http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kvuli-kaceni-aleji-bude-novelizovan-zakon-o-ochrane-prirody-a-krajiny
životní prostředí, příroda, ekologie, klima, biodiverzita, energetika, krajina, doprava, cestování ...

Kvůli kácení alejí bude novelizován zákon o ochraně přírody a krajiny

16.1.2008 15:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Loňská zima byla osudová pro tisíce stromů v alejích podél silnic. Správci silnic je podle kritiků káceli ve velkém a podle ministerstva životního prostředí přitom překračovali zákonné možnosti. Vznikly dvě petice proti kácení alejí, dva návrhy na změnu zákona o ochraně přírody a krajiny a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) měl v pondělí kvůli alejím jednání se zástupci peticí a senátorem Martinem Mejstříkem a Táňou Fischerovou.

Takzvané období vegetačního klidu, kdy se smí stromy kácet, se pohybuje zhruba mezi listopadem a dubnem. Během loňského vegetačního klidu, tedy v období listopad 2006 až duben 2007, bylo podle odhadů České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokáceno okolo 3000 stromů stojících v alejích podél silnic. Tyto stromy na rozdíl od jiných stromů mají zvláštní statut, vztahuje se na ně zákon o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb.), který o nich hovoří jako o silniční vegetaci.

Martin Bursík převzal petici protí kácení alejí od Mariana Páleníka a Libora Štěrby
Martin Bursík převzal petici proti kácení alejí od Mariana Páleníka a Libora Štěrby. V pozadí senátor Martin Mejstřík.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Obce neumí reagovat na oznámení kácení

Podle tohoto zákona nesmí silniční vegetace ohrožovat bezpečnost užití silnice. „V důvodové zprávě k tomuto paragrafu se píše, že u stromů, které jsou dosud na krajnicích, tj. na pruhu bezprostředně sousedícím s vozovkou, lidově „před příkopem“, musí být dána přednost bezpečnosti silničního provozu před ohledem na tento druh vegetace. Naopak u silniční vegetace „za příkopem“ nebo u památných stromů se jednoznačně dává přednost ekologickým a krajinotvorným hlediskům,“ říká Bohuslav Schneider z Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje. Při kácení silniční vegetace se postupuje podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). Správci silnic nepotřebují povolení, pouze kácení oznámí orgánu ochrany přírody čtrnáct dní předem.

Zde začíná příběh kácených alejí dostávat konkrétní kontury. Podle ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí totiž obce, které jsou zpravidla zmíněným orgánem ochrany přírody, neumějí na podané oznámení o kácení reagovat. „Obec má možnost kácení zabránit, ale stává se, že toto oznámení přejdou nebo jej nezaregistrují nebo je tu nějaký dodatečný argument správce komunikace, že bude investovat do opravy silnice jen, když tam nebudou stromy překážet,“ říká Martin Bursík. Obce mohou vydat nesouhlas s kácením, pokud tak však do čtrnácti dnů od podání oznámení neučiní, smí oznamovatel kácet.

Kácení stromů vyvolalo velkou pozornost veřejnosti i médií. První politický krok se odehrál ještě v březnu 2007 doslova na poslední chvíli. Ministr životního prostředí Martin Bursík se dohodl s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem (ODS) a společně poslali dopis krajským hejtmanům, Ředitelství silnic a dálnic a jednotlivým krajským správcům silnic, aby omezili kácení podél silnic. „Tenkrát jsem zastihl ministra Řebíčka ve VIP salonku na Ruzyni jen díky tomu, že jeho let do Bruselu měl zpoždění,“ vzpomíná Martin Bursík na okolnosti podepsání dopisu.

Dopis zjevně zapůsobil, podle odhadu ČIŽP se od listopadu 2007 do konce roku pokácelo jen asi 500 stromů. Tomáš Mařík toto číslo komentuje, že jde pravděpodobně o 2/3 všech pokácených stromů podél silnic. O zbývající třetině se nemusí ČIŽP dozvědět.

Dalším krokem byla příprava metodického pokynu pro obce, který by jim měl usnadnit řešení situace, kdy jim správce komunikace podá oznámení o kácení. Metodický pokyn však není závazný a tak ministerstvo začalo připravovat novelu zákona o ochraně přírody, která by změnila dosavadní praxi. Podle ministerstva by měl být metodický pokyn vydán „každým dnem“.

Marian Páleník, Martin Bursík a Libor Štěrba
Martin Bursík debatuje s Marianem Páleníkem a Liborem Štěrbou o kácení alejí.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz
Systémovým řešením pak má být novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta je právě ve vnějším připomínkovacím řízení a ministr Bursík doufá, že do podzimu bude v platnosti. Změna oproti současnému stavu by byla v tom, že kácení stromů u silnic by bylo vyjmuto z oznamovacího režimu a nově by podléhalo řádnému správnímu řízení, které podle ministerstva zajišťuje vyšší kontrolu, umožňuje účast občanských řízení a nařizuje například náhradní výsadbu. Kromě kácení stromů podél silnic se upraví i kácení břehových porostů a stromů pod elektrickým vedením.

