https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-sumave-se-bude-mene-kacet-ke-slovu-prijdou-chemicke-postriky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Šumavě se bude méně kácet, ke slovu přijdou chemické postřiky

19.4.2012 12:24 | PRAHA (Ekolist/ČTK)
Podle správy parku uvidí v začínající sezoně návštěvníci Šumavy dřevaře v práci méně často než loni
Podle správy parku uvidí v začínající sezoně návštěvníci Šumavy dřevaře v práci méně často než loni
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava
Státní správa národního parku povolila svému řediteli Janu Stráskému, aby opět používal jedovaté chemické postřiky. Ty jsou podle Hnutí Duha v národních parcích přísně zakázány. Správa parku slibuje, že letos se bude kácet méně, polevit v boji proti kůrovci, ale nehodlá.
 

Podle Hnutí Duha udělilo oddělení státní správy speciální výjimku v rozporu se zákonem. Chybí mu prý důležitý posudek, který by prověřil, zda chemické postřiky vážně neohrozí vzácné a chráněné druhy zvířat, která v národním parku žijí. Hnutí DUHA se ve čtvrtek proti verdiktu odvolalo.

Aktivisté přitom vedení parku upozornili, že chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. „Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Umírají i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, například brouci pestrokrovečníci, lumčíci nebo chalcidky. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. „Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek,“ dodal Bláha. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy, včetně například žab nebo čolků.

Podmínky udělené výjimky sice zakazují stříkat jedy v blízkosti vodních toků a podmáčených míst, ale Hnutí DUHA upozornilo, že ve skutečnosti k tomu v předchozích letech docházelo. V dobře spravovaných evropských národních parcích je používání jedovaté chemie proti kůrovci nemyslitelné, tvrdí Hnutí Duha. Příklady parků Harz nebo Bavorský les v Německu ukazují, že kůrovci je možné bránit v šíření i bez použití pesticidů

Látka cypermethrin, patří ke skupině jedů, které narušují i u dalších živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Ekologická organizace v loňském roce zdokumentovala řadu případů, kdy otrávené kmeny byly umístěny přímo u turistických cest a odpočívadel, aniž by byli návštěvníci na nebezpečí upozorněni.

Kácet a sázet

Podle správy parku uvidí v začínající sezoně návštěvníci Šumavy dřevaře v práci méně často než loni. "Kůrovcová těžba i počet nově uschlých stromů bude nižší než loni," řekl ve čtvrtek novinářům ředitel správy parku Jan Stráský. Už loni bylo podle něj odstraněno o třetinu stromů méně než v roce 2010, k obdobnému snížení by se chtěla správa dopracovat i letos.

Proti kůrovci nebude správa zasahovat zhruba na čtvrtině rozlohy parku, což odpovídá rozdělení do zón, se kterým počítá připravovaný zákon o NP Šumava, uvedl Stráský. Nárůst počtu kůrovcem napadených stromů očekává v západní části Šumavy na území Plzeňského kraje. Menší těžby souvisí s odezníváním gradace kůrovcové kalamity po větrné smršti Kyrill. Ta začala podle vědců odeznívat v roce 2011, a snižování počtu napadených stromů by mělo by pokračovat i letos. Nicméně, i když bude správa parku kácet méně," snížit aktivitu boje proti kůrovcové kalamitě ve srovnání s rokem minulým" podle Stráského nehodlá.

Na Šumavě se ale nejen kácí. Správa chce letos na svém území parku vysadit 574 000 stromků. Většinou půjde o sazenice jedlí (34 procent) a buků (39 procent). V porovnání s rokem 2011 to bude o 37 000 sazenic víc. Za poslední čtyři roky zmizelo z různých důvodů ze Šumavy 8700 hektarů zalesněného prostoru. Na vině jsou prý kůrovcové kalamity i kácení.

Správa bude park a jeho krásy prezentovat v Praze ode dneška do 29. dubna na výstavě v Písecké bráně. Zájemci si na ní budou moct prohlédnout například parohy největšího jelena ze západní strany Šumavy - dvacateráka, živé stromky a metrový smrkový pařez. Bude tam i koš s čerstvě naloupanou kůrou smrku se zavrtanými kůrovci.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist