Mladé gorily umí zničit nastražené pytlácké pasti
John Ndayambaje minulé úterý pozoroval skupinu goril. A všiml si, že ve směru, kterým se zvířata pohybovala, je nastraženo oko. Chtěl jej zneškodnit, ale stříbrohřbetý samec, vůdce skupiny, jej odehnal.
Přímo k pasti se pak vydaly dvě mladé gorily, ke kterým se přidal i jeden černohřbetý samec. Společně ze země vytrhli větev, na které byla smyčka nastražena. Poté si všimli další pasti a i tu společnými silami zničili.
„O tom, že gorily něco takového umí, jsme věděli. Ale ve všech předchozích případech šlo o dospělé jedince. V tomto případě šlo o mladistvé gorily,“ vysvětluje Veronica Vecelliová, která program ochrany goril koordinuje.
Pracovníci organizace se snaží gorily před pastmi aktivně chránit. Ročně zneškodní kolem dvou tisíc pytláckých nástrah. „Dnes můžeme prohlásit, že na to nejsme sami a že i gorily přiložily ruku k dílu,“ říká s nadsázkou Veronica Vecelliová.
Organizace, pro kterou pracuje, je pojmenovaná po zakladatelce Dianě Fosseyové, americké vědkyni, která se výzkumu goril věnovala 18 let. Fosseyová byla zavražděna ve své rwandské pracovně v roce 1985. Případ nebyl dosud uzavřen.
Africkým gorilám hrozí nebezpečí z celé řady stran. Ohrožují je nejen lidské nemoci, ale i hlad narůstající africké populace lidí. Afričané ve snaze se uživit loví divoká zvířata pro maso i pro černý obchod se zvířaty. Pytláci se snaží ulovil gorilí mláďata, která prodávají na černém trhu. Únos jednoho mláděte bývá pro skupinově žijící primáty zničující. Svá mláďata totiž aktivně brání a pytláci proto zpravidla pobijí celou tlupu. Lidé také líčí pasti, která slouží k lovu jiných divokých zvířat, například antilop, ale často v nich uvíznou i gorily.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí