Evropa si nemůže dovolit odmítnout břidlicový plyn, tvrdí expert na energetickou bezpečnost

Pokud Evropa odmítne revoluci, kterou do energetiky přinesl břidlicový plyn, bude to mít velmi škodlivé důsledky nejen pro její prosperitu, ale i pro energetickou bezpečnost. Starý kontinent se pak může ocitnout v mnohem slabší geostrategické pozici z hlediska své závislosti na dovozu energetických surovin z Ruska a Blízkého východu. Varoval před tím v listu The Wall Street Journal britský expert na energetickou bezpečnost Alan Riley.

Vyhlídky na těžbu plynu z břidlicových hornin v Evropské unii se dál zhoršují a chudé Bulharsko se nyní po Francii stalo druhou zemí, která zakázala jeho těžbu pomocí takzvaného hydraulického štěpení. Zelení aktivisté po celé Evropě proti slibnému zdroji energie spouštějí své poplašné kampaně kdekoli, kde se objeví zájem o rozvoj těchto nalezišť, konstatoval Riley.

Řada představitelů Evropské komise a Evropského parlamentu se už obává, že kvůli těmto kampaním může potkat břidlicový plyn stejný osud jako geneticky modifikované plodiny (GMO). Ty Evropa pod tlakem zelených aktivistů odmítla, zatímco v Americe a jinde ve světě se bez problémů využívají. Jenomže ekonomické a strategické dopady břidlicového plynu jsou proti GMO nesrovnatelné. Pokud jeho rozvoj Evropa nedovolí, hrozí jí výrazná deindustrializace, ztráta ekonomické konkurenceschopnosti a podkopání její energetické bezpečnosti, uvádí Riley.

Důsledkem rozvoje břidlicového plynu v USA bude zhoršení ekonomické a strategické pozice Evropy kvůli ignorování nového energetického zdroje. V USA už prudká expanze jeho těžby srazila cenu plynu na zhruba čtvrtinu její úrovně v EU, což výrazně snížilo energetické náklady tamního průmyslu. EU naopak podle britského experta hrozí, že kvůli vysokým cenám ropy a plynu úplně ztratí svůj kdysi vysoce rozvinutý chemický průmysl i další zpracovatelská odvětví.

Spojené státy nyní díky rozvoji břidlicového plynu a ropy, kanadských ropných písků, těžby v Mexickém zálivu a ropných nalezišť u pobřeží Brazílie směřují k získání energetické nezávislosti alespoň v rámci západní polokoule. To podle Rileyho povede k oslabování amerického zájmu o udržování bezpečnosti ropných oblastí na Blízkém východě. Pokud USA z oblasti nakonec stáhnou svou pátou flotilu, nahradí je v pozici garanta stability v regionu pravděpodobně Čína. Jediným dalším velkým dodavatelem energetických surovin je pro Evropu už jen Rusko.

Při takovém vývoji budou muset Británie a Francie přehodnotit rozsah své vojenské přítomnosti ve východním Středomoří a v Perském zálivu, uvádí expert. "Evropa nemůže očekávat, že bude moci u životně důležité oblasti své energetické bezpečnosti trvale spoléhat na dobrou vůli přátelské supervelmoci," varoval Riley.