Pardubice prořezávají lipovou alej u zámku
"Ořez nejnebezpečnějších větví je doporučený arboristickým posudkem," uvedla Křížková. V aleji je 133 stromů, odborná firma ošetří do listopadu všechny, prvních 16 stromů udělá tento týden. Každý strom má přesně navržený postup ošetření.
Některé stromy se v minulosti nevhodně ořezávaly. Nové větvě proto vyrostly do výšky několika desítek metrů a koruny stromů nejsou staticky pevné. Za špatný stav lip může i dřevokazná houba, uvedl arborista Martin Brejník.
"Dělá se to stromolezeckou technikou. Ale zjistili jsme, že některé jsou v tak špatném stavu, že by se mohly zřítit, proto se budou ořezávat s pomocí vysokozdvižné plošiny," řekl Brejník.
Kusy kmenů a silnějších větví od průměru nad 15 centimetrů dřevorubci nechají v aleji. Zůstanou tam po dobu pěti let. Stanou se z nich loggery neboli broukoviště, v kterých žijí brouci. Pokládají se nastojato nebo naležato a mohou sloužit i jako přírodní lavičky.
"Broukoviště vzniknou v krajní části aleje, jak je biotop. Máme uloženo vytvořit broukoviště z deseti až 15 kubíků dřevní hmoty, což se tam vejde. Vyberou si ty nejvhodnější kmeny a kosterní větve," řekl Brejník.
Lipová alej patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Od loňska byla rozšířena o tři rondely zámeckých valů, východní, severní a západní, a to díky výskytu ohroženého brouka páchníka hnědého. V okolí zámku žijí ale i další chránění živočichové, netopýři parkoví, rezaví, hvízdaví, žluvy hajní a veverky obecné.
Larvy páchníka hnědého se vyvíjejí tři až čtyři roky. Žijí ve ztrouchnivělém dřevě horních a středních částí dutin vrb, dubů, lip, jilmů a ovocných stromů. Brouk se vyznačuje charakteristickou vůní, která připomíná juchtovou kůži. Za teplých večerů a někdy i přes den dospělí jedinci opouštějí své dutinové úkryty, sluní se a na krátké vzdálenosti létají. Uletí maximálně několik desítek metrů.
reklama
