Hlasování ve sněmovně: Další pokus o omezení občanských práv ztroskotal

Pár dnů před Vánocemi odmítla sněmovna další z návrhů na omezení účasti občanů ve správních řízeních. Tentokrát s ním přišel poslanec Vlastimil Aubrecht z vládní ČSSD. I přesto, že mu při hlasování byli silnými spojenci zákonodárci ODS, vyšla jeho snaha naprázdno.

Vlastimil Aubrecht se rozhodl využít zákona souvisejícího se stavebním zákonem a při jeho projednávání navrhl změnu v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Chtěl tím zabránit občanům, aby se účastnili správních řízení podle jiných zákonů, než je právě zákon o ochraně přírody a krajiny. V praxi by to znamenalo, že by se nemohli vyjadřovat například k řízení o zahájení těžby, nesměli by se účastnit řízení vyplývajících ze zákona o vodách, o lesích, mysliveckého zákona atd. Místo toho jim Aubrecht nabídl účast v územních řízení podle nového stavebního zákona. "Těch bude přitom mnohem méně než dnes, protože řada staveb, které nyní územnímu řízení podléhají, bude schvalována prostřednictvím regulačního plánu, kde mají občanská sdružení velmi slabé postavení," upozornilo v tiskové zprávě reagující na Aubrechtův návrh ministerstvo životního prostředí.

Sám poslanec vysvětlil, co vlastně návrhem zamýšlel, na svých internetových stránkách: „Praxe ukazuje, že § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny je trvale zneužíván různými iniciativami k nekonečnému protahování stavebního řízení. Smyslem mnou navrhované novely je umožnit co největší zapojení veřejnosti při projednávání územního plánování, při veřejném projednávání EIA a při územním řízení, kdy lze všechny – jistě potřebné a žádoucí – důvody a argumenty na ochranu životního prostředí uplatnit a vypořádat i bez velkých právních znalostí.“

U ekologických organizací se svým vysvětlením ale neuspěl. Luděk Šikola z Ekologického právního servisu upozornil, že návrh k veřejnosti vůbec není tak vstřícný, za jaký ho pan poslanec vydává. „Poslanec Aubrecht si je jistě dobře vědom toho, že podle nového stavebního zákona se nemusí vést územní řízení například u komunikací nebo velkých zahraničních investic. Pak jde o bezva fintu tvrdit lidem, že své zdraví a životní prostředí můžou bránit dokonce v územním řízení.“

Právník Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí zase poukázal na to, že Vlastimil Aubrecht káže vodu a pije víno: „Několikrát řekl, že ke stavbám, které ovlivní životní prostředí, by měli mít možnost se vyjadřovat lidé, kterých se ta stavba dotkne. Jeho pozměňovací návrh však možnost účasti lidem nedává a navíc ji znemožňuje u mnoha záměrů i občanským sdružením – a to i těm, která založili místní lidé, kterých se záměr dotkne.“

Pozměňovací návrh Vlastimila Aubrechta ale našel odpůrce i v samotné sněmovně. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) ho odmítl s tím, že je v rozporu s programovým prohlášením vlády i s Aarhuskou úmluvou, kterou ČR podepsala. Aby z pohledu ekologických organizací zabránila nejhoršímu, připravila poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) kompromisní návrh, který měl účast občanských sdružení ve správních řízeních „očesat“ míň. Ve třetím čtení navíc prosadila, aby se o jejím návrhu hlasovalo dřív než o novele kolegy Aubrechta. Poslanci ale nakonec zamítli návrhy oba dva.

Při hlasování o novele Vlastimila Aubrechta se vládní ČSSD rozdělila. Polovina klubu návrh podpořila (včetně například předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, který se před dvěma lety při podobném pokusu o změnu zákona občanů zastal), 14 poslanců však hlasovalo proti návrhu a 12 se jich hlasování zdrželo (což mělo v tomto případě stejný význam, jako kdyby byli proti). Jednoznačně Aubrechtovu novelu podpořila ODS (proti se postavil jediný Petr Bratský a šest jeho kolegů se zdrželo), odmítli ji naopak komunisté (pro byli pouze dva). Proti návrhu hlasovala i většina KDU-ČSL, všichni přítomní poslanci klubu US-DEU hlasovali rovněž proti nebo se zdrželi. Nezařazený Tomáš Vrbík se hlasování zdržel.

Aktivisté tak mohli ještě ten den vydat tiskovou zprávu, v které postoj sněmovny uvítali. „Rozhodnutí se bude vnímat jako velké vítězství ekologických organizací, ale je důležité především pro kvalitu života každého z nás. Právo vyjadřovat se k novému dolu nebo kamenolomu v sousedství obce musí patřit mezi demokratické samozřejmosti,“ pravil například Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha a Eva Tylová ze Zeleného kruhu se k němu přidala: „Jsem ráda, že poslanci ocenili význam účasti veřejnosti ve správních řízeních.“

51. schůze, 1136. hlasování, 20. prosince 2005
	pro	proti	zdrželo se	nepřítomno	nepřítomno - omluveno	celkem
ČSSD	35	14	12	7	2	70
ODS	37	1	6	12	1	57
KSČM	2	34	3	1	1	41
KDU-ČSL	2	14	3	0	2	21
US-DEU	0	3	3	4	0	10
Nezařazení	0	0	1	0	0	1
Celkem	76	66	28	24	6	200

 

Výsledky hlasování v procentech podle stran
	pro	proti	zdrželo se	nepřítomno	nepřítomno - omluveno	celkem
ČSSD	50 %	20 %	17 %	10 %	3 %	100 %
ODS	65 %	2 %	11 %	21 %	2 %	100 %
KSČM	5 %	83 %	7 %	2 %	2 %	100 %
KDU-ČSL	10 %	67 %	14 %	0 %	10 %	100 %
US-DEU	0 %	30 %	30 %	40 %	0 %	100 %
Nezařazení	0 %	0 %	100 %	0 %	0 %	100 %
Celkem	38 %	33 %	14 %	12 %	3 %	100 %