I šimpanzi mají „policajty“: dělají pořádek v tlupě

Roztržky a hádky prostě k životu v šimpanzí tlupě neodlučitelně patří. Jenže jak ukazuje práce primatologů z univerzity v Curychu, uvnitř opičího společenství panuje rovněž důsledná snaha o včasné urovnání všech konfliktů a nastolení míru. O pořádek a zklidnění horkých hlav se stará jakýsi „policajt“, který se snaží konflikt mezi členy skupiny co nejrychleji ukončit.

Šimpanzi žijí v tlupách, přičemž každý jedinec je na zachování skupiny životně závislý. Právě odtud pramení ona mezi zvířaty výjimečná sounáležitost a kolektivní soudržnost. Vzájemná hierarchie členů tlupy sice do značné míry garantuje, co si kdo může dovolit, ale čas od času někdo překročí povolené hranice. Obvykle jako odpověď následuje pranice doprovázená vřeštěním. Jenže ta nemůže trvat moc dlouho: mohlo by dojít ke zranění jednoho z výtržníků nebo prozrazení pozice celé tlupy nějaké šelmě. Aby se tomu v zájmu celé skupiny předešlo, urovná situaci včas šimpanz-mediátor.

Vstup třetí strany do hádky napomáhá rychlému vyřešení sporu. Pozici mediátora, či spíše policisty, nemůže ale zastoupit jen tak někdo. Obvykle se jedná o hierarchicky nadřazené samce či samice, těšící se ve skupině přirozené autoritě. Tam, kde existuje společenství, dochází přirozeně ke konfliktům. Role policisty ale není ve zvířecí říši právě obvyklá. Urovnávač sporů totiž nemá žádný osobní prospěch z toho, že se plete mezi rozhádané rváče, o „klid a mír“ se stará kvůli prospěchu celé tlupy. Dosud bylo toto specifické chování zaznamenáno jen sporadicky, primatologové v Zoo Gossau jej ale měli možnost pozorovat opakovaně.

„Šimpanzi vykazují výrazně pro-sociální chování jako strategii k udržení stability skupiny,“ vysvětluje Claudia Rudolf von Rohr, curyšská primatoložka. „Šimpanzí ‚urovnávač´ však nezasáhne vždy. Čím více je do konfliktu zapojeno účastníků, tím pravděpodobnější je, že mediátor zakročí,“ říká Claudia Rudolf von Rohrová. Ta společně s kolegy zkoumala chování čtyř skupin šimpanzů. Do jedné z nich právě přibyly samice, což narušilo zavedenou hierarchickou strukturu a vedlo ke sporům. Jejich urovnávání proběhlo ale poměrně rychle. „Zájem na rychlé urovnání sporů v blízkém okolí je lidem vlastní, není tedy divu, že se takové chování vyvinulo i u našich nejbližších příbuzných,“ komentuje chování šimpanzů Rohrová.

---

reklama

---