Lvi častěji útočí na lidi, když skončí úplněk
Vědecký tým prozkoumal záznamy o téměř 500 útocích, které se odehrály v tanzanských vesnicích mezi lety 1988 a 2009. Více než dvě třetiny útoků skončily smrtí člověka, kterého poté lev sežral. Tyto statistiky vědci porovnali s údaji o měsíčních fázích a nalezli jasnou souvislost.
Vysvětlení je poměrně jednoduché. Během úplňku se lvům špatně loví, protože vysoká intenzita měsíčního svitu jim znemožňuje dostat se nepozorovaně do blízkosti lovené zvěře.
Naopak několik dní po úplňku je svit mnohem méně intenzivní. Měsíc v Tanzanii navíc vychází až pozdě po setmění. Tehdy přichází „ideální chvíle“ pro útok. Četnost útoků podporuje i skutečnost, že lvi jsou po zhruba týdnu měsíčního svitu vyhladovělí.
Čím méně světla, tím větší riziko
„Čím je měsíc jasnější, tím je nebezpečí menší. Těsně před úplňkem a během něho jsou útoky velmi vzácné,“ říká Craig Parker. „Jenže pak prásk, skončí úplněk a riziko prudce naroste. Riziko se ovšem týká především jen několika hodin úplné tmy po setmění, než se později večer měsíc objeví,“ upřesňuje.
Jak vědci zdůrazňují, jejich práce vlastně jen potvrzuje to, co mnozí vesničané vědí jako zkušenost předávanou z generace na generaci. První lidské jeskyní kresby zachycující lva jsou staré 36 000 let. Pro mnoho národů v oblasti má možná i proto úplněk častou roli ve folklóru a mytologii.
Vědci také předpokládají, že vzhledem k velmi dlouhému „soužití“ lvů a lidí tito predátoři ovlivňovali od pradávna lidské chování. Bez pevného přístřeší pro noclehy se například pohyb ve volné přírodě mohl stát pro lidi velmi nebezpečným. Lvi a strach z nich formoval dávné lidské komunity.
reklama