O zákazu kožešinových farem bude Sněmovna rozhodovat asi až na jaře
Novelu předložilo pět desítek poslanců, což je čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali hlavně tím, že podmínky na kožešinových farmách neodpovídají potřebám divokých zvířat, a etickými důvody. Oponenti zákazu se obávají mimo jiné toho, že by vedl ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy.
Farmy by podle předlohy měly skončit do roku 2019. Jejich provozovatelé by mohli žádat kompenzace od státu, ty by ale podle návrhu neměly být nárokové. Předloha by měla zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy třeba chovu králíků nebo nutrií.
Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání přečkala hlasování o návrhu na zamítnutí už v prvním čtení a nyní zamíří k posouzení do zemědělského výboru a do výboru pro životní prostředí. Budou na to mít tři měsíce místo obvyklých dvou.
Zemědělský výbor, který plénum určilo jako hlavní, se už loni na podzim shodl na tom, že podmínky pro chovy kožešinových zvířat by se měnit neměly. Novela i kvůli tomu čelila požadavku na zamítnutí už v listopadovém úvodním kole schvalování.
V Česku je podle informací, které zazněly při sněmovním projednávání, aktivních devět kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20.000. Počet farem se dlouhodobě snižuje.
reklama
