http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/koptove-ziji-z-toho-co-ostatni-egyptane-vyhodi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Koptové žijí z toho, co ostatní Egypťané vyhodí

4.10.2016 11:20 | KÁHIRA (ČTK)
Egypťané jim říkají zabbálínové - sběrači odpadků. Zadarmo odklízeli z káhirských ulic odpad, odváželi ho domů, třídili ho a co se dalo, vraceli do oběhu. Třídí se ručně, plast se odděluje od papíru, textil od organického materiálu a znovu se rozprodává
Egypťané jim říkají zabbálínové - sběrači odpadků. Zadarmo odklízeli z káhirských ulic odpad, odváželi ho domů, třídili ho a co se dalo, vraceli do oběhu. Třídí se ručně, plast se odděluje od papíru, textil od organického materiálu a znovu se rozprodává
Koptové v Egyptě nejsou snadno přijímáni, přesto ale v jednom odvětví dosáhli nepopiratelné převahy. Jsou nepřekonatelnými třídiči veškerého odpadu, ze kterého vytěží vše, co má sebemenší cenu, uvedl server BBC.
 

Když jedete po dálnici v Káhiře, zasáhne vás nasládlý, dusivý pach skládky promíchaný s výfukovými plyny a písečným prachem. Pro někoho zápach, pro druhého vůně znamenající peníze.

Taxi se otřásá na hrbolaté vozovce a následuje auto naložené krabicemi s odpadky. Jede se kolem obchodů vyzdobených na průčelích obrázky Panny Marie, Ježíše a světců. Plastové sáčky, obaly od čokolád a pomačkané noviny odnáší vítr, točí s nimi a odhazuje do prachu.

Za vysokými zdmi káhirského předměstí leží čtvrť obývaná převážně křesťanskými Kopty. Egypťané jim říkají zabbálínové - sběrači odpadků. V 70. letech se usadili v opuštěném lomu a stali se z nich experti. Zadarmo odklízeli z káhirských ulic odpad, odváželi ho domů, třídili ho a co se dalo, vraceli do oběhu. Třídí se ručně, plast se odděluje od papíru, textil od organického materiálu a znovu se rozprodává.

Materiály jsou drceny, rozpouštěny, stmelovány, dokud nezbude nic než hnijící zelenina. A i ta se využije - dává se prasatům chovaným v obydlích. Jejich chrochtání je někdy slyšet z patra nad hlavou. Zde je jedna z mála částí Káhiry, kde vám naservírují vepřové.

V neděli jsou ulice prázdné. Ke kostelu vytesanému v jeskyni na kopci sice patří obec 4000 věřících, ale všichni tam nechodí. O svátcích se tam ovšem může sejít až 20 000 lidí. Děti hrají na ulici fotbal, usmívají se za kostkami slisovaného hliníku, narovnanými na sobě jako balíky slámy a třpytícími se ve slunci.

Na zemi se blýskají kovové předměty vyskládané na rohoži. Jsou zde pánve, talíře, sklenice na šampaňské, stříbrné příbory, kufry, mixér, hedvábný přehoz na postel a vařič. Nic z toho však není na prodej, protože to není prodejní stánek, jak by se mohlo zdát. "To je nová domácnost nevěsty. Jsou to dary pro ni. Nechá je venku celé dopoledne, aby sousedé viděli, jak je nová rodina bohatá," vysvětluje průvodce.

Zabbálínové jsou považováni za nejvýkonnější třídiče odpadu na světě. Poptávka po recyklovaném materiálu roste celosvětově a noví podnikatelé v této branži budují své podniky právě zde.

Zabbálínové jsou považováni za nejvýkonnější třídiče odpadu na světě. Poptávka po recyklovaném materiálu roste celosvětově a noví podnikatelé v této branži budují své podniky právě zde
Zabbálínové jsou považováni za nejvýkonnější třídiče odpadu na světě. Poptávka po recyklovaném materiálu roste celosvětově a noví podnikatelé v této branži budují své podniky právě zde

Ve městě odpadu lze spatřit mladé muže, dávající najevo svůj úspěch - poznají se podle značkových slunečních brýlí a také podle drahých náramkových hodinek. Někteří studovali, ale ne všichni. Člověku v této profesi stačí, když ví, jak otevřít bankovní konto.

O tom, jak je toto podnikání lukrativní, svědčí ceny pozemků, i když legální vlastnictví půdy je v této části Káhiry problematické. Čtvereční metr se nicméně prodává za 10 000 egyptských lir (26 000 korun).

Dříve než Ádila si člověk všimne jeho auta - sportovní, jasně oranžový model svítící na zaprášené ulici. Přijel jenom na skok, protože bydlí v jedné z hlídaných káhirských čtvrtí, kde si koupil dům. Avšak podnik má stále zde. Otevírá vrata skladu, za nimiž se objevuje ohromný kotouč slisovaného zeleného plastu, vysoký jako člověk.

"Byl jsem první, kdo si na to koupil stroj. Stlačí plastové lahve do pásů a spojí je dohromady. To je jenom část mého podnikání, teď beru odpad z celého Egypta," říká muž. Další stroj vydává kostku dokonale slisovaného kovu, v níž lze ještě rozeznat podle barev bývalé plechovky na sladké nápoje.

Ádilovi se investice vyplatily. Prodává teď recyklovaný odpad do celého světa. Jeho dcera chodí do kvalitní káhirské školy, on sám je členem jednoho z nejprestižnějších sportovních klubů.

I tak ale není úplně zajištěný. Mezinárodní kontrakty se uzavírají na základě stability a spolehlivosti, což je v Egyptě nedostatkové zboží. Ádilovo sociální postavení je pořád nejisté.

"Nestydím se za to, že jsem zabbál," říká. S pokrčením ramen, jako by nechtěl urazit ty, k nimž se hlásí, ale dodává: "Doufám, že moje dcera už to dělat nebude."



tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist