Jih Moravy trápí územní plán, zdržení staveb silnic i sucho

Chybějící zásady územního rozvoje, s tím související zdržení dopravních staveb, ale také sucho patří k největším problémům Jihomoravského kraje. ČTK zjišťovala situaci v závěru funkčního období nynějšího vedení kraje před říjnovými volbami od zástupců kraje, opozice i analytika společnosti Cyrrus Jiřího Šimary. Podle něj chybějící zásady omezují růstový potenciál. Hejtmanství chce dokument schválit do voleb. Chystá i projekty v boji proti suchu.

Podle Šimary se kraj nemůže bez zásad územního rozvoje posunout vpřed. "Dokud nebude tento klíčový dokument schválen, nemůže se začít s výstavbou nové infrastruktury, která městu Brnu i celému kraji chybí jako sůl," uvedl. Kraj zásady zatím jako jediný nemá, protože je na návrh skupiny obcí a jednotlivců v roce 2012 zrušil Nejvyšší správní soud pro nedostatečné posouzení vlivu na životní prostředí.

"Nepodařilo se přesvědčit naše odpůrce z řad ekologických aktivistů, že nemělo smysl zásady shazovat. Museli jsme připravit nové a schválíme je ještě do krajských voleb. V tomto cítím určitý časový deficit a uděláme všechno proto, aby nové zásady uspěly při případných dalších soudních přezkumech, a neblokoval se tak další rozvoj především dopravní sítě," uvedl hejtman Michal Hašek (ČSSD). Potřeba je vybudovat dálnici D52 na Vídeň a silnici R43 z Brna na sever, ale také obchvaty Mikulova, Znojma nebo Břeclavi.

Podle opozičního zastupitele Jana Vituly (TOP 09) je však problém, že současná podoba dokumentu neřeší Brno. "Je tam jen červená plocha, takže i kdyby se to schválilo, nic se nevyřeší. Lepší by bylo ještě třeba rok počkat a zásady dopracovat i s Brnem, než je narychlo schválit před volbami s vidinou pozdějšího dopracování, a riskovat, že je zase shodí soud," řekl. Hašek ČTK sdělil, že je pro co nejrychlejší vydání zásad a následnou aktualizaci v návaznosti na řešení Brna a brněnské aglomerace.

Sám hejtman považuje za problém kraje sucho. Jižní Morava patří k oblastem nejvíce postiženým suchem, což se projevilo například menší úrodou různých plodin. "Financujeme vznik generelu, který přinese návrhy konkrétních opatření, a na ně budeme postupně vypisovat granty a dotace. Jsou to například projekty na rybníky a malé poldry," dodal Hašek.

Vitula spatřuje další problém ve stavu krajských silnic. Podle něj kraj rozdá zbytečně moc peněz na dotacích v jiných oblastech, které by se mohly použít na silnice. "Část dotací má své opodstatnění. Hejtmanovi například někteří nadávají za dotace hasičům, ale podle mě je to potřeba, aby byli připravení. Ušetřit by se ale dala část peněz mířící třeba do rozvoje venkova. Obce mají na opravy chodníků své zdroje, a takto uspořené peníze by mohly jít do opravy silnic," dodal.

Hašek má opačný názor. "Velká města zvládnou řadu věcí financovat sama, ale malé obce s rozpočty do deseti milionů by je bez pomoci kraje neměly šanci zvládnout," řekl ČTK. Podle něj se v posledních dvou letech dalo do oprav silnic nižších tříd historicky nejvíce peněz, a to jak z kraje, tak z vlády i Evropské unie. Jižní Morava má kolem 4000 kilometrů silnic. Jak už dříve ČTK řekl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar, za peníze se zvládne opravit pouze část silnic a nadále zůstávají úseky, které by opravu potřebovaly.

---

reklama

---