Brdy lákají astronomy. Kvůli rozsáhlému území bez světelných zdrojů

Nedávno vyhlášená CHKO Brdy je výjimečná v mnoha ohledech. Tento týden upozornili astronomové z České astronomické společnosti na její další jedinečnost - a to velikost území v českém vnitrozemí, ve kterém se nenachází žádné rušivé světělné zdroje. Brdy se proto zdají být podle astronomů zajímavou lokalitou pro pozorování vesmíru. Jedním dechem však dodávají, že "tmu tmoucí" bychom v Brdech hledali marně, i tady se projevuje světelný smog pocházející z okolních měst i Plzně nebo Prahy.

Astronomové loni na jaře a na podzim změřili jas noční oblohy na 10 místech v Brdech a vybrali ta nejzajímavějších z nich pro pozorování vesmíru. „Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o lokality snadno přístupné díky silnici I/19, s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Atraktivní jsou i Padrťské rybníky v mělkém údolí se širokým rozhledem, kde dojem z nočního prostředí neruší žádný zdroj umělého osvětlení,“ uvedl Michal Bareš ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

Tmavost oblohy nad Brdy se ale jako celek příliš neliší od dalších méně zalidněných venkovských oblastí, připomínají astronomové. Oblast bez lidských sídel je příliš malá na to, aby dokázala eliminovat i světlo přicházející z okolí a rozptylující se ve vyšších vrstvách atmosféry. „Přestože v prostoru nové CHKO Brdy je to k nejbližšímu světelnému zdroji někdy až 5 kilometrů, velká města, například Praha a Plzeň, zde působí jako silné zdroje světelného znečistění a výsledky měření v této oblasti až na lesy kolem Třemšína degradují,“ popisuje další z autorů studie, astronom Josef Jíra.

Zejména severní část CHKO není podle výsledků měření už ani v regionálním měřítku nijak výjimečná. Podobně tmavá místa najdeme i na Křivoklátsku nebo ve středním Povltaví. „Znatelné snížení světelné zátěže by vyžadovalo výraznou změnu způsobu osvětlování zejména v obcích, které bezprostředně sousedí s CHKO, tedy v Příbrami, Jincích, Hořovicích, stejně jako v Plzni a Praze,“ dodává předseda Odborné skupiny pro temné nebe České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Noční obloha bez rušivých světel ale neláká jen milovníky a znalce hvězd. Díky ní, ale i všudypřítomnému tichu, se mohou přírodovědci vydat na úspěšné výpravy za nočními živočichy. Přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není na relativně velkém území nijak narušen, připomínají astronomové. Tento stav je však podle nich citlivý na narušení i jen malým a z hlediska noční oblohy bezvýznamným zdrojem světla. Bylo by proto podle jejich názoru žádoucí zachovat území Brd i nadále bez přítomnosti stálých zdrojů umělého světla i a brdskou krajinu využít k popularizaci noční oblohy a přírody.

Pro ohodnocení kvality tmavé oblohy používají astronomové devítistupňovou Bortleovu stupnici. Stupeň 1 popisuje skutečně tmavou oblohu, která umožňuje vidět pouhým okem hvězdy až magnitudy 8 (magnituda vyjadřuje hvězdnou jasnost, čím je číslo menší, tím je hvězda jasnější). Obloha se stupněm 9 se nachází uvnitř velkoměst, kde jen stěží umožní zahlédnout i ty nejjasnější hvězdy.

Nejtmavší noční oblohu najdeme v ČR zejména v pohraničních horách. Tam ostatně vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy: Jizerská a Beskydská, obě jako přeshraniční. Manětínská oblast tmavé oblohy je naší jedinou vnitrozemskou oblastí tmavé oblohy. Vznikla před dvěma lety severně od Plzně na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Vůbec nejtmavší obloha se vyskytuje v nejodlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor, na Bortleově škále dostala stupeň 3. Pouhým okem tam lze vidět hvězdy mezi 6,5 a 7. magnitudou. Skutečně tmavá obloha 1. a 2. stupně Bortleovy stupnice se u nás již nevyskytuje, uzavírají astronomové.

---

reklama

---