Nikdo nekácel, novela nevadí

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) navrhovaná změna zákona nijak zvlášť nevadí. Jak uvedla tisková mluvčí ŘSD Martina Vápeníková, povolovací proces bude jen zdlouhavější. ŘSD akceptovalo společnou březnovou výzvu ministrů, aby správci silnic nekáceli stromy podél komunikací, a nyní čeká na novou právní úpravu. „Pokud na našich komunikacích docházelo ke kácení, pak vždy šlo o kácení strom od stromu. Plošné kácení podél silnic první třídy se nikdy nedělo,“ říká Vápeníková. ŘSD má na starosti jen dálnice a silnice první třídy. Silnice nižších tříd spadají pod správu krajů.

Tomáš Böhm, ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje, také tvrdí, že kácení souvislých alejí v kraji nedělají, a pokud kácí, tak jen selektivně stromy ve špatném stavu. Každou žádost pak projednávali s daným úřadem. Novele zákona se prý správa dovede přizpůsobit. Podle slov Tomáše Böhma jsou sice stromy pevnou překážkou, která může být nebezpečná pro motoristy, ale zároveň říká, že zeleň podél silnic je důležitá, protože dotváří krajinu.

„O pokácení stromů na silničních pozemcích Karlovarského kraje je vždy žádáno ve správním řízení a k vlastnímu kácení dochází až po obdržení rozhodnutí z odboru životního prostředí jednotlivých obcí s rozšířenou působností. To platí pro kácení stromů jak „před příkopem“, tak „za příkopem,“ tvrdí Bohuslav Schneider z Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje (KSÚS KK). Jak dále dodává, KSÚS KK se z hlediska bezpečnosti silničního provozu stará o udržování stromů „před příkopem“, o vegetaci „za příkopem“ se stará z hlediska bezpečnosti silničního provozu i krajinotvorby.

To je ale řeč jen o stromech vysázených, něco jiného podle Schneidera je, pokud jde o náletové dřeviny. „Ty se snažíme na silničních pozemcích Karlovarského kraje likvidovat ještě jako malé stromky či keře, aby nám nevznikly další pevné překážky silničního provozu,“ říká Schneider.

„Kácení dřevin na spravovaných silničních pozemcích se neprovádí plošně, ale naopak, každý případ se posuzuje zvlášť,“ říká Zdeněk Vacek, ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny. „Ke kácení dochází z důvodu ohrožování bezpečnosti užití pozemní komunikace a děje se vždy na základě posouzení orgánu Policie ČR. Při naší činnosti máme předně zájem na tom, aby postup kácení dřevin na silničních pozemcích byl v souladu s platnou právní úpravou, zejména zákonem o pozemních komunikacích a zákona o ochraně přírody a krajiny,“ dodává Zdeněk Vacek. Z časových důvodů se Ekolistu nepodařilo získat vyjádření všech krajských správců silnic.

Vykácená alej
Vykácená alej.
Foto: Libor Štěrba/www.nasestromy.cz

Bezpečnost je zástupný problém

Jak bylo v úvodu zmíněno, za záchranu alejí vznikly nezávisle na sobě dvě petice, které dohromady podepsalo sedm a půl tisíce lidí. Jednu organizovala obecně prospěšná společnost Přátelé přírody a druhou inicioval fotograf Libor Štěrba v rámci občanské inicitativy Naše stromy. „Už v roce 2006 jsme viděli, že se kácí aleje, ale k vyhlášení petice vedla až vykácená alej v Kašperských horách,“ říká Libor Štěrba. Pak prý začal „bombardovat“ ČIŽP a Stranu zelených, což podle jeho slov vyústilo ve výše zmiňovaný dopis ministrů životního prostředí a dopravy.

„Kácení stromů odráží náš antropocentrický přístup, kdy člověk je měrou všech věcí,“ říká Štěrba. Podle něho jsou oficiální důvody pro kácení, tedy odstranění nebezpečné překážky, jen zástupné. „Nevěřím, že úředníci jsou dobrosrdeční a že jim jde o dobro všech. Kácení stromů jsou peníze. Za pokácené stromy dostane 'káceč' zaplaceno a ještě může prodat vytěžené dřevo. A všimněte si, že se kácí zdravé silné stromy, ale ne malé jablůňky,“ říká Štěrba. "Mluvím-li jménem naší organizace, vylučuji, že by za kácením stromů byly peníze," odmítá obvinění Zdeněk Vacek, ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny.

