Obce na Žďársku se průzkumu pro úložiště většinou nebrání

Starostové obcí v lokalitě Kraví hora na Žďársku se průzkumu pro hlubinné úložiště jaderného odpadu většinou nebrání. Debata by se podle nich měla vést až o samotné stavbě, pokud geologové potvrdí, že pro ni v tomto místě je vhodné podloží. Zástupci obcí to řekli novinářům po dnešním jednání s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO) ve Stříteži. Proti úložišti se v dnešním společném prohlášení postavily všechny obce v sousední lokalitě Horka.

V oblasti nazvané Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska se odpoledne s ministrem setkali představitelé všech devíti dotčených obcí. "Byli jsme spraveni o tom, že ten region je proti," uvedl Brabec po jednání v Hodově. Třetím místem na Vysočině zvažovaným pro úložiště je Hrádek u Rohozné na Jihlavsku, i tam se obce většinou úložišti brání. Tento měsíc odvolaly své zástupce z Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti.

Brabec zatím navštívil čtyři ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných pro úložiště. Po dopoledním jednání s novináři ve Stříteži řekl, že Kraví hora má k úložišti minimálně neutrální postoj. Dalo se to prý očekávat vzhledem k těžbě uranu v blízké Dolní Rožínce. "Oni to dneska berou tak, že je to něco, co se vytěžilo a co by zase se potom mohlo vrátit do země. Takže to není strašák - uran nebo ta radioaktivita," uvedl.

Zástupci spolku Nechceme úložiště Kraví hora k jednání přizváni nebyli. Ministr to zdůvodnil tím, že pro něj je důležitější názor starostů.

Kraví hora se podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) rozkládá na území osmi obcí, zasahuje do okresu Brno - venkov. V této lokalitě už správa úložišť zhruba před třemi lety málem získala souhlas obcí ke spolupráci. Proces zastavilo až nesouhlasné referendum v Bukově vyvolané právě spolkem Nechceme úložiště Kraví hora.

Podle střítežského starosty Radka Štourače se dnes s ministrem sešli zástupci pěti obcí z lokality a starosta Rožné Libor Pokorný, který je předsedou mikroregionu Bystřicko.

"My neustále tvrdíme, že nemáme problém s tím, aby si stát udělal geologický průzkum v naší lokalitě. Po skončení těch průzkumů se budeme muset bavit, zda úložiště ano, či ne," řekl Štourač. Střítež už loni dostala za průzkumy kompenzaci 2,3 milionu korun. Podle Pokorného průzkumy zásadně nevadí ani vedení okolních obcí, které za ně žádné peníze od státu nedostávají. "V naší lokalitě je určitě víc starostů pro," řekl.

Úložiště pro tisíce tun vyhořelého paliva má v Česku vzniknout do roku 2065. Brabec řekl, že si v konečné fázi neumí představit, že by stát úložiště vnutil regionu, který ho nechce. Znovu dnes připomněl i možnost vybudování centrálního evropského úložiště. Další možností je podle něj dostavba podzemního meziskladu v místě Skalka poblíž Stříteže, kde by bylo možné vyhořelé palivo skladovat až 200 let.

Povolení pro první etapu průzkumů pro úložiště vydané ministerstvem životního prostředí platí do konce roku. Terénní práce ale zatím nezačaly. O prodloužení povolení podle Brabce zatím SÚRAO nepožádala. Odpůrci úložiště v jednotlivých lokalitách se snaží soudními žalobami domoci zrušení rozhodnutí ministra o povolení průzkumu. Za Kraví horu podaly žalobu sdružení Calla a Nechceme úložiště Kraví hora.

---

reklama

---