Jak se Yellowstone obnovuje po obrovském požáru? Podívejte se

V létě 1988 požáry spálily obrovskou část nejstaršího národního parku na světě, amerického Yellowstonu. Plameny ohrožovaly i turistické zázemí parku a ukončit jejich řádění se podařilo až v září, kdy začalo sněžit. Požár nakonec zasáhl celou třetinu Yellowstonu. Podívejte se, jak se spálená země obnovuje.

Menší požáry se v létě roku 1988 začaly objevovat už v červnu, zdály se být ale malé a bezvýznamné. Většina jich i sama uhasla. Později jich ale přibývalo a nabíraly na mohutnosti. Oheň ovšem patří k činitelům, které se na krajině Yellowstonu podílely odjakživa, a proto proti němu správa parku ze začátku nezasahovala.

V červenci trávil v blízkosti parku víkend tehdejší viceprezident George Bush starší. Kvůli ohni musel svůj kemp opustit předčasně. To už požáry řádily pořádně a 21. července park začal potlačovat všechna jejich ohniska. Hasičům se ale nedařilo dostat oheň pod kontrolu a v srpnu bylo nutné řadu míst evakuovat. Požáry skončily až v září, kdy začalo pršet a sněžit.

Celkem devět požárů z onoho léta bylo založeno lidmi, zatímco 42 požárů bylo způsobeno bleskem. Jak píše správa parku, oheň „zasáhl, ale nezničil“ 36 procent jeho území. Nezničil proto, že rostliny v parku jsou na oheň adaptovány a některým dokonce pomáhá (jde například o borovici pokroucenou).

K jednomu z největších požárů došlo v západním Yellowstonu, kde se nachází i slavný gejzír Old Faithful. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) oblast zachytil na satelitních snímcích a postupně zveřejňuje, jak se území postižené požárem mění (viz fotogalerie pod článkem). Zatímco na prvním snímku z roku 1987 je ještě celá oblast zelená, temně červená barva na fotce ze srpna 1988 zachycuje právě spálenou zemi.

Až snímek ze srpna 1989 však ukazuje celou rozlohu spáleného území. Je na něm ale rovněž vidět, že oheň nepohltil celou oblast bez výjimky, ale že se šířil na velké vzdálenosti, mezi nimiž ovšem zůstávaly nedotčené kousky přírody. A rovněž intenzita spálení se lišila místo od místa. Tmavě červená místa jsou opravdu silně spálená, ta světlejší byla spálena méně.

Na fotkách z dalších let je pak vidět, jak spálená místa postupně mizí. Zpopelněnou zemi začaly rychle obsazovat trávy a divoké květiny. Postupně začaly růst i borovice. I po víc než dvaceti letech je však spálená oblast dobře rozeznatelná, ačkoli velká část východní části (na snímcích vpravo) už je porostlá stromy. Na náhorní plošině ve vyšších nadmořských výškách je však krátká vegetační sezóna s horkým, suchým létem a velmi studenou zimou. V takových podmínkách bude podle parku trvat desítky let, než les dosáhne stejného stavu, v jakém byl před požárem.

---

reklama

---