Oba orly mořské na Tachovsku zabil karbofuran, potvrdila pitva
„Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. Každoročně jsou jím u nás otráveny stovky zvířat, zejména dravců, vyder a kun," vysvětluje Milena Prokopová ze Správy CHKO Český les. V krajině totiž někdo klade otrávené návnady, granule, maso, vnitřnosti či části mrtvých zvířat. "Karbofuran je vysoce toxická látka a k smrtelné otravě stačí i nepatrné množství. Běžnou kachnu divokou může zabít už 0,5 mg karbofuranu, člověka pouhá čtvrtina čajové lžičky,“ dodává Milena Prokopová.
Přečtěte si článek Ministr Brabec se pustil do travičů volně žijících zvířat: je to nelidské a trestné
„Jeden z orlů nalezených na Tachovsku byl označen ornitologickým kroužkem. Díky tomu víme, že pocházel z hnízda nedaleko Mladé Boleslavi. Zde byl označen jako mládě 25. 5. 2014. V době úmrtí byl tedy starý necelé tři roky," říká Milena Prokopová.
Orli dosahují dospělosti mezi pátým a šestým rokem života. Uhynulý jedinec byl tedy teprve jakýmsi ptačím teenagerem, jehož krátký život ukončilo 18. 12. 2016 hodování na lišce otrávené karbofuranem. "Orel mořský přitom patří mezi kriticky ohrožené živočichy, u nás hnízdí jen stovka párů,“ říká Milena Prokopová.
Orli mořští byli silně pronásledováni už v 19. století a z některých oblastí Evropy zcela vymizeli. Teprve koncem 20. století se jejich početnost, zčásti díky reintrodukcím, začala opět zvyšovat. První pokus o opětovné hnízdění orlů v ČR byl zaznamenán v roce 1984 na Třeboňsku. Později v letech 1985–1989 byla početnost hnízdní populace orlů v ČR odhadována na 7–10 párů, v roce 2003 již na 25–30 párů, nyní se počty odhadují na 100 párů. Používání otrávených návnad, které se v poslední době objevuje stále častěji, může podle ochránců přírody tento potěšující nárůst rychle zvrátit.
Jen v loňském roce Česká společnost ornitologická zaevidovala 10 případů otrávených orlů. Pokud budeme počítat se 100 hnízdícími páry, tj. 200 ptáky, a průměrnou reprodukční úspěšností udávanou v našich podmínkách, tj. jedno vyvedené mládě na hnízdo, představuje 10 ptáků úbytek asi 5 % hnízdní populace ročně. Úhyny způsobené otrávenými návnadami jsou podle ochránců v rámci hnízdní populace ČR vysoké a mohou vážně ohrozit přežití těchto majestátních dravců v naší přírodě.
A dodávají, že kladení návnad otrávených karbofuranem je velmi nebezpečná trestná činnost. Návnada může zabít nejen volně žijící nebo venčená domácí zvířata, jako jsou psi a kočky. Ohroženi jsou také všichni, kteří najdou návnadu nebo otrávené zvíře, protože k otravě může dojít i vdechnutím výparů nebo při dotyku s kůží.
Je proto důležité, aby se lidé při nálezu návnady či mrtvého zvířete nedotýkali. Zejména je potřeba dohlédnout na to, aby se ke zvířatům nedostaly děti. Důležité je také nepoškodit stopy na místě a podezřelý nález nahlásit Policii ČR nebo orgánům ochrany přírody. Kladení otrávených návnad je v rozporu s řadou zákonů - na ochranu veřejného zdraví, na ochranu zvířat proti týrání, přírody a krajiny, o myslivosti a dalšími.
Přečtěte si rozhovor se Zdeňkem Vermouzkem Karbofuran si oběti nevybírá. Používat ho jako jed na dravce je barbarství
reklama