Poškozené stromy v olomouckých parcích nahradí nové dřeviny
Pokáceny budou podle Šupa především jehličnany, které poškodilo sucho a kůrovec. Jehličnany rostou v parcích od 70. let minulého století, kdy tam byly ponechány po výstavách či krátkodobých expozicích. "Byly většinou vysazeny na nevhodná místa v hustém zápoji a dnes jsou již vyvětvené, znehodnocené a neperspektivní. S ohledem na druhovou skladbu se do parků, které byly historicky založeny jako listnaté, nehodí," uvedl Šup.
Pracovníci výstaviště pokácí většinou dřeviny s obvodem kmene do 80 centimetrů, k jejichž odstranění není nutné povolení. "Jde o standardní pěstební opatření, bez kterého by se parky staly džunglí. Ve všech sadech pod naší správou probírkové kácení již probíhalo v zimním období uplynulých dvou let," dodal Šup.
Podle architekta Radka Pavlačky ze společnosti Zahrada Olomouc, která dohlíží na údržbu parků, plánované kácení nemocných stromů má pomoci ozdravit více než sto let staré porosty. Zároveň bude založena mladá generace dřevin. "Vzniknou v porostech místa s dostatečným osluněním, aby se zde mohly nasadit nové stromy, které budou postupně nahrazovat umírající generaci," řekl.
Nové stromy budou vysazeny na volné travnaté plochy a stanou se tak jejich ozdobou. "V některých místech se bude kácet také proto, aby v hustých skupinách zůstalo méně stromů, ale zase těch zdravějších, které budou mít více prostoru se nadechnout, zesílit a dospět," podotkl Pavlačka.
V roce 2016 byla kvůli nebezpečné nákaze vykácena obnovovaná Rudolfova alej ve Smetanových sadech. Rychle se šířící nemoc slizotoková nekróza, na kterou neexistuje účinná léčba, tehdy napadla v aleji protínající městský park třetinu z více než 200 vysazených jírovců. Na jejich místě byly poté vysázeny odolnější lípy velkolisté.
Historie městských parků v Olomouci sahá do 20. let 19. století. Rozloha zeleného prstence tvořeného Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady se postupně rozrostla na více než 47 hektarů. Hlavní aleje měří téměř 2500 metrů.
reklama
