přírody je i tak u savčích mláďat malá, zvláště pokud se jedná o kojence.

"Většinou bývá větší šance na vypuštění u ptáků, protože tam lze použít různé metody, které zabrání vazbě na lidi, ať už to je třeba nějaké krmení s dlouhou pinzetou nebo krmení takovým způsobem, že to mládě nevidí člověka nebo se ten kontakt omezí," řekl Kašinský.

Obecně se podle něj dá říct, že čím je mládě mladší v okamžiku, kdy přijde do zajetí, a čím déle je krmeno ručně mlékem, tak tím je jeho šance na návrat menší, protože si vytvoří silnější vazbu na lidi. To je i případ jezevčího mláděte, které se nyní ve stanici nachází. Velice rychle zkrotlo, aniž se o to ošetřovatelé snažili.

"Nemůžeme se vyhnout těsnému kontaktu a nemůžeme se vyhnout pachu. A oni se podle pachu řídí, to znamená vytvoří si takovou představu toho, že lidský pach je něco normálního a často i že normální je pach psa, protože pes je tady ve stanici jako strážný a každý z nás má psa doma," vysvětlil Kašinský. Proto podle něj také například srna, když přijde k mláděti, kterého se lidé dotýkali, se bojí. "Je to pro ni něco špatného, bere to jako prozrazené, ztracené," řekl. Je podle něj vždycky větší riziko, že člověk udělá chybu, když si srnče vezme domů, než když ho nechá na místě.

Dospělá zvířata se pracovníci stanice snaží vždy umístit k někomu, kdo má oboru, nebo alespoň oplocenou velkou zahradu. "U srnčat, malých zajíců i u toho jezevce je problém taky v tom, že to jsou druhy, které jsou řazeny mezi zvěř podle zákona o myslivosti. Kdyby se to vzalo opravdu do důsledku, tak ten, kdo si takové mládě přinese domů, tak se dopustil trestného činu pytláctví, pokud to není tedy myslivec," dodal Kašinský.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Vlastimil Vyplel
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist