Praha uvažuje o zavedení nízkoemisních zón, v Berlíně je už mají

Praha uvažuje o zavedení nízkoemisních zón, které by regulovaly vjezd do města pro automobily, které nesplňují určité limity na obsah škodlivin ve výfukových plynech. Informoval o tom dnes pražský magistrát. Kvůli zónám také vznikla pracovní skupina, která má jejich zavedení prověřit.

V pracovní skupině zasedli zástupci magistrátu, Útvaru rozvoje hlavního města, technické správy komunikací a odborníci z oblasti životního prostředí a dopravy. Předsedou komise je radní pro životní prostředí Radek Lohynský (ODS). "První úkol, který z dnešního jednání pracovní skupiny vzešel, je vypracovat analýzu proveditelnosti zřízení nízkoemisních zón v Praze. Je třeba odpovědně posoudit, zda a jaký přínos by případné zavedení těchto zón mělo," uvedl Lohynský.

K zavedení nízkoemisních zón Prahu už dříve kvůli smogu vyzývali zástupci Strany zelených. Pražské matky a Centrum pro životní prostředí a zdraví aktivitu města vítají. „Považovali bychom zřízení nízkoemisní zóny za krok dobrým směrem. Proto vítáme, že Praha zadá zpracování studie proveditelnosti takových zón. Ze zahraničních zkušeností je známo, že by hodně záleželo na tom, jak by území zóny bylo velké a jaká by v něm byla nastavena pravidla,“ uvedla Jarmila Johnová z Pražských matek. Podle ní je ale potřeba dělat i jiné kroky. „Zatížení města individuální automobilovou dopravou i míra znečištění ovzduší v Praze vyžadují, aby nízkoemisní zóna by doprovázena i řadou dalších opatření zlepšujících podmínky pro MHD, chodce a cyklisty, která by z Prahy učinila příjemnější, zdravějším a bezpečnějším místem pro život.“

Zóny, které omezují vjezd neekologickým vozidlům, fungují například v Berlíně. Podle Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví se tím v německé metropoli podařilo snížit znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi a oxidy dusíku. „Nízkoemisní zóny se už osvědčily v Německu, Dánsku, Švédsku nebo Holandsku a jejich zavedení zvažuje například Francie nebo Rakousko," říká Šuta. Zóny podle něho mohou snížit znečištění ovzduší oxidy dusíku, ale zejména jemným prachem, který v současnosti představuje z hlediska životního prostředí největší zdravotní riziko jak v Evropě, tak v Česku. "Znečištění ovzduší prachem v České republice každoročně způsobuje předčasné úmrtí několika tisíc lidí,“ varoval Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví

V Praze v současnosti existují zóny zákazu vjezdu nákladních automobilů nad 3,5 tuny, šest tun a autobusů. Výjimky pro vjezd do těchto zón magistrát uděluje jen vozidlům, které splňují emisní normu euro 2. Od ledna příštího roku se norma zpřísňuje na euro 4.

Regulace vjezdu těžkých nákladních automobilů byla v Praze postupně zaváděna od začátku 60. let. Z historického jádra se regulace postupně rozšířila i na území Prahy 4 a Prahy 5.

Německá zkušenost

Nízkoemisní zóny začaly v Německu fungovat v roce 2008. Dnes pokrývají čtyřicet měst, včetně významných metropolí jako jsou Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem, Karlsruhe nebo Mannheim. A podle spolkové agentury pro životní prostředí se dalších zhruba padesát zón plánuje. Hlavním důvodem je snaha omezit škodlivé látky v ovzduší a to především pevných částic a oxidů dusíku.

Německá legislativa rozděluje auta podle emisí výfukových plynů do čtyř kategorií. Automobily s nejhoršími emisemi, tedy ty, které splňují maximálně normu Euro 1, nesmí do žádné z nízkoemisních zón vjet. To se týká třeba aut s benzínovým motorem bez katalyzátoru. Naopak dieselové motory si mohou vylepšit pozici díky použití filtru pevných částic.

Zóny jsou pak odstupňované podle tří dalších kategorií, které se ale prakticky týkají jen dieselových motorů. Začínají červenou nálepkou (Euro 2 nebo Euro 1 s filtrem), žlutou (Euro 3 nebo Euro 2 s filtrem) nebo zelenou (Euro 4 nebo Euro 3 s filtrem). Na zelenu nálepku mají nároky benzínové motory vybavené katalyzátorem už od normy Euro 1.

Do některých měst smí auta s červenou a vyšší nálepkou, jinam jen od žluté a nejpřísnější radnice povolují vjezd jen s nálepkou zelenou. Takovým městem je od začátku roku 2010 například Berlín, od letoška ale i Frankfurt nad Mohanem, Krefeld, Osnabrück a Stuttgart.

Auta musí být vybavena nálepkou, která určuje zařazení do kategorie. Ta se určuje podle technického průkazu a pokud by informace o emisích nebyla jasná, používá se informace o první registraci vozidla. Nálepky stojí od šesti do dvanácti euro a musí je mít i cizinci.

Nízkoemisní zóny pokrývají v centru Berlína území o velikosti 88 kilometrů čtverečních, ve kterém žije přes milion obyvatel. Díky nízkoemisním zónám se zvýšil počet aut s filtry pevných částic až trojnásobně. „Poklesly díky tomu emise částic z naftových motorů o 58 procent a oxidy dusíku o 20 procent,“ píše ve studii spolkové agentury pro životní prostředí Annette Rauterberg-Wulffová a Martin Lutz. Dokonce v kategorii nejmenších částic (2,5 mikrometrů a méně) došlo k poklesu o polovinu. Podle studie to prý představuje o deset dní méně, kdy by byly překročené čtyřiadvacetihodinové limity znečištění 50 μg/m³.

---

reklama

---