Jeskyňáři kvůli nebezpečné plísni sčítají na Odersku netopýry
"Naši netopýři trpí plísní poslední dva roky. Zatím jsme nezaznamenali případ, že by v této souvislosti uhynuli. Zárodky tohoto parazita ale mají v sobě už delší donu. Bojíme se, že se letos poprvé výrazněji projeví a začne tyto živočichy hubit," vysvětlil Wagner.
Dodal, že společně s týmem dvou desítek jeskyňářů prolézají jeskyně a stará důlní díla. Navštěvují kolonie, počítají netopýry a zjišťují, zda jsou plísní napadeni. "Sčítat jsme začali v prosinci a plánujeme, že skončíme koncem února. Celkem máme na starost 40 lokalit v Beskydech, Oderských vrších a v Nízkém Jeseníku," řekl jeskyňář. V těchto místech žije asi 6000 netopýrů. Nejpočetnější kolonie má 2000 jedinců.
Podle Wagnera se plíseň chová jako parazit. Netopýry při zimním spánku připravuje o zásoby a oslabuje. Netopýři se navíc mohou během zimy budit a pak uhynou, když vyletí z jeskyně a marně pátrají po hmyzí potravě. "Z devadesáti procent tato plíseň u nás napadá netopýra velkého," řekl Wagner. Dalšími ohroženými druhy jsou netopýr brvitý a netopýr vousatý.
V Severní Americe se syndrom bílého nosu poprvé objevil v roce 2006 na severovýchodě USA. Od té doby se šíří do dalších oblastí, kde postižené druhy netopýrů masivně hynou. V Evropě byla geomykóza zaznamenána v roce 2008 v Německu, dosud se zde však známky masivního úhynu netopýrů nenašly na zimovištích ani jinde. Soudilo se, že netopýři jsou v Evropě nákaze přizpůsobeni a syndrom bílého nosu se u nich nerozvine.
Čeští vědci věří, že odhalení příčiny "evropské imunity" by severoamerické netopýry mohlo zachránit.
Vedle dopadu na ekosystém škodí úhyn netopýrů i zemědělství. Netopýři jako velcí konzumenti hmyzu umožňují podle vědců americkým zemědělcům ušetřit ročně asi tři miliardy dolarů (60 miliard korun) na insekticidech.
| tisknout poslat |




