Stráský: Kůrovec letos může ohrozit západní část Šumavy

Lýkožrout smrkový neboli kůrovec by mohl letos podle ředitele šumavského národního parku Jana Stráského výrazněji napadnout lesy na západní části Šumavy. Správa parku kvůli tomu už v závěru loňského roku provedla určitá opatření na hraně zákona, uvedl Stráský na konferenci expertů v Senátu. Na rozšíření kůrovce měl vliv orgán Kyrill, který poničil Šumavu před pěti lety.

"Na západní části Šumavy, v oblasti Srní a Prášil, se letos očekává nárůst kůrovcové gradace, na kterou se snažíme dobře připravit. Určitá rizika se vznášejí i nad Povydřím a nad údolím Křemenné. V závěru roku jsme provedli určitá preventivní opatření na hranici zákona," uvedl Stráský.

Kyrill se Českem prohnal v noci na 19. ledna 2007. V Národním parku Šumava mu padlo mu za oběť na milion metrů krychlových dřeva. Po orkánu zůstalo v parku nezpracováno 217 000 stromů, které se pak staly zdrojem šíření kůrovce, který následně zahubil na 2,5 milionu zelených stromů.

Šéf ekologické organizace Hnutí Duha Petr Machálek to již dříve označil za přirozený proces. "Kalamita a následná gradace kůrovce k životu národního parku prostě patří. Proto má část Šumavy být taková, aby se v ní tyto procesy daly pozorovat," uvedl. Škody podle Machálka nemusely být tak veliké, pokud by větší část území parku patřila do bezzásahové zóny.

V názorech na protikůrovcová opatření se správci parku a ekologové rozcházejí. Rozpory vyvrcholily loni v létě ekologickou blokádou, kdy se desítky lidí pokoušely bránit kácení napadených stromů v okolí Modravy.

Stráský uvedl, že kroky správy parku "nejsou v rozporu se stanovisky podstatné části odborné veřejnosti". Podotkl, že počet vytěžených i napadených stromů byl loni o třetinu nižší v porovnání s předchozím rokem a přesah kůrovce do rakouských lesů meziročně klesl na jednu desetinu. Poznamenal také, že zatímco o boji s kůrovcem v parku se pět let konají konference, v okolních lesích se jejich vlastníci s tímto broukem už vypořádali.

Rozsah výskytu kůrovce má na Šumavě podle Stráského rozměr kalamity, kterou je třeba zlikvidovat tradičními a osvědčenými metodami. Je to třeba obhájit i před "orgány Evropské unie hájícími právo Evropana na zachování středověké zelené Šumavy, přičemž z Bruselu nejspíš nedohlédnou, že již nějakou dobu až tak zelená není", dodal Stráský.