http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/je-libo-toxickou-rubikovu-kostku-za-skodlivinami-v-hrackach-stoji-recyklace-plastu-z-elektrosrotu-upozornuje-arnika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Je libo toxickou Rubikovu kostku? Za škodlivinami v hračkách stojí recyklace plastů z elektrošrotu, upozorňuje Arnika

12.4.2017 10:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Arnika v rámci mezinárodní studie zkoumala nezávadnost Rubikových kostek (a jiných hraček a předmětů) v 26 zemích světa. Ilustrační foto.
Arnika v rámci mezinárodní studie zkoumala nezávadnost Rubikových kostek (a jiných hraček a předmětů) v 26 zemích světa. Ilustrační foto.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | meisjedevos / Pixabay
Dříve byly plastové hračky vyráběny z primárních zdrojů a problém se škodlivými látkami u nich (kromě výrobků z PVC) nebyl. Čím dál víc se pro výrobu hraček a jiných výrobků používají recyklované plasty například z výpočetní techniky, které obsahují škodlivé látky jako jsou bromované zpomalovače hoření (BFR). "Samozřejmě není důvod, aby v Rubikově kostce byly zpomalovače hoření. V hračkách jsou jen proto, že je povoleno plasty s obsahem těchto látek recyklovat,“ říká Jindřich Petrlík z Arniky, vedoucí programu Toxické látky a odpady. Arnika včera zveřejnila výsledky mezinárodní studie zaměřené na obsah škodlivých látek v hračkách a výrobcích. Škodlivé látky jsou i ve výrobcích koupených v Česku.
 

“Bromované zpomalovače hoření jsou látky, které jsou sice v současnosti Stockholmskou úmluvou regulované, nicméně je zatím povoleno je recyklovat, lze tedy recyklovat výrobky, které tyto škodlivé látky obsahují. A tak se mohou dostávat do hraček," říká Jindřich Petrlík. "Do naší studie byly vybírány nejen hračky, ale i předměty denní potřeby pro děti a ženy. Tyto předměty jsou vyrobeny z recyklátů a většinou z plastů, které byly původně používané na elektroniku nebo na předměty, kam se BFR přidávají záměrně. Ale samozřejmě není důvod, aby tyto látky byly v hračkách jako jsou Rubikovy kostky, což byl nejčastější předmět, který jsme analyzovali,“ říká Petrlík.

Vysoká koncentrace toxických látek obsažených v nejrůznějších plastových hračkách podle Arniky stojí za poruchami nervové soustavy a chování u dětí. Podle nedávné studie se škodlivé látky do těla člověka dostávají nejen konzumací potravin a z prachu, ale dokonce i kůží. Stačí tedy pouhý dotyk s předmětem, jenž škodlivé látky obsahuje, a máme tuto látku v těle.

Jindřich Petrlík a Karolína Brabcová ukazují, jak probíhala základní analýza zakoupených výrobků.
Jindřich Petrlík a Karolína Brabcová ukazují, jak probíhala základní analýza zakoupených výrobků.
Foto | Blanka Štiková / Ekolist.cz

“Je alarmující, že analyzované předměty obsahují škodlivé látky z řady bromových zpomalovačů hoření, neboť právě tato skupina je podezřelá z toho, že přispívá ke vzniku poruch jako je ADHD syndrom, jenž se u dětí za poslední desetiletí až čtyřnásobně zvýšil. V České republice touto poruchou trpí každé patnácté dítě,“ říká Jindřich Petrlík. Podle něho je potřeba toxické látky z předmětů, kterým jsou vystavovány přímo děti nebo jejich matky v období těhotenství, vyloučit.

Arnikou koordinovaná studie probíhala ve 26 zemích světa. V rámci mapování českého trhu bylo nakoupeno 50 předmětů, ty se poté testovaly na přítomnost bromu, který je jedním z hlavním prvků, který může signalizovat přítomnost bromových zpomalovačů hoření. Velká část testovaných vzorků byla zakoupena v Holešovické tržnici v Praze, některé ale pocházejí z obchodních domů. K základní analýze se používal ruční analyzátor XRF.




“Když jsme zjistili, že předmět obsahuje více než 1000 částic na milion bromů, tak jsme předměty odeslali k podrobnější chemické analýze, kde byly předměty zanalyzovány na daleko přesnějších přístrojích. Zjistili jsme tak, jaká je konkrétní koncentrace látek, které jsou na seznamu Stockholmské úmluvy a které jsou považovány za nejvíce nebezpečné. Konkrétně se jedná o skupinu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a hexabromcyklododekanů (HBCD),“ říká Jindřich Petrlík s tím, že Arnika chce na plánovaném jednání v Ženevě jednat o zpřísnění limitů pro obsah BFR v odpadech a o zákazu recyklace těchto látek v plastech.

Karolína Brabcová analyzuje hodnoty škodlivých látek v zakoupených předmětech.
Karolína Brabcová analyzuje hodnoty škodlivých látek v zakoupených předmětech.
Foto | Blanka Štiková / Ekolist.cz
Při mezinárodním testování se organizace zaměřily na všude dostupné Rubikovy kostky. Nejvyšší naměřené hodnoty byly u kostek zakoupených v Nigérii (1174 ppm OctaBDE), Argentině (1586 HBCD) či v Keni (1280 HBCD), a to s několikanásobným předstihem oproti ostatním státům. Ppm jsou jednotky udávající koncentraci sledované látky nebo prvku na milion částic měřeného materiálu. V ČR byla nejvyšší koncentrace toxických látek v hračce „prstový skateboard“ (121 DecaBDE) a v dětské zbrani (375 HBCD), u zboží pro dívky a ženy byla nejvýše naměřeným vzorkem černá čelenka do vlasů (195 DecaBDE). Dále byly zkoumány například hračky jako je robot, autíčka, malířský štětec, hokejka, hřeben či termošálek. Výsledky průzkumu ukazují, že i v ČR jsou výrobky vyrobené z plastů získaných většinou z elektrošrotu vyvezeného do rozvojových zemí.

“V sedmi z jedenadvaceti analyzovaných předmětů zakoupených v ČR bylo zjištěno více než 50 ppm tzv. bromovaných zpomalovačů hoření (BFR), což lze považovat za vysoké množství,“ říká Jitka Straková z Arniky, koordinátorka mezinárodního monitoringu. “OktaBDE a hexabromcyklododekan (HBCD) jsou již sice mezinárodní Stockholmskou úmluvou zakázány, v hračkách se však přesto hojně vyskytovaly. Zákaz polybromovaných difenyletherů (PBDE) se snad také blíží. Měla by se zpřísnit pravidla pro nakládání s elektroodpadem a s plasty obsahujícími tyto látky,“ dodává Straková.

Studie našla vzorky v produktech pro děti překračující navrhované i existující limity. Například 43 vzorků (což je 39 % ze všech testovaných) obsahovalo OctaBDE v hodnotě vyšší než 50 ppm, jeden vzorek překročil vyšší navrhovaný limit 1 000 ppm. Sedm vzorků (7 %) obsahovalo HBCD koncentraci vyšší než 100 ppm a dva vzorky překročily vyšší navrhovanou úroveň 1000 ppm. 48 vzorků (což je 43 %) obsahovalo DecaBDE, které překračovalo současné limity pro nebezpečný odpad. Data poukazují na důležitost ochranných limitů nebezpečného odpadu, protože slabá regulace může nahrávat k toxickému recyklování.

Potíž je v tom, že podle Evropské unie a podle její politiky tzv. cirkulární ekonomiky by se mělo maximum odpadů recyklovat. “Recyklace je lepší než skládkování a spalování odpadů. Problémem je ale přístup, který dovoluje recyklovat i toxické látky v odpadech a tomu se podřizuje i nastavení limitů pro jejich obsah v odpadech. Toxické látky i v plastech lze rozložit chemickou cestou. Podstatné je tam ty látky nepřidávat. O tom všem se bude jednat v Ženevě,“ dodává odbornice na evropskou chemickou politiku Karolína Brabcová z Arniky.

Rubikova kostka a ruční analyzátor XRF.
Rubikova kostka a ruční analyzátor XRF.
Foto | Blanka Štiková / Ekolist.cz

Mezinárodní Stockholmskou úmluvou se signatářské státy zavazují k eliminaci nejvýznamnějších persistentních organických látek (POPs). Úmluva obsahuje limity pro nebezpečné látky, jsou to hodnoty toxických látek, kvůli kterým je odpad považován za toxický, a tím pádem s ním musí být nakládáno podle přísných předpisů. V EU v současné době platí hranice 1 000 ppm. Podle Arniky je ale nejvyšší únosná míra, aby nebylo poškozeno zdraví, 50 ppm. Tento limit proto navrhne na jednání stran Stockholmské úmluvy koncem dubna v Ženevě jako hranici nízkého obsahu polybromovaných difenyletherů. Arnika se také obrátila na Evropskou komisi, kterou žádá o podporu ohledně nastavení přísnějších limitů pro tyto látky.

Bromované zpomalovače hoření (BFRs – brominated flame redardants) jsou různé organické sloučeniny bromu, přidávané do výrobků za účelem zmírnění průběhu požáru. Mezi BFRs patří polybromované difenyletery (PBDE), polybromované bifenyly (PBB), bromované bisfenoly (např. TBBP-A) a hexabromcyklododekan (HBCD). Do životního prostředí se tyto látky dostávají při výrobě, používání i recyklaci výrobku. V uplynulých deseti letech byla přítomnost BFR potvrzena ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných živočiších, v lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce. Většina BFRs je toxických. BFRs poškozují imunitní, endokrinní a reprodukční systém. Mají negativní vliv na správný vývoj plodu. Existuje i podezření, že jsou karcinogenní. Polybromované difenylethery (PBDE) se nejčastěji přidávají do elektroniky. Mezi nejvýznamnější technické směsi PBDE patří PentaBDE, OktaBDE a DekaBDE. Mezi nejnebezpečnější patří polybromované dibenzodioxiny a polybromované dibenzofurany. Hexabromcyklododekan (HBCD) se v současnosti nejvíce používá v izolačních polystyrenových pěnách a nebo do plastů v automobilovém průmyslu apod.

Nechcete mít doma toxické hračky a výrobky? Řadu předmětů lze podle Arniky nahradit za věci z přírodních materiálů, typicky z dřeva. Nejvíce ohroženou skupinou ohledně toxických látek jsou matky a jejich nenarozené děti, neboť zásadní vliv pro vývoj dítěte má věk právě do devátého měsíce a na malé děti hlavně do druhého roku. Situace ohledně regulace toxických látek se podle Brabcové může zlepšit za 5-10 let.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Blanka Štiková
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist