Nevládky: Vláda v ochraně životního prostředí selhala. Ministerstvo to odmítá
Vláda Petra Nečase byla jmenována 13. července 2010 a 10. srpna získala důvěru Poslanecké sněmovny. Kabinet v polovině letošního července rekapituloval své dva roky ve funkci, o měsíc později zveřejnil své hodnocení i Zelený kruh. Až na tři výjimky v něm vládu ostře zkritizoval. „Ministerstvo životního prostředí, které je pro prosazování zdravého prostředí klíčové, v tomto období prošlo asi nejmarkantnější proměnou ze všech resortů – zdá se, že jednoduše přestalo dělat svou práci,“ uvedl v tiskové zprávě Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.
Ministerstvo na kritiku reagovalo výčtem, co všechno udělalo, a to i v oblastech, které Zelený kruh kritizuje. "Ministerstvo životního prostředí v žádném případě nerezignovalo na ochranu životního prostredi, přírody a krajiny," napsal Ekolistu mluvčí resortu Matyáš Vitík. "Pokud někdo tvrdí opak, měl by se s politikou ministerstva nejprve důkladně seznámit," dodal.
Zelený kruh vládu pochválil za tři body: zavedla podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie, zvýšila poplatky za zábory orné půdy a rovněž navrhla novelu horního zákona, která odstraňuje možnost vyvlastnění kvůli těžbě nerostných surovin. Mnohem delší je ovšem výčet bodů, které Zelený kruh považuje za negativní.
Na prvním místě jmenuje ničení alejí podél silnic. "Ministerstvo životního prostředí už třetím rokem neúspěšně pracuje na jednoduché vyhlášce, která by zabránila kácení mladších stromů ve městě i ve volné krajině," uvádí Zelený kruh. Mluvčí ministerstva reaguje s tím, že "v současnosti je patrná sestupná tendence kácení alejí podél silnic". Podle něj se ministerstvo snaží "řešit ochranu stromů zejména metodicky vůči příslušným orgánům státní správy na nižších stupních, a to formulováním výkladů legislativních ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny". I mluvčí ministerstva však uznává, že k řešení problému by měla rovněž přispět stále připravovaná vyhláška.
Dlouhodobě rozdílný pohled mají nevládní organizace a ministerstvo na dění v národním parku Šumava. Zatímco MŽP zdůrazňuje, že kůrovcová kalamita ustupuje, že zásahy parku proti ní jsou šetrné a že park má nového ředitele, podle aktivistů správa parku svými zásahy do vzácné přírody dlouhodobě porušuje zákon, a to za přihlížení ministerstva. Nový ředitel Jiří Mánek navíc navrhuje, aby Národní park Šumava nebyl zařazen do mezinárodní klasifikace chráněných území jako národní park, což podle nevládních organizací povede ke ztrátě mezinárodní prestiže parku.
Značně kritické jsou nevládní organizce i k vládním počinům v energetické oblasti. Na návrh ministerstva životního prostředí vláda věnovala zdarma energetickům podnikům, zejména ČEZU, povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů v hodnotě asi 50 miliard Kč. V případě prodeje povolenek by přitom celá částka byla příjmem zadluženého státního rozpočtu. Podniky musejí odpovídající částku investovat do snížení zátěže životního prostředí, podle nevládních organizací jde ale o ivestice, které by podniky musely provést, i kdyby žádné povolenky zdarma nezískaly.
Podobně se Zelený kruh staví i k vládním návrhům energetické a surovinové koncepce. Ta první počítá například s rozvojem jádra (a to včetně státních garancí a dotací) a útlumem podpory obnovitelných zdrojů, ta druhá požaduje prolomení limitů těžby hnědého uhlí, počítá s obnovením těžby uranu v severních Čechách a požaduje možnost vyvlastňovat kvůli ložiskům nerostných surovin - což je dokonce v rozporu s jiným, výše zmíněným návrhem ministerstva průmyslu a obchodu.
Ministerstvo životního prostředí naproti tomu upozorňuje, že pokračuje program Zelená úsporám a že vláda schválila zákon, který upravuje obchodování s emisními povolenkami. "Výnos z jejich prodeje bude příjmem státního rozpočtu, polovina financí pak bude určena na oblast životního prostředí. I při velmi konzervativním odhadu ceny povolenky za vypouštění emisí skleníkových plynů by nástupnický program měl disponovat větším objemem peněz, než současná Zelená úsporám," zdůrazňuje Matyáš Vitík z MŽP.
Rozdílný pohled se projevuje i u zákona o ovzduší, při jehož schvalování probíhaly vyostřené debaty. Původní návrh ministerstva životního prostředí totiž přicházel s razantním zvýšením částek, které musejí podniky platit za tunu vypuštěné škodlivé látky. Při schvalování ve sněmově ale politici poplatky za znečišťování ovzduší zcela zrušili. Senát pak zákon sněmovně vrátil i s poplatky, ovšem v mnohem "měkčí" podobě.
Ministerstvo životního prostředí po přijetí zákona zdůrazňovalo zejména ohromné snížení administrativní zátěže podnikatelů. "Hranice, od níž se mají poplatky vyměřovat, se zvýšila z původně navrhovaných 5 000 Kč na 50 000 Kč," vysvětluje Matyáš Vitík z MŽP. "Zákon rovněž ponechává pouze čtyři znečisťující látky místo původních dvaceti. Tyto čtyři látky představují 90 % vlivu na životní prostředí, zbylých šestnáct látek má 10% podíl na vlivu. Dnes je zpoplatňováno cca 4300 subjektů. To představuje cca 9500 provozoven, tedy cca 40 tisíc zdrojů. Při hranici 50 tisíc Kč bude zpoplatněno asi 200 subjektů, což odpovídá cca 500 provozovnám," vypočítává Matyáš Vitík.
Podle nevládních organizcí je ovšem tahle argumentace jen dalším potvrzením toho, že ministerstvo životního prostředí se pod vedením ODS stará spíš o prospěch českých podnikatelů než o zajištění čistého životního prostředí. "Největší tuzemští znečišťovatelé, mezi nimiž je například ArcelorMittal nebo hnědouhelná elektrárna Prunéřov, díky výjimkám nebudou plait nic," píše ve svém hodnocení vlády Zelený kruh.
Asociace nevládních organizací kritizuje ještě spoustu dalších věcí, mezi nimi ochotu podporovat výstavbu velkých spaloven odpadů, neschopnost či neochotu rozšířit mýtné za nákladní vozidla na celou silniční síť, zmírnění hlukových limitů, nebo způsob hospodaření ve státních lesích. Ministerstvo naopak vyzdvihuje, že začalo řešit situaci kolem těžby břidličných plynů a zrušilo povolení k průzkumu těžby na Náchodsku a Broumovsku. K dobru si rovněž přičítá, že rozjelo program na výměnu kotlů v Moravskoslezském kraji a že se samosprávami projednalo vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy, k němuž by mělo dojít do poloviny roku 2014.
"Ministerstvo také připravuje nařízení vlády, kterým se stanoví nízkoemisní zóny," doplňuje Matyáš Vitík z MŽP. "Jejich smyslem je snížit emise a hluk v obcích, které k zavedení nízkoemisních zón přistoupí. Každá obec si bude moci, pokud zóny zavede, stanovit její úroveň. Podle toho pak do zóny budou moci vjet automobily, které budou splňovat podmínky konkrétních zón," vysvětluje Vitík.
Ve vládním materiálu MŽP rovněž uvádí, o kolik snížilo počet zaměstannců resortu. "Ke konci března 2012 se počet zaměstnanců resortu životního prostředí v porovnání se stejným obdobím loňského roku snížil o 208 zaměstnanců. U mzdových prostředků došlo v porovnání s údaji k 31. březnu 2011 ke snížení o 6,67 milionu korun," uvádí vládní rekapitulace. Propouštět se má i dál. Podle Zeleného kruhu ale jak minulý ministr Pavel Drobil, tak současný Tomáš Chalupa likvidují svůj resort. "Na místa nestranických expertů od náměstků až po některé referenty nastoupili vesměs lidé bez potřebných znalostí a zkušeností, ovšem ve velké většině případů spojení s ODS," tvrdí Zelený kruh.
Ředitelka Zeleného kruhu Julia Sokolovičová je proto přesvědčena, že kabinet v ochraně životního prostředí selhal. „Vláda v období krize odsunula ochranu životního prostředí až na poslední místo s argumentem, že si ji nyní nemůžeme dovolit. Opravdu? Z výčtu jejích prohřešků bohužel vyplývá, že spíše než o úspory jde o nevůli zabývat se kvalitou našeho života.“ Mluvčí MŽP Matyáš Vitík to vidí opačně. "Všechny kroky, které v rámci našeho postavení ve vládě činíme, jednoznačně a prokazatelně směřují k posílení ochrany životního prostředí."
reklama
SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu
Nová kampaň MŽP se zaměřuje na dopady klimatické změny
MŽP vyčlení 700 milionů korun na podporu energetických úspor veřejných budov