Jedovatý herbicid má v těle podle studie šest z deseti Čechů

Stopy jedovatého herbicidu glyfosátu má v těle šest z deseti Čechů, v Evropě byl výskyt 45 procent. Ukázala to studie z 18 evropských států, kterou představilo Hnutí Duha. Látka na hubení plevele se podle aktivistů nadužívá, chtějí proto apelovat na ministerstvo zemědělství, aby použití látky omezilo. V Česku bylo na glyfosát testováno deset lidí, celkově v Evropě 184.

Herbicid známý pod obchodní značkou Roundup se kromě hubení plevele na polích používá k postřikům v parcích nebo na železnici. Do těla se může dostat v jídle, vdechnutím nebo dotykem.

"Množství glyfosátu, která byla v moči českých dobrovolníků nalezena, nepřekračují současná oficiální hygienická doporučení. Podle nezávislé vědecké studie z roku 2012 je však bezpečná denní dávka dvanáctkrát nižší, než je oficiálně tolerovaná," upozornili aktivisté.

Glyfosát může ohrozit vývoj lidského plodu, zvyšuje riziko genetických mutací a rakoviny. Protože se ale z těla dostane už po týdnu, je jeho přímý vliv na lidské zdraví těžko prokazatelný.

Glyfosát škodí i krajině, snižuje její biologickou rozmanitost. Ubývá například květin kolem polí a s nimi také mizí hmyz a ptáci. Vyplavuje se rovněž z půdy do vodních toků i podzemních vod a kontaminuje pitnou vodu. Negativně ovlivňuje také složení orné půdy, což vede k většímu používání dusíkatých hnojiv, upozorňují ochránci přírody. Kvůli nadměrnému používání vůči němu navíc začínají být odolné plevele a musejí se používat čím dál silnější látky.

Nejpoužívanější pesticid

Centrum pro životní prostředí a zdraví společně s Hnutím DUHA proto varují před používáním zbytečně velkých dávek glyfosátu v zemědělství, při údržbě parků a veřejných prostranství ve městech či železnic. Roundup se aplikuje ve velkém množství na místech, kde by šlo postřiky vyloučit či alespoň jeho dávky snížit.

Glyfosát se totiž podle aktivistů používá i k účelům, kde by vůbec nebyl třeba, a to například k dosoušení řepky, kukuřice, slunečnice a dalších zemědělských plodin před sklizní (tzv. desikace).

"Stát musí tuto situaci řešit. Měl by pomáhat zemědělcům i ostatním uživatelům zavést metody a najít alternativy, které sníží nadměrné plýtvání chemikáliemi," uvedl Vojtěch Kotecký. Kromě zákazu použití glyfosátu k dosoušení zemědělských plodin by se mělo víc podporovat ekologické zemědělství nebo takzvaná integrovaná ochrana, při níž je zapotřebí mnohem méně postřiků.

Glyfosát patří mezi světově nejpoužívanější pesticidy. V Česku se jej v roce 2011 spotřebovalo více než 962 tun, což je zhruba šestina celkové spotřeby pesticidů. Nejčastěji se používá na obiloviny a olejniny, zejména k postřikům řepky.

---

reklama

---