http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odvazny-jested-skvele-ladi-s-krajinou-v-sobotu-uplyne-50-let-od-polozeni-zakladniho-kamene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Odvážný Ještěd skvěle ladí s krajinou. V sobotu uplyne 50 let od položení základního kamene

29.7.2016 11:16 (ČTK)
Dnes je elegantní stavba v podobě rotačního hyperboloidu národní kulturní památkou.
Dnes je elegantní stavba v podobě rotačního hyperboloidu národní kulturní památkou.
Za téměř dokonalý soulad přírody s technikou se v českém prostředí považuje stavba vysílače a hotelu na Ještědu od Karla Hubáčka. Přesně tak definovala porota důvod udělení prestižní Perretovy ceny tomuto tvůrci. Přesto byla stavba odvážným zásahem do krajiny, který by se podle odborníků dnes podařilo prosadit těžko. Stavby v krajině respektující své okolí vznikají i dnes, stejně jako ve městech ale existují i příklady opačné. Patří k nim třeba dopravní stavby, na jejichž podobě se málokdy podílejí architekti, nebo satelitní městečka.
 

Shodují se na tom architekti a teoretici, které oslovila ČTK. O tom, zda kvalitnější architektura dnes vzniká ve městech či v krajině, polemizují. "Když uvážím satelitní výstavbu, která se odehrává právě v krajině, tak se obávám, že nejhorší zátěž do budoucna vznikla právě v krajině. Na vině jsou nekvalitní územní plány z 90. let, kdy se ´malovaly´ nesmyslně velké rozvojové plochy. Podle mě právě při tvorbě územních plánů čeští architekti v 90. letech selhali," domnívá se Petr Lešek ze studia Projektil.

Od položení základního kamene stavby na Ještědu uplyne v sobotu 50 let. Dnes je elegantní stavba v podobě rotačního hyperboloidu národní kulturní památkou. "Hubáčkovi se podařilo ´dodělat´ tvar hory, celá přírodní scenérie vypadá s jeho věží lépe než bez ní, což se v takových případech málokdy stává," říká historik architektury Rostislav Švácha.

Architekt Igor Kovačevič uvádí, že na stavbě Ještědu je důležitý i proces jeho vzniku. Většina návrhů tehdy řešila samostatně stavbu hotelu a samostatně vysílače. "Hubáček a jeho tým všechno složili do jednoho tvaru, a právě proto je to tak krásná a silná stavba. Pokud chceme, aby stavby byly krásné, je třeba architekturu zapojit již od samotného začátku ... toto se dnes bohužel neděje. Byl bych rád, abychom se vztahovali ne k estetice Ještědu, ale k procesu, kterým tato stavba vznikala," říká.



Lepší stavby v současné době podle něj vznikají ve městě. "Městský kontext je daleko náročnější a je tam méně volnosti, což je podmínkou pro kvalitní stavbu. Čím více problémů, tím je větší pravděpodobnost, že vznikne něco originálního, kvalitního, hezkého," domnívá se.

Švácha připomíná, že ve starších dobách řešili dobří architekti soulad stavby s krajinou instinktivně. V moderní době podle něj snaha vložit stavbu dobře do přírodního kontextu měla paralelu s toutéž snahou vložit novostavbu dobře do kontextu historického města. "V první polovině 20. století skýtá výborný příklad dobré koexistence velkých novostaveb s přírodou soubor přehrad na středním Labi - projektovali je Antonín Engel, František Roith, Pavel Janák, Jan Zázvorka nebo Josef Štěpánek," říká.

Sluňákov - nízkoenergetický dům ve tvaru vlny plynule zapadající do terénu získal četná ocenění.
Sluňákov - nízkoenergetický dům ve tvaru vlny plynule zapadající do terénu získal četná ocenění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Andrea Lhotáková / Galerie Jaroslava Fragnera

Ze současných počinů vyzdvihuje tvorbu Josefa Pleskota - jeho stezky, lávky a tunel v Jelením příkopu pod Pražským hradem nebo vinařství Sonberk na jižní Moravě. "Podařilo se mu to co Hubáčkovi na Ještědu - krajina díky jeho novostavbám zkrásněla," říká historik. Pleskot má za sebou i respektované novostavby v městském prostředí. Švácha se domnívá, že kvalitní stavby v krajině a ve městě dnes vznikají v poměru 1:1. Podle Leška je ale dnes více kultivovaných novostaveb ve městech. "Veřejní zadavatelé sotva stačí stavět to, co je nezbytně nutné, a soukromníci se do krajiny také příliš nehrnou. Navíc myslím, že dohled národních parků je přísný a asi by dnes žádný Ještěd nepovolil," míní.

Výjimkou jsou centra ekologické výchovy, která však většinou vznikají v rekonstruovaných objektech. Právě Projektil je autorem jednoho z center, které jako Sluňákov vyrostlo v roce 2007 u Olomouce. Nízkoenergetický dům ve tvaru vlny plynule zapadající do terénu získal četná ocenění.

Zajímavé ze současné architektury v krajině jsou ale podle něj hlavně drobné věci, jako třeba architektonický experiment Hnízdo od Jana Tyrpekla - struktura z proutí usazená v koruně stromu, nebo Lesní útulna od Petra Uhlíka, známá dřevostavba posazená na balvanu. "Ukazují, že českým architektům inovátorství a odvaha nechybí. Ta naopak chybí veřejným i soukromým investorům, a tak se to nejzajímavější děje za ty nejmenší peníze," uzavírá architekt.

Markéta Horešovská
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist