http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/certifikace-udrzitelnych-budov-ruzna-kriteria-a-prvni-vlastovky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Certifikace udržitelných budov – různá kritéria a první vlaštovky

9.3.2010 16:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ekoznačení známe především ze spotřebního zboží nebo z potravin. Certifikát zohledňující environmentální hledisko může mít ale i celá budova. V Česku již první certifikované budovy jsou. Potíž je trochu s tím, že certifikátů pro budovy je povícero a každý má trochu jiná kritéria.
 

Kancelářská budova Nordica Ostrava s certifikátem programu GreenBuilding.
Kancelářská budova Nordica Ostrava - první česká stavba s certifikátem GreenBuilding.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: Ondřej Hampl/ACCEDO Czech Republic

Mezi první stavby, které v Česku získaly nějaké ocenění pro své environmentální vlastnosti, patří ostravská Nordica Ostrava. Ta má certifikát GreenBuilding, který uděluje Evropská komise za dům s nízkými energetickými nároky. Banka ČSOB pro své ústředí v Praze Radlicích získala americký certifikát LEED. Jde o první certifikát LEED v Evropě.

Certifikátů a metodik pro posouzení udržitelnosti budov jsou skoro dvě desítky. Podle Petra Hájka ze Stavební fakulty Českého vysokého učení technického je většina certifikátů zaměřena ne jen na ekologii, ale komplexně. „Environmentální parametry jsou důležité, ale nejsou jediné. Hodnotí se také sociální a ekonomické parametry. Udržitelná budova je taková, která ve všech fázích životního cyklu dosahuje výborných sociálních, ekonomických i environmentálních parametrů,“ říká Petr Hájek.

Podle Petra Vogela z České rady pro šetrné budovy patří mezi čtyři nejpoužívanější mezinárodní certifikáty německý DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen), který má po světě 20 certifikovaných budov, americký LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), kterým se pyšní přes 3100 budov, britský BREEAM (BRE Environmental Assessment Method), který má po světě cca 185 tisíc certifikovaných budov, a unijní certifikát GreenBuilding, který má asi 90 budov v Evropské unii. GreenBuilding je jediný, který se zaměřuje jen na energetickou úspornost budovy. Jak dodává Vogel, jednotlivé certifikáty se od sebe liší tím, jak jsou přísné, jak jsou na trhu zavedené a jaký mají marketing, tedy jak jsou známé a žádané.

„Potíž je s tím, že certifikací je celá řada. V různých regionech jsou certifikáty na různé úrovni,“ popisuje Petr Hájek situaci. Podle něho je v některých certifikačních systémech snaha o ustanovení přísných norem, proti tomu ale stojí požadavky na marketing certifikátu. Developeři totiž požadují, aby byl certifikát cenově dostupný.

Jako příklad toho, proč je potřeba certifikační systémy přizpůsobovat konkrétním podmínkám regionu, uvedl americký certifikát LEED. „Ten je šitý na parametry USA. Body v něm lze získat např. za použití lokálních materiálů. Tím se myslí materiál dovezený maximálně ze vzdálenosti 500 km, což v kontextu USA dává smysl. Ale pro potřeby Česka takový parametr ztrácí význam,“ vysvětluje Hájek.

Petr Hájek se spolu se svými kolegy podílí na úpravě certifikačního nástroje SBTool tak, aby odpovídal českým podmínkám. „Důležité je používaný certifikát přizpůsobit danému regionu, aby odpovídal konkrétním kulturním či klimatickým podmínkám,“ říká Hájek, který se také angažuje v České společnosti pro trvale udržitelnou výstavbu budov.

Petr Hájek
„Potíž je s tím, že certifikací je celá řada. V různých regionech jsou certifikáty na různé úrovni,“ říká Petr Hájek z ČVUT.
Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz

Jeho kolega Antonín Lupíšek zpracoval porovnání 17 zahraničních certifikátů budov. Většina certifikátů je nejčastěji zaměřena na administrativní, bytové a komerční stavby. „Zpravidla se klade velký důraz na dopady na životní prostředí, ale stejně velký důraz je kladen na kvalitu vnitřního prostředí, tedy to, jak se v budově žije,“ popisuje závěry porovnání Antonín Lupíšek. Certifikace budov podle jeho slov slouží pro marketing, ale v některých zemích může být i podmínkou pro získávání dotací. „Každopádně je to výzva pro architekty a stavaře. Certifikát vždy vyžaduje vyšší nároky na projekt i na zúčastněné dodavatele,“ říká Lupíšek.

Václav Matoušek ze Skansky říká, že sektor budov se na emisích CO2 podílí třikrát větší měrou, než samotný průmysl. Podle Matouška je mezi velkými hráči na poli výstavby budov zjevný trend stavět „zelené“ domy. „Ve Skansce jsme si položili otázku, zda je nějaký důvod nestavět zeleně. Na žádný jsme nepřišli, tak jsme se rozhodli a stavíme zeleně,“ říká Matoušek. Certifikace je podle něho důležitá, protože má v sobě i prvek soutěživosti. „Je ale potřeba, aby byl daný certifikát ekonomicky dostupný a na trhu prodejný,“ říká Matoušek. Skanska se podle jeho slov nejprve zaměřila na certifikát GreenBuilding, ale nyní směřuje k LEEDu.

„GreenBuilding má své výhody v tom, že má jednoduchá pravidla, rychlý proces certifikace a nízké náklady na ni,“ říká Matoušek. Podle něho je velká výhoda, že certifikát je k dispozici před dokončením stavby, což je důležité kvůli prodeji stavby. Má ale i svá negativa. „Není zde žádný přísný dohled Evropské komise, certifikát je známý jen v Evropské unii a nejde o komplexní posouzení budovy, ale jen o spotřebu energie,“ říká Matoušek.

Skanska si pro sebe z komplexních certifikačních systémů vybrala americký LEED a v nejbližší době se na něj chce zaměřit. Jeho výhody jsou v tom, že je znám po celém světě a vědí o něm i nadnárodní společnosti. Získání certifikátu je pod přísným dohledem organizace U.S. Green Building Council, která certifikát vydává. Jako nevýhody zmínil Matoušek velkou finanční náročnost. Samotné zápisné do programu stojí přes 300 tisíc Kč, za každý dotaz poslaný kvůli získání certifikace se platí 3500 Kč. Problém je i čas. „S certifikací se totiž musí začít již v době, kdy se jedná o územním plánu, samotný certifikát je vydán až 10 měsíců po dokončení stavby. To je nepříjemné kvůli tomu, že byty nebo kanceláře se začínají prodávat už v průběhu stavby, tedy bez certifikátu,“ říká Matoušek.

Skanska se do stavění podle certifikátu LEED již pustila. Jako jednu z prvních realizací zvolila přestavění celého 32. podlaží v newyorském mrakodrapu Empire State Building, které má Skanska pronajaté jako své kanceláře. Úspory prý byly takové, že se majitel mrakodrapu pustil do úprav v celém domě. Investice 20 milionů dolarů se mu má vrátit do pěti let. Podle Petra Vogela je ale úroveň budov ve Spojených státech taková, že není těžké ve staré budově získat malými úpravami vcelku výrazné úspory. Je tomu proto, že dříve byly stavěny bez ohledu na spotřebu a nároky na energie a vodu. „Do budoucna bude velkým tématem právě retrofit stávajících budov,“ říká Petr Vogel s tím, že se to týká nejen USA, ale i EU.

Zpráva vznikla na základě semináře Zelený marketing: mezinárodní certifikace budov, který se konala v budově Národní technické knihovny 25. února 2010. Pořadatelem byla společnost Envi A.

Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
Tento text vznikl v rámci projektu Environmentální občanské poradenství, který je realizován díky finanční podpoře SFŽP a MŽP.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist