https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-souvisi-australska-bojga-hneda-s-tichem-guamske-dzungle
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak souvisí australská bojga hnědá s tichem guamské džungle?

20.3.2017 10:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bojga hnědá na Guamu nemá přirozené nepřátele. Nic tak nebránilo tomu, aby nezdecimovala místní ptačí říši.
Bojga hnědá na Guamu nemá přirozené nepřátele. Nic tak nebránilo tomu, aby nezdecimovala místní ptačí říši.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
Kam až mohou sahat změny v ekosystémech, vyvolané nepůvodními a invazními druhy? Dějištěm napínavé studie se stal Guam, nejjižnější z ostrovů mariánského souostroví. V roli hlavního záporného hrdiny vystupuje bojga hnědá, stromový had původem z Austrálie. Co se stane, popisuje studie ekologů z Iowské státní univerzity (ISU).
 

Teoreticky by se mohlo zdát, že příběh invaze mrštného a obratného lovce ptáků, bojgy hnědé, už nemůže v ničem překvapit. Tento obvykle 1-2 metry dorůstající had se na Guam dostal pravděpodobně během druhé světové války, spolu se zavážkou vojenského materiálu. A na ostrově, kde neměl žádného přirozeného predátora, se mu evidentně zalíbilo. Biologové si jeho přítomnosti povšimli až z kraje padesátých let, ale to už bylo pro většinu zdejších ptačích obyvatel pozdě. Ze dvanácti přítomných druhů ptáků se bojgy postaraly o kompletní vylovení deseti, a počty dvou zbývajících výrazně zredukovaly.

„V průběhu šedesátých let dospěla situace do bodu, kdy džungle na Guamu prostě ztichla,“ říká Haldre Rogersová, ekoložka z ISU. „A tichá je dodnes. Ptačí zpěv tu uslyšíte jen opravdu vzácně.“ Pokud by vás lákala dovolená na místě, kde by vás nad ránem nerušili ptáci, zvažte ještě následující informaci: Působením hadů sice vymizeli ptáci a výrazně se zredukovaly i počty hlodavců, zato tu jsou dnes velmi, velmi hojní pavouci. A zdejší bojgy hnědé, jejichž početnost dosahuje v lokálních extrémech až 3000 jedinců na čtvereční míli, jsou skutečně velmi agresivní a hladové.

Bojga hnědá se na Guam dostala pravděpodobně během druhé světové války, spolu se zavážkou vojenského materiálu.
Bojga hnědá se na Guam dostala pravděpodobně během druhé světové války, spolu se zavážkou vojenského materiálu.
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Rogersová, která se nebojí hadů ani pavouků, se ale na ostrov vydala kvůli úplně jiné skupině organismů. Zajímala se o stromy. Zdejší lesy totiž v posledních desetiletích zažívají nápadnou proměnu, ať už z hlediska věkové struktury nebo na úrovni druhové skladby či přímo distribuce stromů. A byla to právě Rogersová, která dala do nečekané souvislosti negativní působení ptákožravých hadů a ovlivnění růstu stromů. Povšimla si totiž, že to byli pravděpodobně vyhynulí ptáci, kteří se starali o regeneraci zdejších porostů.

„Pět z deseti vyhubených druhů bylo frugivorních, byli to pojídači ovoce, kteří tak trusem roznášeli semena 70 % všech stromů na ostrově,“ říká Rogersová. „Bez těchto ptáků ale ztratily stromy možnost efektivní distribuce semen a značně se jim zkomplikovala reprodukce.“ V roce 2009 provedla svůj první pokus, při kterém do sítí umístěných pod stromy zachytávala spadané plody a semena a poté zkoumala jejich klíčivost. Ukázalo se například, že semena, která neprošla zažívacím traktem ptáků, měla 2x-4x nižší klíčivost.

Stromy produkující plody se sice mohou obnovovat tím, že obrůstají ze semen pod korunou mateřské rostliny, ale rozhodně tím dochází k omezení původní plošné rozlohy výskytu. V posledním svém experimentu pak doložila, že vymizení ptáků v padesátých a šedesátých letech minulého století se do dnešních dní promítlo v pokles počtu semenáčků dvou dříve nejčastějších druhů ovocných stromů o 61 a 92 %. A džungle na Guamu už dnes vypadá jinak, než před lety. „Je to přitom méně nápadný jev, než vymizení ptáků,“ popisuje Rogersová. „Proměna rostlinných společenstev je totiž pozvolná a graduje postupně.“

Všechno zlé je ale k něčemu dobré, byť by s tím nesouhlasili zástupci deseti druhů bojgou vylovených ptáků. Rogersová si pochvaluje v ekologii neobvyklou možnost zkoumat mutualistické vztahy mezi ptáky a rostlinami. „Za normálních okolností byste nemohli realizovat experiment, při kterém se pokusíte doložit význam frugivorních ptáků pro roznos semen a regeneraci lesních porostů. Museli byste totiž tyto ptáky odstranit ze skutečně rozlehlé plochy. Na Guamu se ale něco tak unikátního samo nabízí.“ Dále dodává, že Guam je v mnoha aspektech přímých i nepřímých dopadů invazí nepůvodních druhů na ekosystém poněkud extrémním případem, ale že k podobným situacím pravděpodobně musí docházet i v jiných koutech světa.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist