Hnutí Duha: Na Šumavě byly pokáceny tři desítky hektarů lesa

Aktivisté začínají sčítat účty za kácení v modravské slatině. Podle výpočtů Hnutí Duha padlo během patnácti dní kácení přes tři desítky hektarů lesa. Podle aktivistů ale zbytečně, protože lokalita Ptačího potoka je ze tří stran obklopena lesy v první zóně, kde se proti kůrovci zasahovat nesmí.

Podle propočtu Hnutí Duha bylo pokáceno 32,21 hektarů lesa na lokalitě velké 280 hektarů. „To znamená, že těžbou bylo poškozeno více než deset procent oblasti,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Velká část jsou prý holiny, jinde byly některé stojící stromy ponechané. Ale ty prý devastaci nezmírní. Kvůli těžbě bylo také zničeno veškeré přirozené zmlazení lesa, všechny mladé stromky, které vyrůstaly pod suchými stromy. Když stojící stromy nahradí holina dochází také k velkým změnám teplot, což by se při krytí uschlými stromy nestalo. Podle Jaromíra Bláhy tak došlo ke změnám struktury a funkce ekosystému, což výslovně zakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny. „Správa tak dokonala porušení zákona, před kterým jsme varovali,“ vyvozuje Bláha.

Na poslední kácené lokalitě, kde padlo ještě poslední den 250 stromů, prý byla až čtvrtina stromů zdravých. „Kdyby šlo o několik stromů, ale čtvrtina stromů, to už není chybovost,“ dodal Bláha. Podle něj je evidentní, že dřevo bude vytěžené a bude z lesa odvezeno.

Sedm let

Území Ptačího potoka se stala bezzásahovým v roce 2007. Podle aktivistů právě kvůli snaze zcelit území prvních zón, které lokalitu obklopují ze tří stran. „Vyjmutí území Ptačího potoka z bezzásahového režimu je naprosto nesmyslné, protože kůrovec sem bude nalétávat z prvních zón,“ vysvětluje Bláha. Podle něj by pak jediné řešení ála Stráský měl být vznik jedné velké holiny.

Podle Bláhy je řešení nasnadě, ponechat vývoj přírodě. To, že by to mělo spolehlivě fungovat, ukazuje plísňová nákaza, která se v šumavský lesích šíří a napadá kůrovce. Úmrtnost brouka prý dosahuje až 85 procent. V horských oblastech se kůrovec vrací po zhruba 150 letech. Na podmáčených půdách totiž velké a těžké stromy vyvrací vichřice a na polomech se potom šíří kůrovec. Jeho gradace pak trvá zhruba pět až sedm let. „Ať se proti němu zasahuje nebo ne,“ tvrdí Bláha.

Podle lesního experta Josefa Fanty je zachovaná podmáčená smrčina velkou přírodní vzácností, protože většina takových míst byla již v minulosti zničena a stala se hospodářským lesem. Šumava je spolu s Bavorským lesem navzdory dřívějším hospodářským zásahům největším územím přírodě blízkého lesa ve střední Evropě. Právě proto je klíčová jeho role v obnově přirozeného lesa. „Cílená těžba na Ptačím potoce se nedá hodnotit jinak než jako záměrná likvidace cenných přírodních prvků národního parku,“ říká Fanta. Prý jde o záměr, který má oslabit národní park a podkopat jeho samotnou existenci. Podle něj vedení správy parku, zejména jeho dočasný ředitel Jan Stráský, dokazuje svoji „naprostou odbornou nezpůsobilost pro výkon ochrany přírody“.

Přijedeme zas

V současné době na Šumavě stále monitoruje zhruba deset až dvacet lidí situaci a sčítá, kolik stromů bylo pokáceno a kolik jich zůstalo stát. „Podařilo se zachránit jeden až dva tisíce stromů,“ říká jeden z mluvčích blokády, Mojmír Vlašín. Podle něj i podle Hnutí Duha jsou lidé ochotni se na Šumavu vrátit, pokud by mělo opět dojít ke kácení. Podle správy parku se ale kácet už nemá, v případě dalších zásahů by se měly jen odkorňovat stojící stromy. V každém případě by další týden měl být klid, případný zásah by měl nastat až na přelomu srpna a září.

Většina blokádníků byli studenti vysokých a středních škol nebo lidé, kteří si vzali dovolenou. „Semestr začíná až v říjnu a kdo má ještě dovolenou, určitě by znovu přijel,“ řekl novinářům Vlašín s tím, že počítá, že by opět přijížděly desítky lidí denně. Podle aktivistů se na blokádě vystřídalo pět set účastníků, což jsou téměř o polovinu nižší odhady než z minulého týdne.

„Mrzí mě, že se situace natolik vyhrotila, že muselo dojít k blokádě,“ prohlásil ředitel Hnutí Duha Petr Michálek. Podle něj se aktivisté i vědci snažili několik měsíců takovému střetu předejít. „My a posléze stovky občanů se k blokádě proti devastaci parku rozhodli jako k poslední možnosti,“ dodal. Území Ptačího potoka se stala bezzásahovu.

Podle Jaromíra Bláhy ještě na jaře správa národního parku uznala, že kácet bez výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny nelze. Správa výjimky stále nemá, v červenci ale kácet začala. Podle správy to možné je, protože nejde o velký zásah.

---

reklama

---