Jaké plazy lidé nejčastěji hledají na Wikipedii? Nejvíc ty nejstrašnější

Vědci zkoumali, jaké plazy lidé nejčastěji vyhledávají na Wikipedii. Mezi deset nejhledanějších byly ty, které jsou zároveň ty nejstrašnější. Kvantitativní studie přírodovědců z Univerzity v Tel Avivu a Oxfordu zároveň přináší nový pohled na měřítka „oblíbenosti“, včetně vyhodnocení důsledků pro možnou ochranu druhů.

Užitá metodika britsko-izraelského týmu při sestavování žebříčku nejatraktivnějších plazů v jistém aspektu možná trochu připomíná práce některých našich středoškolských studentů. Jednoduše se „zeptali“ Wikipedie. Přesněji řečeno, s pomocí počítačových profesionálů zpracovali data o nejvyhledávanějších zvířatech. Z celkem 10 002 druhů plazů uvedených na Wikipedii v roce 2014, získali dohromady balík dat o návštěvnosti jednotlivých stránek čítající dohromady 55,5 milionů dotazů. Výzkumníci připouští, že práce zaměřená čistě na data z Wikipedie má pochopitelně své limity, přesto se jedná o dosud nejrozsáhlejší průzkum svého druhu.

„V ochranářských kruzích se už dlouho vede debata, zda my lidé obecně máme rádi určité druhy živočichů,“ říká John Mittermeier, docent geografie z oxfordské univerzity. „A touto oblíbeností pak ospravedlňujeme jejich ochranu, bez ohledu na důležitost ekologického přístupu k věci.“ Mittermeier dále doplňuje, že idea „kulturně hodnotných“ druhů tu existuje už dlouhou dobu, ale nikdo se ji zatím nepokusil exaktně změřit a definovat. „Ochranu kulturních proměnných můžeme i nemusíme do naší ochranářské politiky zařadit, ale nemůžeme ji ignorovat. A k podpoře správných rozhodnutí jsou zapotřebí data.“

Prvotním výstupem badatelů se tak stalo zjištění, že v oblíbenosti vynikají druhy plazů, které jsou zrovna tak ohrožené i jedovaté. Žebříčku deseti nejčastěji vyhledávaných plazů nedominovaly jen druhy nutně „ mazlivé a roztomilé“, jak tomu bývá u savců nebo ptáků, ale i druhy, které svou velikostí nebo chováním mohou lidem způsobit smrtelnou újmu. Mezi jednotlivými geografickými regiony pochopitelně existovaly určité rozdíly. Například v Japonsku bezkonkurenčně v počtu vyhledávání vedl smrtelně jedovatý ploskolebec východní, zatímco Španělé nejčastěji hledali informace o leguánech.

A jak vypadal top-ten v anglicky hovořících zemích? Na prvním místě je varan komodský (3,6 % dotazů), který se mimochodem s 2 014 932 vyhledáváními stal i absolutním vítězem napříč světem (globálně mu konkuroval jen zmije obecná a krokodýl mořský). Další pozice anglofonního žebříčku obsadila mamba černá, krokodýl mořský, kobra královská, korovec jedovatý, ploskolebec vodní, aligátor severoamerický, želva kožatka velká, krokodýl nilský a hroznýš královský.

„Jednou z klíčových otázek, kterou celosvětová ochrana přírody řeší je, jak rozdělit omezené finanční zdroje,“ říká Uri Roll, spoluautor studie. „Máme upřednostnit druhy, které ´chceme´ chránit, tedy ty které přitahují největší zájem veřejnosti, nebo druhy skutečně ohrožené a z ekologického hlediska významné? Ten prostor je široký a rozdělený, zdroje omezené, ale my teď máme za konkrétními druhy konkrétní čísla.“

Mittermeier k tomu dodává: „Mezi tradičními ochránci přírody silně zaznívají hlasy, že bychom do výběru pochopitelně ´kulturní hodnotu´ živočicha započítávat neměli. Navzdory tomu si ale musíme říct, ať už se nám to líbí nebo ne, už to vlastně dávno děláme. Podívejte, jakého financování se dočkají projekty na záchranu lvů a v kontrastu s tím projekty na záchranu šneků a měkkýšů, které často nemají jiná než latinská jména, a jsou přitom vyhubení mnohem blíže.“

Není bez zajímavosti, že kdybychom užili jako hlavní kritérium pro výběr druhů k záchraně dotazy na Wikipedii, a vybrali si jenom horních 5 % nejžádanějších druhů, zachránily bychom vlastně 67 % z 88 čeledí plazů.

---

reklama

---