Marian Páleník z Přátel přírody má podobné stanovisko jako Štěrba: používané argumenty pro kácení jsou zástěrkou, hlavní je ekonomická motivace. Podle Páleníka je potřeba systémová změna, současný stav, kdy se nekácí kvůli dopisu ministrů, může kdykoliv skončit. Páleník dodává, že často se v médiích argumentuje smrtí motoristy při nárazu do stromu, „ale když si to pročtete pořádně, zjistíte, že šlo o silnici vedoucí lesem.“ Na nebezpečných místech lze podle něho instalovat svodidla či jinak technicky zvýšit bezpečnost a zachovat při tom strom. Páleník zmiňuje, že organizátoři petice a i mnoho jejich signatářů jsou motoristé. „Lidský život je jistě cennější než strom, ale nebezpečná místa by se měla řešit bez té zpupnosti, jakou jsme mohli vidět při plošném kácení,“ říká Páleník.

Oba pánové se se svými peticemi potkali toto pondělí na tiskové konferenci, kterou uspořádal senátor Martin Mejstřík, který si vzal odpor proti kácení za svůj boj. Na tiskovou konferenci pozval ještě političku Táňu Fischerovou a právníka Petra Kužvarta, který připravil vlastní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

Kácení je rasismus

Martin Mejstřík se k odpůrcům kácení připojil, protože cítí, že „stromy do české krajiny patřily a stále patří.“ Ochranu řidičů před stromy přirovnal k novodobému rasismu obrácenému proti všemu živému. Na konferenci citoval z komentáře historika Petra Placáka, který 20. března 2007 otiskla Mladá fronta DNES: „V celém tom inženýrském přístupu ke světu se skrývá bolševicko-nacistická mentalita, která je nervozní ze všeho starého, nemohoucího, přežilého apod. a která chce svět omladit, zbavit ho stáří a nemocí, a když to nejde po dobrém, tak se tomu pomůže, třeba motorovou pilou.“ (Text Placákova komentáře není možné na webu MF DNES dohledat, dostupný je například na webu zpravodaje Českého svazu ochránců přírody). Petr Placák se konference účastnil jako divák a v závěrečné diskusi dodal: „Tvrdit, že stromy zabíjejí motoristy, je idiotský argument.“

Táňa Fischerová zmínila, že „ztrácíme úctu k životu. Začíná to kácením stromů a pak se to přenese na ostatní živé tvory, lidé pak otupují a nestarají se.“ Podle ní je velkým problémem, že se nikdo nestará o zdravotní stav stromů. Stromy pak rychleji sejdou a je potřeba je pokácet. Martin Mejstřík upozornil na to, že někdy jsou pokáceny„nebezpečné stromy“, které však od silnice dělí svodidla. „Takový strom nemohl být nijak nebezpečný,“ říká Mejstřík.

Rakouská studie, kterou nemáme

Jeden z argumentů, který na konferenci zazněl a který se objevuje se i na webových stránkách k oběma peticím, je odkaz na rakouskou studii. Studii mělo vypracovat Rakouské kuratorium pro bezpečnost silničního provozu a měla prý prokázat zvýšení nehodovosti o 35 % po té, co byla vykácena alej. Ekolist.cz se snažil od odpůrců kácení studii získat, ukázalo se však, že ji v ruce nemají. O studii se dozvěděli z Lidových novin, kde se o ní v rubrice Dopisy redakci zmiňuje čtenář Jaroslav Šebesta (viz LN 12. dubna 2007). Libor Štěrba se prý pokoušel studii získat i prostřednictvím ministerstva životního prostředí, ale bezvýsledně. Ekolistu se podařilo dohledat rakouské občanské sdružení Kuratorium für Verkehrssicherheit. Obrátili jsme se na něj s dotazem, zda takovou studii skutečně vydalo. Do zveřejnění této zprávy jsme odpověď nezískali. Jakmile ji budeme mít, do zprávy ji doplníme.

Druhý návrh novely

Táňa Fischerová, Petr Kužvart a Martin Mejstřík
Petr Kužvart představuje svůj návrh novely zákona o ochraně přírody, přihlížejí Táňa Fischerová a Martin Mejstřík.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz
Petr Kužvart ve spolupráci s manželi Trpákovými připravil vlastní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Kromě změny, kterou zamýšlí učinit i ministerstvo, navrhují aleje povýšit na významný krajinný prvek. Tím by stromy v alejích podél silnic byly ze zákona chráněné. Tento druhý bod ministerský návrh nenese, ale mohl by se dostat do návrhu zcela nového zákona.

Petici a návrh novely pak v pondělí předal Martin Mejstřík spolu se zástupci peticí do rukou ministra životního prostředí. Martin Bursík se vyjádřil, že ve věci kácení stromů v alejích jsou spojenci a nabídl Mejstříkovi a spol. účast v pracovní komisi: „Přicházíte ještě včas, naše novela zákona je ve vnějším připomínkovacím řízení.“ Budoucnost novely vidí Bursík optimisticky. „S ministrem dopravy jsme se dokázali dohodnout, teď se ještě musí dohodnout naši úředníci. Na podzim by snad mohla platit,“ řekl Martin Bursík. Pokud by se legislativní proces protáhl, budou si obce muset vystačit s metodickým pokynem.

Nový zákon o ochraně přírody

Ministr v pondělí oznámil, že ministerstvo chystá také úplně nový zákon o ochraně přírody. V jeho rámci by mohla vzniknout evidence významných alejí. Důvodem vzniku nového zákona je to, že současná norma byla již tolikrát novelizována a doplňována, že je těžké se v něm orientovat. „Je to hodně ambiciozní plán a bude potřeba hodně dobré politické projednávání, aby nám to politicky neuletělo špatným směrem,“ říká Martin Bursík.

Česká inspekce životního prostředí zřídila linku, kam mohou občané hlásit kácení stromů v aleji (731 405 072). ČIŽP pak takového u kácení prověřuje, zda probíhá v souladu se zákonem, případně může kácení zastavit či uložit pokutu.
V případě, že na dálnici či silnici první třídy je nebezpečný strom, lze to oznámit dopravní policii nebo na Ředitelství silnic a dálnic. V případě silnic nižších tříd se lze obrátit na dopravní policii či konkrétní krajskou správu silnic a údržby.

Doplněno 18.1.2008:

Senátor Martin Mejstřík ve čtvrtek večer vydal tiskovou zprávu, ve které hodnotí setkání s ministrem Martinem Bursíkem.

“Pan ministr se domnívá, že má situaci pod kontrolou. Náš legislativní návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny chrání aleje a určité skupiny stromů tím, že je definuje jako významný krajinný prvek. Tento návrh ministr označil za ofensivní. Podle mne ale pan ministr problém kácení alejí podceňuje. V březnu loňského roku slíbili s ministrem dopravy Řebíčkem, že připraví analýzu problému a jeho jednoznačné a srozumitelné právní řešení. Uběhl téměř rok a nic se nestalo. Jsem zvědav, zda a kdy svůj slib dodrží. Bude-li ministerské řešení neuspokojivé, předložím Senátu náš návrh novely. Spolu s Táňou Fischerovou a petenty jsme přesvědčeni, že naše kulturní krajina, po více než polovinu století ničená a plundrovaná bolševiky, potřebuje aleje nikoliv kácet, nýbrž sázet,” uzavírá senátor Martin Mejstřík.

Jak se k této výtce vyjádřil Jakub Kašpar, tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí, novela zákona ochrany přírody a krajiny je hotová, čeká se jen na dohodu mezi ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Ministerstvo zemědělství má podle Jakuba Kašpara se zpřísněním režimu kácení dřevin mimo les určitý problém. "Doufáme, že novelu brzy odsouhlasí vláda. Pak budeme velmi radi, když ji senátor Martin Mejstřík podpoří svým hlasem a pomůže tak k jejímu schválení," říká Jakub Kašpar.

Evropský sociální fond
Tento článek vznikl díky projektu Environmentální občanské poradenství, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Za obsah článku je výhradně zodpovědná serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie.

 

Martin Mach
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Blíž přírodě

Ekolist.cz je na
sociálních sítích!

Ekolist.cz na Facebooku

Ekolist.cz na Twitteru

Google+

Redaktoři Ekolistu Hugo Charvát, Martin Mach a Zdeňka Vítková spolupracují s lektory Janem Rybářem - Amaze.cz a Romanem Muchou - Quickly.cz na projektu Dobrá média.

Vytvářejte Ekolist.cz
s námi!

Chcete se podílet na vzniku Ekolistu? Napište nám! Můžete nám poslat svůj názor, nebo nám taky můžete poslat ke zveřejnění svou tiskovou zprávu. Anebo u nás můžete publikovat pozvánku na akci, kterou pořádáte.

Zeptejte se!
Rádi odpovíme

Máte nějaký dotaz nebo připomínku k Ekolistu? Napište nám! Tady jsou naše Kontakty. A pokud byste se chtěli zeptat na nějakou radu týkající se života šetrného k životnímu prostředí, můžete využít tento formulář.

Podporujeme
NetMonitor

Ekolist.cz nechává svou čtenost sledovat systémem NetMonitor. Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde. Další informace na webu NetMonitoru.

Podpořte kameníky
v Keni

Koupí dětské hry Kiumbové můžete podpořit ekonomickou samostatnost kameníků v keňské Tabace. Součástí hry jsou v Keni ručně vyřezáváné figurky. Sympatické je, že veškeré příjmy ze hry jsou použity zpátky v Keni.

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist