http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/morske-plaze-jsou-cim-dal-casteji-znehodnocene-vyplavenymi-meduzami-zrejme-to-souvisi-s-vetrnymi-elektrarnami
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Mořské pláže jsou čím dál častěji znehodnocené vyplavenými medúzami. Zřejmě to souvisí s větrnými elektrárnami aktualizováno

11.8.2017 01:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Masy mrtvých vyplavených medúz dokáží zastavit turistickou sezónu na Floridě. Evropě se tento fenomén zatím víceméně vyhýbal, ale časy se mění.
Masy mrtvých vyplavených medúz dokáží zastavit turistickou sezónu na Floridě. Evropě se tento fenomén zatím víceméně vyhýbal, ale časy se mění.
Foto | Dylan / Flickr
Škodlivá síla medúz nespočívá ani tak v žijících jedincích v moři, ale v desítkách tun uhynulých exemplářů, vyplavených vlnami na pobřeží. Dříve epizodické a mimořádné „záplavy“ medúz se dnes stávají běžné a komplikace s tím spojené narůstají. Expert Národního biologického institutu ve slovinském Piranu přičítá vinu lidským stavbám v mořích, včetně příbřežním větrným elektrárnám. Informuje o tom server New Scientist.
 

Živé žahavé medúzky pravidelně ohrožují plavce při pobřeží Austrálie. A masy mrtvých vyplavených medúz dokáží zastavit turistickou sezónu na Floridě. Evropě se tento fenomén zatím víceméně vyhýbal, ale časy se mění. „Například medúza talířovka ušatá byla poprvé v Jadranu zaznamenána v roce 1834, od té doby platila za velmi vzácný druh,“ říká Martin Vodopivec, mořský biolog ze Slovinska, který zakotvil ve španělských vodách oceánského výzkumu. S postupem let se tu a tam objevila pláž „znehodnocená“ desítkami či stovkami vyplavených exemplářů talířovek. „Mezi padesátými a sedmdesátými lety minulého století se to stávalo jednou dvakrát za dekádu. Do devadesátých let se to přihodilo osmkrát za deset let.“ A dnes? Prakticky každý rok.

Vodopivec pátral po možných příčinách. A nalezl souvislost mezi narůstajícím množstvím různých instalovaných plošin v mořích a nečekanými vpády medúz na pobřeží. Zatímco v roce 1968 bychom tyto instalace těžařských, vrtných a průzkumných plošin v Jaderském moři spočítali na prstech, dnes jich je kolem 140. Ale proč by tyto konstrukce měly nějak ovlivňovat populace medúz?



Škodlivá síla medúz nespočívá ani tak v žijících jedincích v moři, ale v desítkách tun uhynulých exemplářů, vyplavených vlnami na pobřeží.
Škodlivá síla medúz nespočívá ani tak v žijících jedincích v moři, ale v desítkách tun uhynulých exemplářů, vyplavených vlnami na pobřeží.

Medúzy svůj život začínají jako polypy. A ti, aby mohli pokračovat ve svém vývoji, se potřebují přichytit nějakého pevného povrchu. Ideálně „hlavou dolů“, v převisu. V oceánech a mořích se ale nabízí jen minimum takových možností, což vždy přirozeně regulovalo maximální velikost jejich populace. Zanořené stavby v mořích ale polypům otvírají novou cestu. A čím víc instalací je v mořích, tím častěji se objevují „přílivy medúz“.

Teorie slovinského biologa zůstává i nadále teorií, byť jeho počítačový model distribuce medúz (jejich životního cyklu, mořských proudů, vodních staveb a zamořených pláží) vypadá jako hodně dobrý argument. Problémem je, že polypi dokáží cestovat na velké vzdálenosti. A pokud se chytnou mořského proudu (například jadranského severozápadního), vynoří se z něj až o 1000 kilometrů dál. V praxi se pak tyto „migrace a přesuny“ těžko dokládají. Lisa Gershwinová, která se v australském Hobartu na medúzy specializuje, však na práci svého kolegy nepopírá „silný potenciál k vysvětlení situace“. „Nebude to pravděpodobně o jedné jediné příčině. Pro medúzy jsou vytvářeny příhodné podmínky na řadě úrovní. Přelovení moří rybáři je zbavuje jejich predátorů, odtok znečištěné vody z pevniny je plný živin a k tomu ještě ta výstavba různých vodních instalací.“

Větrné elektrárny v mořích se z hlediska populační ekologie medúz jeví jako ideální nášlapné kameny. Uchovávají jejich populaci ve stavu stabilního růstu, dávají jim prostor k šíření a pokud dojde někde k lokálnímu znečištění vody (například ropnou havárií), medúzy nejsou vázány jen na jedno stanoviště. V posledních třech letech se přitom počet staveb ukotvených k mořskému dnu zvýšil o polovinu a momentálně se při pobřeží Velké Británie buduje 500 dalších větrných elektráren. Podmínky k rozšíření medúz se tak neustále zlepšují. Je to problém? Do mořských ekosystémů sice patří, ale jen pokud je jejich počet udržován v rovnováze. A to se nyní neděje.

Pokud se někde objeví „ve velkých počtech“, začínají problémy. Nejde jen o to, že dokáží uzavřít pláže plavcům, ale dokáží také beznadějně ucpat sítě rybářů. Zvládnou i „vypnout“ tepelnou elektrárnu tím, že ucpou přívod vody pro její chlazení. Na stejném principu pak mohou znemožnit čerpání mořské vody odsolovacím zařízením. A samozřejmě, dokáží moře zbavit planktonu, který potřebují i jiné organismy. Talířovka ušatá, vyplavená ve větším množství v Jadranském moři, není zatím takový problém. Ale situace na pobřeží Japonska už dramatická je. Pravděpodobně v důsledku nárůstu počtu vodních staveb při pobřeží Číny se tu nebývale zvýšil i počet medúzy Nemopilema nomurai. Váží dva metráky a v průměru má kolem dvou metrů. A i když až do roku 2000 byla prakticky stejně neviditelnou, jako středomořská talířovka, teď je na japonské pobřeží každý den vymývána v milionech kusů.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist