Mravenci berou na „nájezdníky“ chemické zbraně
Jihoameričtí mravenčí „kolegové“ se postupně usadili na pobřeží Afriky a v celém Středomoří, kam se dostali na lodích převážejících cukrovou třtinu, a teď mají spadeno i na Kalifornii. Z nově kolonizovaných míst dokázali vždy původní mravence rychle vyprovodit a obsadit jejich území. Tvrdě narazili až na pobřeží Severní Ameriky, kde se jim ubránili místní mravenci s pomocí jedu, a zastavili tak prozatím jejich postup. Nepůvodní mravenci už byli prohlášeni za zemědělské škůdce, protože stádečka mšic, které si pasou kvůli sladké medovici, likvidují úrodu citrusů.
Úspěšnost obrany místních mravenců proti argentinským dobyvatelům tkví ve schopnosti vylučovat ze zadečku bílý, silně toxický sekret. Účinnost toxinu, prozatím neznámého složení, je 79%, což je na mravence nevybavené žihadlem docela smrtící výkon.
Jsou ale nepůvodní argentinští mravenci opravdu tak nebezpeční? „Jakmile se uchytí, vytlačí všechny konkurující původní druhy,“ říká Debora Gordonová, spoluautorka studie, která spolu s kolegyní Leou Kuritzky vysvětluje: „Některé místní druhy mravenců žijí v symbióze s místní flórou a jsou odpovědní za transport semen. Když je ti argentinští vyženou, nemohou se traviny a byliny dostatečně šířit. Tím jsou postiženy i všechny další druhy, navázané – potravou či hnízděním – na těchto rostlinách.“
Původ objevu atypické obrany spadá o tři léta nazpět, kdy studenti našli u školy jedno mravenčí bojiště. „Spousta mrtvých, zápasící dvojice mravenčích vojáků a kruté boje o vchody do mravenišť,“ popisuje scénu jako z válečného filmu Trevor Sorrels, další ze všímavých studentů. Povšiml si také, jak zoufalí obránci tu a tam použili nezvyklou zbraň. Na útočící argentinské mravence kapali ze svého zadečku bílou tekutinu, což mělo velmi efektivní účinky. „Cokoliv to bylo, bylo evidentně dost toxické,“ dodává Gordonová, která pak laboratorně s pomocí plynové chromatografie a spektrometrie určovala složení sekretu. Kompletní složení látky na bázi uhlovodíků zatím není známé, jejím původním určením je pravděpodobně nějaký feromonový vnitrodruhový signál. Následně studenti zorganizovali několik mravenčích arén, aby blíže pozorovali, co za mechanismus za vylučováním stojí. Místní mravenci totiž tuto „tajnou“ zbraň používají, jen pokud jsou zcela zbaveni jiných možností obrany nebo když je nutno bránit vchody do mraveniště či královnu.
Článek byl uveřejněn 6. 6. 2011 na serveru News.Stanford.edu po názvem: „Stanford students discover that native ants use chemical weapon to turn back invading Argentine ants“.
reklama