Požár v CHKO Brdy: živelně shořely dva až tři hektary vřesovišť. Přírodě to nevadí
Požár zachvátil bývalý vojenský prostor o rozloze zhruba dvou až tří hektarů u obce Malá Víska na Berounsku. Na místě zasahovali desítky hasičů a vrtulník s vakem naplněným vodou. Podle mluvčího hasičů Petra Svobody byl kvůli rozsahu požáru vyhlášen druhý stupeň poplachu.
„Vřesovištím požáry neškodí, řízené vypalování je dokonce součástí plánu péče o tato jedinečná místa," konstatuje Bohumil Fišer, vedoucí Správy CHKO Brdy. Podstatný je podle něho rozdíl mezi živelně vzniklým požárem a řízeným vypálením. "Při živelném požáru není šíření ohně pod kontrolou a mohou tak být ohroženy i okolní porosty. Hasičům se včera naštěstí podařilo včas zasáhnout a oheň se nerozšířil do lesa,“ říká Fišer.
„Včerejší požár mohl mít nedozírné následky. Věříme však, že přispěje k řešení požárního rizika na bývalých dopadových plochách, které jsou daleko od civilizace s nedostatkem vody pro hašení a s velkým množstvím uschlých rostlin. Pokud bychom ve větší míře využívali řízených požárů, přispěje to k významnému snížení požárního rizika a zároveň napomůže i zachování unikátních vřesovišť,“ dodává Bohumil Fišer.
Jedinci vřesu zhruba po 25 letech stárnou, ztrácejí schopnost vegetativního rozmnožování a následně vřesoviště odumírá a začíná se rozpadat. Klíčení semenáčků vřesu vyžaduje obnažení půdy na minerální podklad. Vřesoviště na dopadové ploše Jordán se nachází někde uprostřed vývojové fáze s menším podílem semenáčků soustředěných především do kráterů po výbuších munice. Udržování vřesoviště v příznivém stavu proto vyžaduje aktivní lidské zásahy. Kvůli pyrotechnické zátěži jsou řízené požáry jedinou možností, jak rozsáhlá vřesoviště, které jsou součástí nejcennějších I. a II. zón v CHKO Brdy, dlouhodobě udržet.
Přečtěte si rozhovor s Bohumilem Fišerem o nové CHKO Brdy.
reklama