Hrabáč z olomoucké zoo je podle genetiků kluk
Podle informací ruské zoo byl přivezený hrabáč samec, vedení zoologické zahrady si to ale nemohlo vlastními silami ověřit. "Hrabáči mají pohlavní orgány zatažené dovnitř do těla, pouhým pohledem se nedají rozpoznat a podrobné zkoumání by je stresovalo," uvedla Libuše Veselá, která v zoo na Svatém Kopečku pečuje o hrabáče.
Vedení zoo požádalo o pomoc laboratoř Genomia v Plzni, genetickými testy živočichů se dlouhodobě zabývá a s určováním jejich pohlaví má zkušenosti. U hrabáče to ale nebylo jednoduché. "Hrabáč ještě nemá svoji DNA popsanou, nejsou známy pohlavní chromozomy, podle nichž by se dalo jeho pohlaví poznat," uvedla ředitelka laboratoře Genomia Markéta Dajbychová.
Odborníci z kořenové cibulky chlupů už známého samce a samice hrabáče, které získali ze Zoo Dvůr Králové, odebrali DNA a pečlivě ji porovnali. "Zkoušeli jsme různé metody, až se nám podařilo srovnáváním sekvencí DNA objevit typické rozdíly, jimiž se sameček a samička od sebe liší. Tímto způsobem jsme našli geny ZFX a ZFY, které jsou spjaty s pohlavními chromozomy savců. Podle toho jsme pak poznali, že jedinec v Olomouci je samec," dodala Dajbychová.
Zoo na Svatém Kopečku má díky mravenčí práci odborníků stoprocentní jistotu, že chová samce hrabáče. Koordinátorka chovu tak mohla rozhodnout, že k samci bude přivezena partnerka z pražské zoo. "Jednání o transportu probíhají a hned jak budeme připraveni, přijede k nám druhý hrabáč," uvedla Břečková.
Hrabáče chová v ČR ještě pražská zoologická zahrada a zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Hrabáč ve volné přírodě žije ve velké části Afriky jižně od Sahary. Na silných končetinách má mohutné drápy, kterými rozhrabává mraveniště a termitiště. Má až třicet centimetrů dlouhý lepkavý jazyk, tím loví hmyz, zejména termity. Je to noční tvor, žije samotářsky.
reklama