http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mexiko-zeme-kde-hylove-sbiraji-cigaretove-spacky-vedci-prisli-na-to-proc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Mexiko. Země, kde hýlové sbírají cigaretové špačky. Vědci přišli na to proč Video

10.7.2017 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zpěvní ptáci vám svým hlasem mohou rozjasnit všední ráno, někteří lapají hmyz a jiní se třeba podílí na roznosu semen rostlin. Do dlouhého seznamu přínosu ptáků pro život nyní přibyla další, dosud netušená položka. Ilustrační snímek právě vylíhlého hýla mexického.
Zpěvní ptáci vám svým hlasem mohou rozjasnit všední ráno, někteří lapají hmyz a jiní se třeba podílí na roznosu semen rostlin. Do dlouhého seznamu přínosu ptáků pro život nyní přibyla další, dosud netušená položka. Ilustrační snímek právě vylíhlého hýla mexického.
Zpěvní ptáci vám svým hlasem mohou rozjasnit všední ráno, někteří lapají hmyz a jiní se třeba podílí na roznosu semen rostlin. Do dlouhého seznamu přínosu ptáků pro život nyní přibyla další, dosud netušená položka. Hnízdící hýlové mexičtí „čistí“ ulice měst od nedopalků cigaret. Mají pro ně totiž využití. Informuje o tom server NewScitentist.
 

Ornitolog Constantino Macías Garcia se věnuje studiu a pozorování života ptáků ve městech dlouhá léta. On i jeho kolegové z Mexické Národní Autonomní Univerzity (NAUM) v Mexico City si proto už dávno povšimli řady neobvyklých materiálů, kterými ptáci vyskytující se v těsném dotyku s lidskou civilizací „vylepšují“ svá hnízda. Nešlo jen o kusy papíru, igelitů nebo tuhých částí průmyslových plastů, ale dost často i o cigaretové nedopalky. Zatímco u řady ptačích druhů v mexických městech odpovídala nabídka nejrůznějších zabudovaných odpadků lokální nabídce, případ tlustozobého hýla mexického byl trochu jiný.

Hýlové pravidelně vtěsnávali do svých hnízd nedopalky cigaret, aniž by se nacházely v těsném okolí hnízd. Zdálo se, že je sbírají schválně a často neváhají propátrat celé své teritorium, aby jich dokázali nastřádat dostatečné množství. Před ornitology tak vyvstávala zajímavá otázka: proč to vlastně hýlové dělají? Pro požitek z čistých chodníků pochopitelně nikoliv. Constantino Garcia po čase přišel se zajímavou hypotézou, na jejíž spolehlivé ověření si ale musel několik hnízdních sezón počkat. Zdálo se mu totiž, že mladí hýlové z hnízd zanesených „špačky“ si co do počtu, kvality zdraví a promořenosti parazity vedou výrazně lépe, než jejich kolegové z venkova.

Tam se totiž nedopalky v hnízdech objevují jen sporadicky. Garcia tedy usuzoval, že nejrůznější toxické substance z nedopalků fungují jako repelent, který odpuzuje parazity. Jak to ale dokázat? V hnízdní sezóně si spolu s kolegy vytipoval 32 hnízd hýlů a počkal, až do nich snesou vajíčka. Prvním krokem experimentu, prováděným velmi ve spěchu, bylo úplné vyčištění hnízd. Ornitologové je zbavili jak stávajících nedopalků, tak i nejrůznějších parazitů včetně klíšťat. Následně pak do třetiny hnízd přidali mrtvá klíšťata a do třetiny živá. Zbylá hnízda byla využita jako kontrola. A dál?

Pak už jen stačilo týmu z NAUM sledovat, jakým způsobem zareagují ptačí rodiče. A ti skutečně nelenili. Tam, kde se objevila mrtvá nebo živá klíšťata, následovala horečná aktivita v podobě snášení nedopalků a vylepšování hnízda. V případě hnízd se živými klíšťaty nakonec činil podíl nedopalků ve váze celého ptačího obydlí až 40 %. Hnízda s přídavkem mrtvých klíšťat obsahovala nedopalků výrazně méně a ptáci je přestali hromadit za poměrně krátkou dobu. U hnízd bez klíšťat se žádné výrazné sběratelské aktivity neprojevovaly. „Tendence hýlů snášet do hnízda nedopalky cigaret tedy vždy korespondovala s úrovní stávajícího promoření parazity,“ dodává Garcia.

Objev, že jeden ptačí druh přišel na inovativní způsob „léčby“ parazitické nákazy, je fascinující nejen pro ornitology. „Ektoparaziti, jako právě například klíšťata a roztoči, totiž způsobují ptáčatům značné problémy,“ popisuje Garcia. „Sají jim krev, oslabují je, narušují jim vývoj opeření. A je skutečně úžasné, že se hýlové naučili využívat nějaký další dostupný materiál ve svém prostředí tak, aby jim to přinášelo prospěch.“ I klady nedopalků v hnízdech však mají své mezery a zvyk střádat toxický repelent v okolí malých ptáčat přináší rizika.

Jak upozorňuje Steve Portugal z londýnské univerzity Royal Holloway, „nedopalky způsobují genetické poškození mláďat, tím, že částečně narušují dělení jejich buněk. Pozorovatelné je to například při jejich krevním rozboru. Pořád si ale myslím, že původní anti-parazitický efekt cigaretových nedopalků přináší hýlům výhody převažující zmíněnou genotoxicitu. Může ale být, že toto narušení se projeví až později a dospívající ptáci si zatím jen nejsou vědomi možných rizik.“



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist