http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pavouci-rocne-zkonzumuji-az-800-milionu-tun-hmyzu-to-je-vic-nez-kolik-vazi-vsichni-lide-dohromady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Pavouci ročně zkonzumují až 800 milionů tun hmyzu. To je víc, než kolik váží všichni lidé dohromady

7.7.2017 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Význam pavouků pro ochranu zemědělské produkce nebo omezení šíření hmyzem přenosných chorob je nepopiratelný.
Význam pavouků pro ochranu zemědělské produkce nebo omezení šíření hmyzem přenosných chorob je nepopiratelný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Buďme rádi, že pavouci kolem nás se převážně živí jen hmyzem. Pokud by totiž dostali chuť na nás, nečinilo by jim sebemenší problém zkonzumovat celé lidstvo takříkajíc na posezení. Alespoň teoreticky. Jak uvádí studie uveřejněná v žurnálu The Science of Nature, pavouci po celém světě globálně ročně zlikvidují 400-800 milionů tun živé váhy hmyzu. A to přes to, že váha všech živých pavouků dohromady představuje jen asi 25 milionů tun. Informuje o tom server BussinesInsider.
 

Lidé trpící arachnofóbií by asi nesouhlasili, ale pavouci jsou skutečně fascinující živočišnou skupinou. První předchůdce osminohých arachnidů bychom na Zemi zaznamenali už před 400 miliony lety a od té doby nedělají vlastně nic jiného, než že se zdokonalují v technice lovu hmyzu. Přesto se dosud řadili mezi neprávem opomíjenou a okrajovou skupinu živočichů, která nyní čítá přibližně 45 000 různých druhů. Jistě to nevíme, protože řada druhů dosud uniká naší pozornosti. A stejně nepoznaná zůstává rozmanitost jejich forem, životních strategií a metod lovu kořisti.

Biologové ze Švédska a Švýcarska, vedení Martinem Nyffelerem a Klausem Birkhoferem, se nyní pokusili podívat na pavouky ne jako na soubor jednotlivých druhů, ale naopak jako na souhrnnou masu specializovaných hmyzích predátorů. A pokusili se vyčíslit, jak velký je jejich přínos v oblasti likvidace hmyzu. Je samotné pak výsledky překvapily. Na základě dvou různých metod výpočtu odhadli horní a dolní hranici pravděpodobné váhy pavouky konzumovaného hmyzu. Ročně je to 400-800 milionů tun. Tedy přibližně třikrát víc, než kolik činil podobný hrubý odhad z roku 2006.

Největší zastoupení (23 %) v tomto globálním jídelníčku mají „pravé mouchy“ z řádu dvoukřídlých. Druhou pozici v menu pavouků pak s přehledem 19 % obsazují sami pavouci, následovaní brouky se 17 %. Čtvrtou výraznou příčku pak drží vosy, včely a mravenci z řádu blanokřídlých (15 %), a zbytek je téměř rovnoměrně rozdělen mezi zbývajících osmadvacet řádů. „Jen pro srovnání, masa všech lidí na světě nyní váží přibližně 400 milionů tun,“ říká Nyffeler. „Takže kdyby skutečně pavouci chtěli jednorázově změnit své potravní chování, snědli by nás všechny.“

Pavouk se svou sítí.
Pavouk se svou sítí.

Pavouci se naštěstí lidmi neživí a díky nim pak nejsme doslova zaplaveni hmyzem. Význam pavouků pro ochranu zemědělské produkce nebo omezení šíření hmyzem přenosných chorob je nepopiratelný. Jejich působení na hmyz není všude stejné: jako hmyzí predátoři vynikají v lesích, savanách a na zatravněných územích (louky, zahrady), tedy asi na 87 milionech kilometrů čtverečních souše. Jejich poněkud hrubě zprůměrovaný počet na plochu jednoho metru čtverečního zde činí 152 exemplářů.

Toto vysoké číslo ale vychází z nerovnoměrné distribuce různých druhů pavouků mezi lesy a travinnými biotopy. V lesích teoreticky můžete narazit na místa s hustotou 1000 pavouků na metr čtvereční, zatímco v polo-pouštních savanách jich budou jen jednotky kusů. Překvapivě málo pavouků najdeme také na nejrůznějších polích a hospodářsky obdělávaných monokulturách. Narušené biotopy totiž pavouci moc nevyhledávají.

Matthew Bertone, entomolog ze Severokarolínské univerzity, k tomu dodává: „Vím, že lidi, kteří se bojí pavouků, nejspíš nepřesvědčím, ale pavouci pro nás všechny mají velkou cenu. Jsou příkladem druhu, který navzdory svým nízkým počtům odvádí kvantitativně nesrovnatelně větší množství práce. A lidé je většinou ani nevidí, protože se s námi snaží žít v harmonii.“



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist