http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochranci-zvirat-utoci-na-hvezdne-marinaky-i-orky-nosi-totiz-kozesiny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ochráncům zvířat se nelíbí postavičky ze stolní hry. Nosí totiž kožešiny

10.2.2017 08:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nošení kožešiny nebo náhrdelníků ze zvířecích lebek a kostí ke prostě podle PETA špatné v jakékoliv dějinné éře a kontextu
Nošení kožešiny nebo náhrdelníků ze zvířecích lebek a kostí ke prostě podle PETA špatné v jakékoliv dějinné éře a kontextu
Foto | Aleš Krampera
Víte, co má společného Leman Russ, zvaný též Vlčí král, a Primarcha Magnus Rudý, tříoký démon? Oba jsou fiktivními charaktery ze stolní válečné hry miniatur Warhammer 40K. A i když jsou v této hře, která se odehrává v neznámém vesmíru a čase, nesmiřitelnými nepřáteli, mají dnes v našem reálném světě, společného protivníka. Je jím PETA, organizace bojující za práva zvířat.
 

Možná přemýšlíte, co může organizací, která zaslíbila svou existenci boji za lepší svět pro zvířata a důstojné zacházení s nimi, vadit na hracích figurkách fantastických vojáčků. Ochráncům zvířat, kteří brojí proti chovům zvířat, masokombinátům, oděvnímu průmyslu a laboratořím, se vůbec nelíbí, že jsou postavy často oblečeny v kožešinách. Jistě že ne ve skutečných, figurky jsou plastové. Ale někteří tito smyšlení válečníci disponují kabáty, plášti a insigniemi, které zobrazují vlčí, medvědí nebo drako-ještěří kůže.

Co na tom, že se jedná o zcela smyšlený svět budoucnosti, ve kterém se setkává magie a kosmická technologie. Nic nepomůže, že se v této stolní hře mydlí Síly Chaosu, orkové a vesmírná pěchota. Jednou jsou to prostě kožešiny, a proti jejich použití se PETA vyhrazuje. Mimi Bekhechi, vedoucí mezinárodního programu PETA, proto jménem své organizace oslovila šéfmanažera společnosti Games Workshop. Ta je totiž za výrobu a design hracích figurek odpovědná. A o co je požádala? Aby, navzdory tomu, že se v případě hry Warhammer 40K jedná o fiktivní postavy, upustili výrobci při jejich zpracování od kožešinových prvků.

„Chválíme a oceňujeme, že se jedná o fiktivní charaktery, ale vybavovat je něčím, co vypadá jako replika mrtvého zvířete, vysílá hráčům špatný signál,“ píše Bekhechi. „A to, že nošení kožešiny je akceptovatelné. A to ve skutečnosti není, ať už v roce 2017, stejně jako o 37 983 let později v budoucnosti.“ Nošení kožešiny nebo náhrdelníků ze zvířecích lebek a kostí ke prostě podle PETA špatné v jakékoliv dějinné éře a kontextu. Bekhechi k tomu ještě dodává: „Každý, kdo v sobě má aspoň unci empatie, etiky nebo inteligence musí souhlasit, že zabíjení zvířat pro jejich kožešinu je prostě neobhajitelné.“

Není to poprvé, co o sobě PETA dává slyšet takovým svérázným požadavkem. V roce 2008 kritizovala videohru Cooking Mama, ve které se děti učily vařit. A protože se v počítačové hře vařilo i z masa, přispěchala PETA s označením hry „Mamka vraždí zvířata“. Překvapivě se tento počin nesetkal s úspěchem, stejně jako kritika simulátoru života Pokémonů v roce 2012. Pokémoni totiž trávili své virtuální volno v klícce, což se ochráncům zvířat nezdálo správné. A podobně nelichotivě byl jimi odsouzen i simulátor farmaření, protože prý dostatečně nezachycoval „hrozivou tvář produkce masa“.

V sousledu těchto událostí se už nezdá útok největší světové neziskové organizace zabývající se ochranou zvířat proti fiktivnímu světu vesmírných válečníků v kožešinách tak kuriózní. PETA podobnými výstřelky získává značnou mediální pozornost. Sklízí ale i kritiku. „V očích těch, co opravdu chtějí chránit zvířata, ztrácí PETA důvěryhodnost. Jejich útok na kožešiny ve hře Warhammer totiž připomíná jen špatný vtip,“ píše například britský deník Mirror. „A co když ty fiktivní postavy ve hře vlastně nosí umělou kožešinu? To už by bylo v pořádku?“ ptají se fanoušci hry na Twitteru.

Od organizace, která hospodaří s ročním rozpočtem 31 milionů dolarů, by totiž podporovatelé asi čekali něco víc hmatatelného než jen boj o fiktivní plastovou kožešinu. Přesto se tak neděje. Loni se například PETA proslavila, když prohrála soudní při s britským fotografem Davidem Slaterem. Jeho fotoaparátem se totiž v džungli sama vyfotila opice a snímek se stal velmi populární. PETA tehdy usoudila, že práva ke snímku patří nikoliv uznávanému fotografovi přírody, ale právě opici.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist