https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/limity-tezby-se-zrejme-prolomi-vymenou-za-zruseni-moznosti-vyvlastneni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Limity těžby se zřejmě prolomí výměnou za zrušení možnosti vyvlastnění

26.5.2011 16:56 | PRAHA (Ecomonitor)
Jak dlouho bude mít práci?
Jak dlouho bude mít práci?
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
Uvažuje se o tom, že výměnou za prolomení limitů by se zrušily paragrafy umožňující vyvlastnění majetku. Pak by další pokračování těžby záviselo na tom, jestli se těžaři dohodnou se všemi, kteří v dané oblasti mají majetek. I kdyby zůstal jediný člověk, který ho neprodá, tak se těžit nebude, říká Jan Dienstl z Czech Coal. Podle Vladimíra Buřta z Horního Jiřetína bude prolomení limitů znamenat, že se obec přestane rozvíjet, protože úřad nedá povolení ani k postavení kurníku.
 

Jan Dienstl z Czech Coal a místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt byli spolu s náměstkem ministerstva průmyslu a obchodu Tomášen Hünerem, starostou Litvínova a poslancem Milanem Šťovíčkem hosty debatního speciálu Martina Veselovského z Českého rozhlasu.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Hüner v debatě zmínil, že usnesení vlády o limitech je aktuálně v rozporu se stávajícím platným horním zákonem a stávající platnou energetickou koncepcí. „Zrušením usnesení o územních limitech se jenom vyčistí právní prostředí. Ale nic to nezmění na tom, že pokud nedojde k vypořádání majetku na tom daném území s těmi dotčenými subjekty, tak k těžbě nedojde ani dnes, ani po roce 2015,“ říká Hüner. Novinkou je, že se uvažuje o zrušení možnosti vyvlastnění. „To znamená, že recipročně se za zrušení územních limitů poskytne občanům jistota, že jejich majetek nebude možné vyvlastnil,“ pronesl Tomáš Hüner.

Podle Vladimíra Buřta i Milana Šťovíčka by zrušení vyvlastňovacích paragrafů bylo významné. „Budeme rádi, pokud se to povede. Ale tím se nezmění to, že už nebude možné v Horním Jiřetíně cokoliv stavět,“ říká Vladimír Buřt. Podle něho je důležitý fakt, že pokud padnou limity, bude obec odkázána k zániku. „Limity byly stanoveny v roce 1991 jako velmi významný nástroj územního plánování. Ve chvíli, kdy je někdo zruší a Horní Jiřetín a Černice zůstanou částečně nebo zcela v dobývacích prostorech, tak naprosto končí jakýkoliv jejich rozvoj, jakákoliv obnova,“ říká Buřt. Podle něho pak bude nemožné postavit třeba jen kurník. „Ke každé stavbě dá báňský úřad negativní stanovisko,“ míní Vladimír Buřt. Cílem záměru, že se po zrušení limitů mají těžaři a obyvatelé dohodnout, je podle něho zastavení rozvoje a obnovy Horního Jiřetína a Černic.

Veselovský zmínil, že současná vláda má neprolomení limitů ve svém programovém prohlášení. „Programové prohlášení obsahuje celou řadu dalších věcí. Například efektivní využití domácích surovin a z nich vyráběných energií. Je v něm celá řada věcí, které když vzájemně nepropojíme, tak se můžeme přetahovat, kdo co jakým odstavcem myslel,“ říká Tomáš Hüner. Pokud se neprolomí limity, může vzniknout skrytý rozpor v tom, že to nebude efektivní. „Pak tu máme rozpor, který je to potřeba řešit v dialogu,“ říká Hüner.

Vláda se prý o prolomení limitů bude zajímat v souvislosti se Státní energetickou koncepcí, která se podle Hünera bude projednávat do konce tohoto roku. „Víme z mnoha studií, které se zabývají dopady stávající energetické koncepce i těch aktualizovaných verzí, že přijde na řadu debata primárně o problémech teplárenství,“ říká Hüner. „A právě s tím se otevře i debata, kterým palivem je dlouhodobě možné v těchto teplárnách topit.“

Pokud budou zrušeny limity, bude pak už jen záležet na jednání mezi Czech Coal a jednotlivými obcemi a majiteli nemovitostí. „Pokud by se společnost Czech Coal domluvila se všemi lidmi v Horním Jiřetíně a v Černicích a pokračovala v těžbě směrem k Litvínovu, tak ani to pro nás není vůbec přijatelné,“ říká starosta Litvínova. Svůj postoj zdůvodňuje zhoršením životního prostředí. Jakékoliv přiblížení dolu směrem k Litvínovu je nepřípustné i kvůli majetkům místních obyvatel. „Proběhlo u nás několik vln privatizací bytového fondu, lidé investovali do svých bytů, nakoupili pozemky a nemovitosti. A pokud bychom v tomto území zhoršili životní prostředí, tak je to pro ně zmařená investice“.

