Čmeláci využívají živé ploty jako dálnice

Sledovat let čmeláka v otevřené krajině není nic snadného. Přesvědčili se o tom i entomologové z Univerzity v Northamptonu, kteří se rozhodli poodhalit tajemství fungování opylovacích mechanismů na loukách v Británii. Ačkoliv se vědělo, že čmeláci jsou významní opylovači, nebylo dosud jasné, jak se v přírodě orientují, píše The Guardian.

„Motýli, včely i čmeláci, vždycky na ně narazíte poblíž živých plotů,“ říká Jeff Ollerton, který se na northamptonské univerzitě zabývá výzkumem biodiverzity krajiny. „Že živé ploty slouží jako migrační trasy ptactvu a malým obratlovcům je již známo, ale jaký je vztah opylovačů k těmto zeleným koridorům?" Podle výsledků pozorování pomáhají čmelákům neztratit orientaci v otevřené krajině a dorazit za sladkým nektarem i na tříkilometrovou vzdálenost.

„Když bedlivě pozorujete čmeláka, všimnete si, že se drží kolmo od živého plotu a přeletuje přibližně v desetimetrovém odstupu,“ popisuje Ollerton. „V této vzdálenosti také vyhledává kvetoucí rostliny. Není to o chaotickém přeletování „z květinky na květinku“. Když se nasytí nektarem, zase se „zavěsí“ na známou trať živého plotu a pokračuje zpátky. Tento postup dokola opakuje.“ Badatelé s úspěchem vyzkoušeli pomocí atrap živých plotů navést čmeláky na vzdálenější louky.

Pochopit, jak se čmeláci pohybují krajinou, je nezbytné pro jejich další ochranu a plánování zásahů do krajiny. Počty opylovačů klesají po celém světě a Anglie není výjimkou. Bez opylovačů by se 80 % veškerých vyšších rostlin nemohlo rozmnožovat. Vyčíslit hodnotu čmeláků pro britskou flóru se podařilo na neuvěřitelných 430 milionů liber ročně. Jak to? Stačilo započítat, kolik by stálo provádět opylování všech kulturních plodin technickou cestou.

Článek byl uveřejněn 30.1 2012 na serveru Guardian co.uk. pod názvem „Hedgerows direct the flight of the bumblebee“.