Dopoledne se nad Českou republikou odehrálo částečné zatmění Slunce
Zatmění Slunce nastává v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část, popisuje jeho vznik Astronomický ústav Akademie věd. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, zavládne úplné zatmění Slunce. Je-li Měsíc v době zatmění na své dráze dál od Země, jeví menší a Slunce tedy nezakryje po celé ploše. V tu chvíli nastává tzv. prstencové zatmění Slunce. Tyto dva případy zatmění jsou však v daný čas pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi. Na velké ploše mimo tento pás je zatmění pozorovatelné už pouze jako částečné, zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.
To je případ i letošního zatmění Slunce nad Českou republikou. Na území České republiky zakryl Měsíc shora průměr Slunce ze 70 až 75 %. Úplné zatmění nastalo v pátek 20. března 2015 v Severním moři. Spatřit ho mohli lidé z Faerských ostrovů nebo na Špicberkách.
Podobně velké zatmění nastane až 12. srpna 2026. Od roku 2021 nás ale podle astronomů čeká na úkazy bohatá "sezóna". Mezi lety 2021 – 2030 se nad Českou republikou odehraje až 7 částečných slunečních zatmění. První z této dekády nastane 10. června 2021. Měsíc ten den ukrojí přibližně 17 procent průměru slunečního kotouče. Jako prstencové jej bude pozorovatelné přímo na severním pólu. Nejbližší úplné zatmění Slunce u nás proběhne 7. října 2135. Předchozí částečné zatmění Slunce nad naším územím proběhlo 4. ledna 2011.
Během zatmění bylo možné na nebi spatřit i planetu Venuši. 20. března ve 23 hodin 44 minut také nastane jarní rovnodennost a začne astronomické jaro.
reklama
Japonsko jako první země vypustí do vesmíru malý dřevěný satelit
Nový vesmírný závod přináší nové problémy se znečištěním ovzduší
Na Marsu jsou patrně pod povrchem skryty obrovské masy ledu