Pohled do těžební jámy pod zámkem Jezeří
Pohled do těžební jámy pod zámkem Jezeří
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Podle Jana Dienstla ale je možné těžit a životní prostředí nezhoršit. „V dnešní době umíme ochránit obyvatele, jsou dostupná opatření, že se jich to primárně nedotkne,“ tvrdí Dienstl. „Přestože těžba je zátěž, tak na druhou stranu je to pro kraj hlavní zdroj práce. A pro republiku je to zdroj energie.“

Vladimír Buřt zmínil, že těžaři se pokoušejí o kontakt s majiteli pozemků a majiteli nemovitostí v Horním Jiřetíně už mnoho let a velmi intenzivně. „Takže nepůjde o nějakou novou věc, že by to od roku 2015 bylo jen na dialogu mezi Czech Coal a obyvateli Horního Jiřetína. To už probíhá,“ říká Buřt. Podle Buřta se ale nestane, že by se Czech Coal podařilo dohodnout se všemi obyvateli Horního Jiřetína a Černic. „Nebudu to jenom já nebo moji nejbližší, kteří se budou bránit,“ tvrdí Buřt.

Jan Dienstl z Czech Coal prohlásil, že pokud se společnost nebude schopna dohodnout s každým jednotlivým majitelem pozemku nemovitosti, tak těžba nemůže pokračovat. „Jediná možnost je 100% ochota lidí prodat své pozemky. Do té doby to nejde. I kdyby tam pan Buřt zůstal sám, tak se nedá těžit,“ říká Dienstl.

Podle něho limity už dávno naplnily svůj smysl a není důvod je dál držet. „Jejich smyslem byla ochrana životního prostředí v severních Čechách, snížení prašnosti. To bylo splněno už v roce 2004,“ říká Dienstl. Územní limity těžby nebyly podle něho zřízeny kvůli omezení těžby jako takové, ale právě kvůli snížení prašnosti.

S tím ovšem nesouhlasil Vladimír Buřt. „Usnesení o územních limitech není naplněno dodnes,“ tvrdí. „Nařizovalo například zrušit dobývací prostory za limity a převést zásoby uhlí do nebilančních zásob, což se nestalo. A je docela s podivem, že ani po dvaceti letech nedokázala žádná vláda toto usnesení naplnit.“

Martin Veselovský v debatě položit všem hostům stejnou otázku, totiž jestli Česká republika vůbec potřebuje vytěžit uhlí za územními limity uhlí.

„Za limity leží 750 milionů tun vysoce kvalitního uhlí,“ zmínil Tomáš Hüner. Ty se dají využít pro výrobu elektrické energie a tepla. „Toto uhlí lze nahradit alternativami, například výrobou tepla ze zemního plynu. Ale je třeba si uvědomit všechny důsledky, které z toho plynou.“ Kromě nutných investic do změny technologie je podle něho potřeba také počítat s časem, jaký si výměna technologie vyžádá. Ministerstvo podle jeho slov pracuje na obou variantách, s uhlím i bez uhlí. „Výsledný materiál bude předložen vládě, aby ona posoudila pozitiva a negativa“.

„Česká republika vyváží elektřinu, která odpovídá vytěžení a spálení 8,5 milionů tun uhlí. Ve velkolomu ČSA se těží 5 milionů tun uhlí ročně,“ vypočítává Vladimír Buřt. Z toho vyplývá, že vyvážíme elektřinu, která se vyrobí z jedno a půl násobku toho, co se vytěží v lomu Československé armády. „Kdybychom vzali jako jediný argument obrovský vývoz elektřiny, tak už to stačí jako odpověď na vaši otázku,“ řekl Buřt.

Rypadlo
Rypadlo
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
„Myslím si, že by to byla velikánská škoda, kdybychom se měli tohoto ložiska zbavit. Jsem přesvědčen, že ho během deseti patnácti let bude Česká republika potřebovat,“ věří Jan Dienstl.

Starosta Litvínova prohlásil, že uhlí za limity v žádném případě nepotřebujeme. „Před limity ho je dost“.

V debatě dále zaznělo, že se není možné obcím Hornímu Jiřetínu a Černicím vyhnout. „Pokud bychom je obešli, bylo by to tak nákladné, že to uhlí by se stalo cenově nekonkurenceschopné,“ tvrdí Jan Dienstl. „Pak by to uhlí už nemělo ekonomicky smysl těžit. Věřte, že kdyby šlo Jiřetín obejít, tak to uděláme,“ říká Dienstl, „nejde o to, že chceme bourat Horní Jiřetín. Problém je, že aby se těžba vyplatila, musíme bohužel jít přes tu obec.“

Starosta Litvínova pak odpovídal na otázku, jak se chce Litvínov vyrovnat s úbytkem pracovních míst a nárůstem kriminality, které přijdou, pokud se limity zachovají. „Tady se uhlí těží desítky let. A pořád tu máme nejnižší zaměstnanost. Někdo si myslí, že když se limity prolomí, že se to změní. Ale prolomení nepřinese ani jedno nové pracovní místo,“ tvrdí Milan Šťovíček. Pokud se limity zachovají, pak podle něho určitě dojde k propouštění lidí. „Ale zároveň si musíme uvědomit, že zánikem obce Horní Jiřetín přijde o zaměstnání také řada lidí. A budou to stejná čísla. Tím nic nevymyslíme,“ říká Šťovíček. Podle něho se region musí přeorientovat z hornictví na práce jiného druhu. „Pro mě bude zajímavější, když se odsud bude vyvážet víno nebo počítače, a určitě to bude příjemnější, než odsud vyvážet uhlí, které přináší jen negativa,“ míní starosta Litvínova.


reklama

 
Další informace |
Pořad Speciál Martina Veselovského o územních limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách se konal v Litvínově 25.5.2011. Poslechnout si jej můžete z archivu Českého rozhlasu.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist