Zbytky po těžbě nikdo nechtěl. Teď na nich Lesy ČR vydělávají miliony

Lesům ČR (LČR) se v loňském roce nebývale dařilo, státní podnik dosáhl rekordního zisku přes tři miliardy korun. Vedle dominantního prodeje dřeva a lesního hospodaření se začíná prosazovat i další zdroj příjmů - prodej zbytků po těžbě. To, co bylo dosud jenom odpadem, se pomalu stává žádaným zdrojem pro výrobu štěpky, pochvaluje si státní podnik.

„V poměrně krátké době ze z odpadu stala žádaná komodita,“ říká generální ředitel Lesů ČR Pavel Sýkora. Podle něj se objevila poptávka po biomase z lesů až v roce 2009, do té doby se LČR prý marně snažily zbytky dřeva jako surovinu udat. Poptávka v posledních dvou letech sice roste, ale nikdy to prý nebude zásadní artikl. „Není to miliardový kšeft a nikdy nebude,“ prohlásil na včerejší tiskové konferenci Sýkora. Naráží tak na prohlášení poslance Josefa Novotného z Věcí veřejných. Ten tvrdí, že právě ředitel Sýkora podepsal nevýhodnou smlouvu na prodej těžebních zbytků firmě LTS. Firma prý dostala zbytkové dřevo pod cenou, díky zakázce zadané bez výběrového řízení. Cena je podle poslance až o pětinu nižší a celkem jde o obchod za miliardu korun.

„To, co máme na výrobu štěpky k dispozici, v žádném případě není o miliardách, čili ani jsme nikomu nemohli kšeft za miliardu dát,“ dodal Sýkora. Podle něj byla smlouva podepsána v době, kdy o štěpku zájem nebyl. Smlouva je prý standardní a ceny jsou také stanoveny standardně, na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. „V případě těžebních zbytků se objevily naprosto bezprecedentní útoky, jak na firmu, tak na mě osobně,“ říká Sýkora s tím, že žádnou odvetu pomocí žaloby neplánuje. Prý na takové řešení nevěří, přestože na rozdíl od poslance Josefa Svobody může svá tvrzení dokázat.

Miliony na zemi

Jako těžební zbytky se označuje veškerý materiál, který zůstane po těžbě dřeva. Tedy především odřezky a větve, ale pouze takové, které nemají průměr větší než sedm centimetrů. Z nich se pak vyrábí štěpka, která je teprve vhodná k energetickému využití. A zájem o tento zdroj obnovitelné energie roste. Aby se to vůbec nějak dalo počítat, Lesy ČR určují objem zbytků podle objemu těžby, čili prodávají se například zbytky z těžby 200 metrů krychlových dřeva. Cena je různá podle připravenosti suroviny k odvozu, nasypaná na hromady u cesty je dražší, než rozptýlená na celé ploše, kde se kácelo.

Celkový objem použitelných zbytků ale není nijak ohromující. Lesy ČR každý rok vykácí zhruba osm milionů kubíků dřeva, což je prý polovina celkem káceného dřeva v České republice. Využitelných zbytků na celém území státu je ale jen zhruba 430 000 tun, což je výpočet ministerstva životního prostředí. Těžební zbytky se odvážejí jen z lesů hospodářských a jen tam, kde to umožní technika. Tedy vyloučeny jsou nejen lesy ve zvláště chráněných oblastech nebo v horských lesích, ale také porosty kácené na prudkých svazích nebo ohrožené vodou.

Důležité je z ekonomického hlediska především dopravní vzdálenost, jednak jde o to, jak dostat z lesa zbytky stromů ke zpracování, jednak musí být v rozumné vzdálenosti také zájemci o štěpku. „Lesy ČR jsou servisní organizací, my sami nemáme žádná zařízení na odvoz ani na zpracování hmoty na štěpku. A neplánujeme si je pořídit,“ říká Vladimír Krchov, výrobně-technický ředitel LČR. Limitem je také ochrana přírody. Ještě před dvěma, třemi lety se prý ochrana přírody o zbytky po těžbě nezajímala. Zbylá hmota totiž v lesích zůstávala, buď rozptýlená, uklizená do řad nebo na hromadách, aby se mohlo území zase zalesnit. „Prostředí, které je cenné pro některé organismy, různé rostliny, houby nebo třeba hmyz, v lese zůstávalo. Teprve se zájmem o těžební zbytky, začala své požadavky formulovat i ochrana přírody,“ říká Krchov.

Neplatíme, kasírujeme

Tím, že lesy prodávají surovinu, která je pro ně odpadem, ale zatím peníze především ušetří. „Podle lesního zákona musíme do dvou let po těžbě místo opět zalesnit, to znamená jej nejdříve uklidit,“ vysvětluje Vladimír Krchov. A za vyčištění po těžbě dosud LČR platily kolem 250 milionů ročně. Naproti tomu v roce 2010 při prodeji zbytků získaly 15 milionů korun a navíc dalších 30 ušetřily za práce.

Zbytkové dřevo se prodává v průměru za necelých šestnáct korun za metr krychlový, nejdražší je dřevo prodávané přímo na místě malým odběratelům, to stojí 17 korun za kubík. O korunu méně zaplatí za dřevo zájemci v elektronických aukcích a nejlevnější je v rámci dlouhodobých kontraktů, kde firmy platí 11 korun za kubík. Takzvané rámcové kupní smlouvy jsou vázané na určité území, ale nezaručují, že bude všechna požadovaná surovina k dispozici.

---

reklama

---