NewScientist.com: Výfukové plyny lodí ochlazují atmosféru
 |
|
| Ropný tanker. | |
| Foto: U.S. Navy |
Palivo používané na zámořských lodích má vyšší obsah síry než například letecký benzín. Za projíždějící lodí tak kvůli výfukovým plynům vznikají mračné stopy oxidu siřičitého (podobně jako zůstávají stopy za letadly), které kopírují lodní trasu. Mnoho z nich je dobře viditelných při pohledu z vesmíru. Tým německých vědců vedený Mathiasem Schreierem z univerzity v Brémách využil satelitní fotografie k tomu, aby prozkoumal, jak mohou tyto stopy ovlivnit celosvětové klima, napsal NewScientist.com.
Částice se srážejí v páru a vytvářejí větší kapky a nakonec se formují v mraky. Tyto „mračné stopy“ mají tendenci se sloučit s již existujícími mraky, v místech s bezoblačnou oblohou se sírové mraky vytvářejí mnohem méně. Když se oxid siřičitý spojí s velkou oblačností, tyto mraky významně houstnou a dobře odrážejí sluneční záření zpátky do vesmíru. Což efektivně ochlazuje území pod nimi.
Schreierův tým zkoumal satelitní fotografie pořízené během roku 2004 a hledal viditelné stopy lodních motorů. Výpočtem hustoty vodních kapek v těchto stopách vědci vypočítali jejich schopnost odrážet sluneční záření. Podle jejich odhadů dokážou kondenzační stopy snížit sluneční energii o 0,4 – 0,6 miliwattu na metr čtvereční během jednoho roku.
Schreier dodává, že jeho tým byl schopen spočítat pouze efekt viditelných stop, protože fotografie není možné studovat, když loď proplouvá pod hustými mračny. Pro výpočet skrytých stop oxidu siřičitého využili vědci analýzu, se kterou přišel Axel Lauer z německého institutu pro výzkum atmosféry ve Wesslingu. Podle jeho výpočtů je efekt oxidu siřičitého 100–500krát vyšší, než výpočty týmu kolem Mathiase Schreiera, píše NewScientist.com.
Alice Bowsová z Tyndallova centra pro výzkum klimatických změn (TCCCR) ve Velké Británii tvrdí, že by byla velmi opatrná v tvrzení, že oblaka z výfukových plynů velkých lodí mohou pomoci zchladit klima. Vedle určitého množství oxidu siřičitého obsahují výfukové plyny také množství oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Odhady toho, kolik CO2 produkuje lodní doprava, jsou velmi rozmanité. Podle odborníků to je jen o málo méně, než kolik jich produkuje doprava letecká.
Bowsová také říká, že je důležité pamatovat na to, že oxid siřičitý zůstává v atmosféře zhruba kolem dvou týdnů, zatímco oxid uhličitý se v atmosféře drží desítky let. Proto se dá předpokládat, že chladící efekt síry bude mít mnohem kratší životnost než ohřívání atmosféry v důsledku koncentrace CO2. „Důležité jsou další negativní efekty, jako je zvýšení kyselosti vzdušných aerosolů nebo mořské vody,“ řekla Bowsová pro NewScientist.com. Zvýšení emisí oxidu siřičitého může navíc vyvolat kyselé deště, dodala.
Podle článku Catherine Brahicové na serveru NewScientist.com ze dne 17. 9. 2007
reklama
