http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pravo-bude-lepe-chranit-stromy-mimo-les
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Právo bude lépe chránit stromy mimo les

27.1.2009 16:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Teď je právě tzv. období vegetačního klidu, kdy se povoluje kácení stromů rostoucích mimo les. V mnoha případech ale dochází ke kácení stromů, které by pokáceny být nemusely,“ pronesla na dnešní tiskové konferenci Eva Tylová, ředitelka České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle ní jsou některé malé obce odborně málo způsobilé posoudit zdravotní stav a hodnotu stromu, a kácení zpravidla povolí. Některá velká kácení stromů ale povolily i úřady větších měst, které by již měly být schopny posoudit nezbytnost zásahu.
 

ožezané stromy
"Stromořadí podél cest je typický prvek naší krajiny už od dob, kdy se po nich jezdilo v kočárech. Byla by škoda o stromy přijít a nahradit je billboardy," říká Jaromír Kosejk z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Foto: Ivan Sommer

Zmíněné období vegetačního klidu není zákonem konkrétně vymezeno, ale obecně se za období vegetačního klidu bere období od 1. listopadu do 31. března. Podle zkušeností ČIŽP z kontrol výkonu státní správy je až 95 % rozhodnutí o kácení kladných. „Kromě toho je těžko odhadnutelné množství stromů pokáceno bez příslušného povolení,“ říká Tomáš Mařík, vedoucí odboru ochrany přírody ČIŽP.

Podle jeho slov je ale veřejnost na kácení stromů čím dál více citlivá. Dokládá to vzestupnou statistikou obdržených podnětů, které ze strany veřejnosti ČIŽP rok co rok obdrží. „Zatímco v roce 2003 byl celkový počet podnětů okolo tří set, v roce 2008 jich bylo již 1074. Z toho se okolo 70 % týkalo právě kácení stromů,“ říká Mařík. Jak dodává, asi polovina těchto podnětů je vyhodnocena jako oprávněných a jsou dále šetřeny. „V roce 2008 jsme za nelegální kácení stromů mimo les udělili pokuty ve 188 případech s celkovou sumou přes sedm milionů korun,“ říká Mařík.

Podle Evy Tylové ale není problém jen v kácení stromů. „Stromy jsou poškozovány například tím, že je kolem nich nasypáván stavební odpad. Pokud je strom příliš zavezen, pak uhyne. Problém jsou i stavební práce, kdy stavební technika poškodí stromy, nebo je při výkopech narušen kořenový systém,“ říká Tylová. Výčet doplňuje Tomáš Mařík. Podle něj je problém, že po vysazení nové zeleně se dále o stromek nikdo nestará. „Kolem malých stromků se staví podpůrné kůly, ke kterým jsou stromky přivázané popruhy. To je potřeba prvních pět let, než je stromek dostatečně silný, aby odolal větru. Pokud tyto popruhy ale povolí, odírá se stromek o kůly, což vede k jeho špatnému zdravotnímu stavu,“ říká Mařík. Jako další nedostatek je špatná zálivka, která vede k uschnutí mladých stromků. „Je třeba se starat i o staré stromy. Ale je potřeba to dělat správně. Špatný ořez stromu může vést k jeho úhynu,“ říká Mařík.

Jak říká Mařík, za stav stromu je odpovědný majitel. Potíž je v tom, že se majitelé o stromy nestarají a špatný stav stromu pak řeší jeho pokácením.

Pokud někdo chce o stromy pečovat, může na to získat finanční prostředky z operačního programu životní prostředí, který administruje Státní fond životního prostředí (SFŽP). „Na regeneraci zeleně je na období 2007 až 2013 vyčleněno 87 milionů eur,“ říká Michal Slezák ze SFŽP. Podle něho ale nemá smysl pouštět se do administrativy kvůli několika málo tisícům. Vyplatí se to prý až od deseti tisíc výš. „Preferovány jsou projekty, které využívají stávající zeleň,“ říká Michal Slezák. Projekty, u kterých bude podezření na zbytečné kácení stromů, budou předány ke kontrole ČIŽP.

Jak dodává Jaromír Kosejk z Agentury ochrany přírody a krajiny, praxe při kácení většího počtu stromů například v ulicích měst je taková, že se buď vykácí všechny stromy a nahradí novými, nebo se výběrově pokácí a nahradí jen ty nemocné. „Z pohledu ochrany přírody je samozřejmě lepší ten druhý způsob, ale často se použije ten první.“ Podle orgánů státní ochrany přírody jsou přitom stromy zvláště ve městech důležitou složkou ochrany ovzduší. „Stromy v parném létě snižují teplotu o několik stupňů Celsia a pomáhají snižovat prašnost. Výsadba zeleně a péče o stávající zeleň je i součástí akčních plánů na zlepšení kvality ovzduší v řadě velkých měst. Je podle nás absurdní tuto zeleň kácet například kvůli výstavbě parkovacích míst,“ říká Eva Tylová.

Stromy jsou podle Kosejka důležité i mimo města. „Stromořadí podél cest je typický prvek naší krajiny už od dob, kdy se po nich jezdilo v kočárech. Byla by škoda o stromy přijít a nahradit je billboardy,“ říká Kosejk.

V současné chvíli je v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který by změnil dosavadní způsob povolování kácení stromů podél silnic a železničních tratí. Až dosud k pokácení takového stromu stačilo podat příslušnému úřadu oznámení. Novela tento postup zpřísní a zavede klasické správní řízení. „V tomto správním řízení pak bude možné posoudit zájmy různých veřejných zájmů, jako je ochrana přírody a bezpečnost silničního a drážního provozu,“ říká Eva Tylová. V případě, že bude kácení nutné, může být uložena povinnost náhradní výsadby stromů.

Mění se i po léta nesprávný právní výklad ke kácení stromů v prostředí kulturních památek. Až dosud o kácení rozhodovaly jen památkáři. „Podle aktuálního výkladu práva je ale nutné pro kácení takových stromů mít povolení orgánu ochrany přírody,“ říká Tylová.

Nejvyšší správní soud v srpnu 2008 vynesl rozsudek, podle kterého lze stromy považovat za veřejný zájem. Předmětem sporu bylo 50 stromů ve Skutči, které měly ustoupit plánované výstavbě supermarketu. Pro ochranu přírody je podle právničky České inspekce životního prostředí důležité, že soud upozornil na nutnost vyvažovat veřejné zájmy, tj. i ochrany přírody, a soukromé zájmy. V rozsudku stojí, že výstavbu supermarketu právě v místě, kde ji hodlá situovat investor, nelze bez dalšího považovat za veřejný zájem. Z rozsudku dále plyne, že povolení kácet dřeviny nelze preventivně, ale až v okamžiku, kdy je vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby.

Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist